Zdravotní stav českých lesů je horší než ve většině evropských zemí. Více než polovina lesů je postižena z více než čtvrtiny defoliací (odlistěním). Příčinou je především znečištěné ovzduší, včetně historické zátěže emisemi síry, dále klimatické výkyvy. Lesy mají stále nevhodnou druhovou skladbu, tři čtvrtiny tvoří jehličnany, převážně umělé smrkové porosty. Ty nejsou odolné vůči výkyvům počasí a škůdcům. Vyplývá to ze zprávy o českém životním prostředí za loňský rok.
České lesy stárnou, výměra starých porostů ve srovnání s rokem 2000 výrazně vzrostla. Stromy vysazené před 81 až 120 lety rostou nyní na ploše větší o 9416 hektarů. Porostů starších než 120 let přibylo na úkor mladších, a to o 26 331 hektarů. Celkem tvoří přestárlé porosty víc než pět procent všech lesů, porosty starší 60 let přesahují polovinu. Ztráta jehličí a listí se projevuje především u lesů starších 60 let.
Lesníci v Čechách a na Moravě sledují zdraví stromů na 306 monitorovacích plochách. Ze statistik z posledních šesti let je patrné, že roste počet poškozenějších stromů. Podle zprávy to je je zřejmě důsledek abiotických faktorů a lesních škůdců a jejich působení na porosty oslabené imisním zatížením z minulosti.
Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2006 se zaměřuje i na jiné problémy. Jak sdělil ředitel odboru vnějších vztahů ministerstva životního prostředí a tiskový mluvčí Jakub Kašpar, upozorňuje na ovzduší silně znečištěné jemným prachem, rostoucí počet alergiků, vysokou energetickou náročnost průmyslu a produkci skleníkových plynů ovlivňujících zemské klima, na nízký podíl obnovitelných zdrojů energie a narůstající objem skládkovaného komunálního odpadu.
„Začátkem devadesátých let se kvalita životního prostředí výrazně zlepšila, teď už ovšem několik let stagnuje. V řadě oblastí pokulháváme za ostatními evropskými státy. Vzduch obsahující nadlimitní koncentrace prachových částic PM10 dýchá 62 % obyvatel, a to nejen ve městech. Výrazně roste znečištění ovzduší dopravou a ze spalování v lokálních topeništích. To znamená bezprostřední riziko pro zdraví lidí, zvyšuje se počet dětí s alergiemi. Ten trend jsme tušili z dat, která postupně dostáváme, řadu kroků ke zlepšení jsme proto už nastartovali,“ konstatuje ministr životního prostředí Martin Bursík.
„Peníze z evropských fondů pomohou při pořizování nízkoemisních (ekologičtějších) spalovacích zdrojů pro vytápění, státní úřady postupně obmění své automobily za čistější alternativy, přísnější bude kontrola STK, novela zákona o silniční dani zvýhodní auta na environmentálně šetrnější pohon. Reviduje se systém poplatků za znečišťování ovzduší, připravovaná novela zákona o ovzduší stanoví přísnější parametry pro spalování v domácích kotlích. Pomoci by měla i druhá fáze ekologické daňové reformy,“ vypočítává Martin Bursík.
Ministerstvo životního prostředí také spolupracuje s Ministerstvem zemědělství na změně lesnické legislativy, změny čekají zákon o odpadech i obalech.
Zpráva o ovzduší například uvádí, že od roku 2000 dochází k poklesu emisí oxidů dusíku, oxidu siřičitého a těkavých organických látek a naopak stagnují emise prachových částic. Celkem 29 % území České republiky (bez započtení přízemního ozónu) patří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Problém jsou především jemné prachové částice PM10 a PM2,5, polycyklické aromatické uhlovodíky a oxidy dusíku. Koncentrace oxidu dusičitého překračují povolený imisní limit jen na několika dopravně exponovaných lokalitách, avšak tato látka je prekurzorem troposférického ozónu – další toxické látky, jejíž limitní hodnoty jsou překračovány na rozsáhlém území ČR [5]. Vytápění v domácnostech se na emisích PM10 podílí z 38 %, doprava dalšími 20 %, na emisích PM2,5 se 27 % podílí vytápění domácností a 31 % doprava. Nadlimitním koncentracím PM10 je vystaveno 62% populace ČR. Na rozdíl od většiny evropských států množství těchto částic v ČR posledních letech neklesá. Emise polyaromatických uhlovodíků dokonce ze dvou třetin (66 %) pocházejí z vytápění domácností. Nadlimitním koncentracím benzo(a)pyrenu, který je zástupcem této skupiny látek, je vystaveno 69 % populace.
Podle zprávy rovněž narůstá výskyt alergických onemocnění. V roce 2006 byla alergická onemocnění zaznamenána u 30 % dětí, polovinu z toho tvoří respirační alergie. V roce 2001 se oproti roku 1996 zvýšil počet dětských alergiků o polovinu, v roce 2006 byl zjištěn podobně vysoký nárůst. Odborné studie prokazují, že právě znečištění ovzduší, zejména jemnými prachovými částicemi, vede ke zvýšenému riziku vzniku alergií.
Zpráva se zabývá i energetickou náročností. Uvádí se v ní, že i přes pozvolný pokles (meziročně 6,5 %) je energetická náročnost české ekonomiky jedna z nejvyšších v Evropě. Výsledkem je vyšší spotřeba energie, více emisí, vyšší dovozy energetických surovin a nižší konkurenceschopnost.
Tématem zprávy jsou dále změny klimatu. Emise skleníkových plynů podle zprávy neklesají. Naopak, podle předběžných dat za rok 2006 došlo k jejich mírnému meziročnímu nárůstu. V přepočtu na obyvatele patří s 12,8 t nadále k nejvyšším v Evropě. Rostou mj. emise z dopravy, které nejsou zahrnuty do evropského systému obchodování s emisními limity. V roce 2004 (poslední dostupná data pro mezinárodní srovnání) měla ČR druhé nejvyšší emise (14,4 t/obyv.) mezi přistupujícími zeměmi a páté nejvyšší v EU 25.
Součástí zprávy jsou obnovitelné zdroje energie. Výroba elektrické energie z OZE tvoří 3,5 TWh a její podíl na hrubé domácí spotřebě elektrické energie vzrostl na 4,9 % (nárůst o 0,86 %). Na růstu se nejvíce podílela výroba elektrické energie ve vodních elektrárnách. Podíl obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě elektřiny činí v Evropě v průměru 13,6 %, ČR by měla dosáhnout 8% podílu do roku 2010.
Zpráva upozorňuje také na problém odpadů. Produkce odpadů v ČR – včetně komunálních – klesá. Nadále se ale zvyšuje podíl biologické složky skládkovaného odpadu. Přestože roste i procento odpadů, které se dále využívají, cíl plánu odpadového hospodářství ČR do roku 2010 recyklovat polovinu komunálního odpadu se plnit nedaří. V loňském roce se jej recyklovalo jen 20 procent. Jsme pozadu například za Rakouskem a Německem, kde 50% podílu recyklace dosáhli již před několika lety.
