Dezinfekce v procesu výroby mléka

Kvalitní mléko můžeme získat pouze od zdravých zvířat a abychom tuto kvalitu udrželi, další zpracování a uchovávání musí probíhat v čistých a hygienických podmínkách. Volba vhodného dezinfekčního přípravku je důležitá pro zabezpečení hygienického prostředí a pro prevenci vzniku závažných onemocnění u zvířat a jejich přenosu na člověka.

Mezi ekonomicky závažná onemocnění patří onemocnění mléčné žlázy. I když se řadí mezi polyfaktoriální, jednou z příčin vzniku je přemnožení bakterií na povrchu kůže struku a jejich následný průnik do strukového kanálku, kde vyvolají zánětlivý proces.
V současné době jsou používány jak bariérové dezinfekční prostředky, které ochraňují struky mezi dojeními a působí jako prevence proti vzniku klinických mastitid, způsobených bakteriemi z vnějšího prostředí, tak i nebariérové dezinfekční přípravky, které rychle a spolehlivě zabíjejí mikroorganismy před dojením a chrání struky bezprostředně po dojení. 

Dezinfekce struků

Dezinfekce struků patří k nejdůležitějším opatřením pro prevenci zánětu mléčné žlázy. Provádí-li se před dojením, je jednou z nejlepších metod, jak zabránit vzniku zánětů způsobených bakteriemi vnějšího prostředí – před dojením dojde k zabití bakterií na povrchu kůže struku.
Jak mlékárny stanovují přísnější hygienická pravidla, stává se dezinfekce struků před dojením stále populárnější. V neposlední řadě zavedení rutinní dezinfekce struků před dojením přispívá ke zvýšení množství uvolněného mléka. Jestliže je dojicí zařízení nasazeno na struky bez jejich řádné předchozí stimulace, trvá dojení déle a na jeho začátku jsou struky vystaveny dráždění, aniž by z nich vytékalo mléko. To vede k jejich poškození. Dezinfekční přípravek je třeba aplikovat těsně před dojením a před nasazením strukových násadců musí být struky očištěny a osušeny. K dezinfekci struků před dojením se používají roztoky jen ve velmi nízkých koncentracích, aby se minimalizoval přenos reziduí.
Dezinfekce po dojení je kritická pro prevenci infekčních mastitid. Zabíjí totiž bakterie přítomné na strukovém hrotu, které tam byly přeneseny strukovým násadcem z dříve dojené krávy. Rovněž zabíjí bakterie v prasklinkách kůže struku a může celkově zlepšit jeho zdravotní stav.
Dezinfekce po dojení musí být provedena bezprostředně po sejmutí strukových násadců, dokud je strukový kanálek otevřen. Tato dezinfekce navíc v době mezi dojeními poskytne důležitou ochranu před bakteriemi z vnějšího prostředí. Dokonalá aplikace přípravku je velmi důležitou součástí celého systému. Z tohoto hlediska je ponoření struku do dezinfekčního přípravku mnohem vhodnější než jeho sprejování.

Požadavky na přípravky
U dezinfekčních přípravků určených na struky se požaduje silný a okamžitý účinek, který je rovněž šetrný ke kůži struku, odolnost vůči organickému znečištění, dlouhodobý dezinfekční účinek u přípravků aplikovaných po dojení, zřetelně viditelné zbarvení, které poskytne dojící osobě jasný přehled o tom, které struky již byly ošetřeny, a kosmetické přísady, které zlepšují zdravotní stav kůže struku.
Dezinfekční přípravky určené k ošetření struků se od sebe liší v mnoha hlediscích. Důležitý ukazatel ošetřujícího přípravku je mimo jiné účinná látka.
Tenzidy jsou látky, které ovlivňují povrchové napětí, čímž mění vlastnosti buněčných membrán a mohou způsobit jejich zánik lýzou – rozrušením struktury membrán buněčných stěn a následným rozpuštěním buněčné hmoty v prostředí. Povrchově aktivní látky mají svoji molekulovou strukturu rozdělenou na část hydrofobní a druhou hydrofilní nebo polární. V závislosti na charakteru hydrofilní skupiny jsou tenzidy děleny na katiotické, anionické, nonionické a ampholytické (amphoterické) látky.
Přípravky na bázi chlóru a jódu jsou nejvýznamnější halogenové přípravky, které jsou tradičně nejpoužívanější v klinické praxi k antisepsi i k dezinfekci. Ačkoliv se chlórové přípravky používají především k dezinfekci tvrdých povrchů, je nyní u nových typů přípravků (jejichž složení představuje kombinaci dvou účinných látek – chloritanu sodného a organické kyseliny), doporučováno jejich použití k antisepsi kůže.
Uvádí se, že chlórové přípravky mají ve vyšších koncentracích sporicidní účinek, ale ten záleží na pH a koncentraci aktivního chlóru. Vykazují také virucidní aktivitu, ale pro objasnění šíře spektra této účinnosti bude potřebné další ověření.
Jód je látka vykazující účinek baktericidní, fungicidní, tuberkulocidní, virucidní a sporicidní. Přestože jsou vodné nebo alkoholové roztoky jódu používané téměř 150 let jako antiseptika, mají řadu nevýhod. Mohou působit dráždivě na kůži a vodné roztoky nejsou stabilní, takže dochází k poklesu jejich aktivity. Tyto nedostatky byly odstraněny vývojem nového typu přípravku – jodoforu. Jodofory jsou však méně aktivní proti některým plísním a sporám než tinktury. Mechanismus účinku jódu, stejně tak jako u chlórových přípravků, není ještě úplně znám. Jeho antibakteriální účinek je výrazný i v nízkých koncentracích, jód rychle proniká do buněk mikroorganismu a napadá klíčové skupiny bílkovin.

Pomůcka pro orientaci

Neustále se zvyšující nároky na kvalitu živočišných produktů a zdraví zvířat, stejně tak jako ekonomické aspekty výroby a vliv na životní prostředí, vedou k vývoji nových kombinací dezinfekčních přípravků používaných v zemědělské výrobě. Na trh se tak dostávají stovky dezinfekčních přípravků a orientovat se mnohdy v takovém množství je velmi obtížné.
Kompletní přehled dezinfekčních přípravků doporučovaných pro ošetření mléčné žlázy skotu i přehled dezinfekčních přípravků pro použití k dezinfekci dojicích zařízení a povrchů v mléčnicích na farmách bude zveřejněn v některém z nejbližších čísel odborného měsíčníku Náš chov.
Všechny v přehledech uváděné dezinfekční přípravky (biocidy) odsouhlasila pro výše uvedené účely Státní veterinární správa ČR.

MVDr. Lenka Hromádková
MVDr. Jiří Škaloud, CSc.Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, Brno