když Evropská komise vyvinula značné úsilí při odstraňování nedostatků v řízení rizik, jimž jsou vystavený prostředky Evropské unie, Evropský účetní dvůr s jejím účetnictvím opět spokojen není. Vydal proto záporný výrok o legalitě a správnosti převážné části výdajů z rozpočtu unie.
Zaznělo to v projevu, jímž ve výboru Evropského parlamentu pro kontrolu rozpočtu uvedl výroční zprávu Evropského účetního dvora za loňský rok jeho předseda Hubert Weber. Jak poznamenal, Evropská komise pokročila v zavádění svého účetnictví na akruální bázi, přesto určité nedostatky nadále trvají. (V účetnictví na akruální bázi – principu - se důsledky transakcí či jiných událostí uznávají v době, kdy nastaly a nikoli v okamžiku, kdy jsou za ně přijaty či vydány peníze nebo jejich ekvivalenty, a zúčtovávají se do období, k němuž se vztahují. Akruální princip je jednou z podstatných odlišností jednoduchého a podvojného účetnictví. Pozn. redakce).
Auditoři účetního dvora konstatovali, že se zejména díky integrovanému administrativnímu a kontrolnímu systému (IASC) a zjednodušení postupů při podávání žádostí o dotace snížil rozsah chyb v oblasti zemědělství. Systém IASC se vztahuje zhruba na 70 procent výdajů společné zemědělské politiky unie. Účetnictví těch úseků zemědělství, které systém IASC nepokrývá, strukturálních politik, vnitřních politik i akcí určených pro země mimo unie, však Evropský účetní dvůr nejen nepochválil, ale záporně se vyjádřil k legalitě a správnosti převážné části výdajů, které do nich z Bruselu směřovaly. Ne však ve všech zemích je však systém IASC na dobré úrovni. Přetrvávající problémy s ním má Řecko.
Bez výhrad se účetní dvůr vyjádřil k operacím souvisejícím s předvstupní strategií, ale s výjimkou nám známého nástroje Sapard.
Chyby, které auditoři Evropského soudního dvora našli v operacích komise, zavinila podle nich nedbalost, špatná znalost často složitých pravidel a možná i pokusy o zneužití peněžních prostředků z unie. Vytýkají komisi i nedostatek kontroly výdajů, pro něž jsou podkladem (mimo systém IASC) jen hlášení příjemce peněz. Prostě komise musí výdaje, které má ve své kompetenci, lépe kontrolovat.
Výdaje na zemědělství
Největší balík ze společného rozpočtu unie jde do zemědělství. V roce 2006, k němuž se zpráva účetního dvora vztahuje, to bylo celkem 49,8 miliardy eur. Auditoři tvrdí, že celková odhadovaná míra chyb se sice výrazně snížila, stále se však pohybuje nad prahem významnosti. Připouštějí, že v zemědělství šlo o různé typy operací s různými riziky i kontrolními systémy. Vysokou míru chyb měla podle Webera agroenvironmentální opatření, a to hlavně proto, že mají většinou složité podmínky. Podle účetního dvora v sedmi z osmi případů kontrolovaní zemědělci nedodrželi své závazky nebo kontrola těchto závazků, kterou dělaly k tomu určené subjekty, nebyla účelná.
Auditoři si také pochvalovali jednotnou platbu, která, jak zpráva uvádí, zjednodušuje vyřizování žádostí. Weber ale upozornil i na nežádoucí dopady. Zejména podle něj jde o „předělování nároků vlastníkům půdy, kteří nikdy předtím nevykonávali zemědělskou činnost, což vede k významnému přerozdělování pomoci EU od zemědělců k vlastníkům půdy.“ K novým příjemcům zemědělských podpor tak patří třeba železniční společnosti ve Velké Británii, jezdecké a chovatelské kluby v Německu a ve Švédsku, také golfové či jiné kluby zaměřené na využívání volného času a také městské rady v Dánsku nebo ve Velké Británii. Jak upozornil, nařízení, na jehož základě se přímé platby vyplácejí, ponechalo přidělování nároků (zda majiteli půdy, nebo nájemci – hospodařícímu zemědělci) na uvážení samotných členských států. Výsledkem je proto nerovné postavení zemědělců (pokud nejsou zároveň majiteli daných pozemků) mezi jednotlivými členskými státy, a někde dokonce i v rámci téže země.
Weber poukázal i na to, že každoroční rozhodnutí komise o schválení finančních výkazů se omezují na ujištění, že účetní závěrky platebních agentur jsou úplné a správné. Nezohledňují však správnost na úrovni příjemců podpor, tj. zda na ně měli nárok, zda to bylo v plné výši a zda vykonali to, co podle platných dotačních podmínek udělat měli. Upozornil na to, že ke konci roku 2006 měla komise u víceletých rozhodnutí o shodě dokončené schvalování naposledy za rok 1998. Přitom, jak Weber vysvětlil, se tato rozhodnutí týkají značných finančních částek, které musí členské státy vrátit do rozpočtu unie jako opravy, popřípadě pokuty za to, že neprovozují předepsané systémy. Přitom tyto peníze musí dávat do rozpočtu členské státy, tedy v podstatě jejich daňoví poplatníci a nikoliv subjekty, které braly dotace neoprávněně. Weber se domnívá, že dohled komise nad kontrolami, které dělají členské státy po vyplacení zemědělských dotací, není dostatečný.
Strukturální politika
i předsvtupní programy Druhý největší objem peněz ze společného rozpočtu – v roce 2006 to bylo 32,4 miliardy eur - směřuje na podpory v rámci strukturální politiky. Přitom auditoři odhadují, že chyby poznamenaly nejméně 12 procent celkové částky, kterou příjemci loni dostali. Hlavně šlo o vyplacení nezpůsobilých výdajů, dodavatelské firmy nebyly vybrány veřejnou soutěží, chybí podklady pro výpočet nákladů nárokovaných na proplacení. „Systémy dohledu a kontroly v členských státech jsou celkově neúčelné nebo jen průměrně účelné a komise vykonává jen průměrně účelný dohled nad jejich fungováním,“ konstatoval Weber. Jak dodal, řídící orgány nekontrolují, zda výdaje, o jejichž proplacení příjemce podpory žádá, byly skutečně vynaloženy a zda jde o náklady k proplacení způsobilé a odpovídající projektu.
Podobně je na tom účetnictví komise i u vnitřních politik, na něž šlo loni devět miliard eur. Nedostatky jsou i v nezávislých auditech. Evropský účetní dvůr jich za loňský rok ověřoval 15. V devíti z nich vydali nezávislí auditoři osvědčení s výrokem „bez výhrad“. Ale ve čtyřech případech z těchto devíti „bezchybných“ objevil Evropský účetní dvůr závažné nedostatky.
U předstupních programů Phare a Ispa neshledali auditoři žádné velké problémy. To jim však vynahradila kontrola programu Sapard. Zde našli nedostatky v zadávání veřejných soutěží a v kontrole. Například Bulharsku schválila komise zaplacení projektu ve výši 19,6 milionu eur, přestože příslušná bulharská agentura neudělala před jeho schválením požadované kontroly. Komise se tedy při proplácení tak velké částky spoléhala jen na neověřené informace.
„Jak jsem se již o tom zmínil minulý rok, komise by měla jít příkladem,“ prohlásil Weber s tím, že by měla věnovat pozornost koncepci a účelnému fungování vlastních systémů vnitřní kontroly.
Komise poděkovala „Jsem rád, že je účetní dvůr nyní spokojen s více než 40 procenty všech plateb, protože minulý rok se jednalo zhruba o jednu třetinu a před třemi lety o pouhých šest procent. U většiny výdajů na zemědělství nyní chyby nedosahují úrovně závažnosti. Podle výsledků auditu byla zaznamenána zlepšení i v oblasti vnitřních politik a vnějších opatření, které komise řídí přímo,“ uvedl místopředseda Evropské komise Siim Kallas odpovědný za správu, audit a boj proti podvodům. „Vynakládáme veškeré úsilí, abychom snížili riziko výskytu chyb jak na úrovni Evropské unie, tak v členských státech. Mým cílem je, aby byl vykázán pokrok ve všech oblastech, a především u strukturálních fondů, kde jsme připraveni pozastavit platby vnitrostátním orgánům, pokud jejich kontrolní systémy nebudou řádně fungovat, což jsme nedávno učinili u Velké Británie pozastavením částky 1,7 miliardy eur.“
.
