Svět je pěstuje deset let

Zatímco svět hodnotí přínosy desetiletého pěstování geneticky modifikovaných plodin, využívá již jejich odrůdy druhé generace a poohlíží se po dalších možnostech, které poskytují, v Evropské unii stále panuje nedůvěra k nim.

Nárůst výnosů, odolnost proti škůdcům, méně pesticidů i pojezdů technikou po poli, zvýšení obsahu požadovaných látek, zlepšení kvality i životního prostředí – to vše nabízejí geneticky modifikované (GM) plodiny. V dohledné době bude na zeměkouli osm miliard lidí, které bude třeba nakrmit. Do hry stále důrazněji vstupují biopaliva se svými nároky na suroviny. Řešením mohou být GM plodiny, jimiž se zabývala mezinárodní konference Biotechnologie v moderním zemědělství, potravinářství a průmyslu pořádaná ministerstvy zemědělství USA a ČR a Potravinářskou komorou ČR. „Lidé se vždy báli něčeho nového, ale je to bezesporu jedna z vývojových linií, kterou ať chceme, nebo ne, budeme muset jít,“ poznamenal k obavám Evropy Pavel Sekáč z MZe. Jak připomněl, i na využívání nových biotechnologií je možné čerpat peníze z evropských fondů, a to třeba na opatření inovace. Zatím však o ně nikdo nepožádal. Zdlouhavá procedura při schvalování nových odrůd i jejich odmítání některými zeměmi Evropské unie způsobuje, že státy, které do Evropy vozí krmiva, pěstují na svém území odrůdy GM sóji a kukuřice, které ještě EU neschválila. Jak upozornil ředitel Českomoravského sdružení podniků ZZN Jiří Zedník, letos skončila možnost, aby v dováženém krmivu bylo maximálně 0,5 procenta příměsi v EU neschválených GM odrůd. Úplnou čistotu zásilek však není možné podle něj vzhledem k technologiím používaným při dopravě, zajistit. Obtížné je i dodržet hranici 0,9 procenta příměsí v unii schválených GM odrůd. Američtí farmáři si GM plodiny pochvalují. Například Fred Yoder, majitel rodinné farmy z Ohia, pěstuje deset let GM sóju a osm let GM kukuřici. Jak uvedl, na rozdíl od Bt kukuřice povolené v unii, objevují se v USA nové odrůdy, které jsou odolné vůči dalším škůdcům, snášejí sucho, dokáží dokonaleji využít dusík či produkují více lysinu. Jedním z podniků, které u nás věří novým biotechnologiím, je a. s. Rostěnice. Letos pěstuje Bt kukuřici na 300 ha. Podle předsedy jejího představenstva Vítězslava Navrátila jsou výnosy Bt kukuřice zhruba o deset procent vyšší. Za osivo je sice třeba zaplatit víc, ale odpadají postřiky proti zavíječi kukuřičnému, takže z pohledu ekonomiky není mezi náklady na pěstování GM a konvenční kukuřice v podstatě žádný rozdíl. GM kukuřici používají v Rostěnicích do vlastních krmných směsí pro prasata a od letošního roku budou dodávat i dalšímu výrobci krmiv. Bt kukuřice, která není poškozená zavíječem, není tolik infikovaná plísněmi, obsahuje proto daleko méně mykotoxinů a je tedy zdravější.