Práce v zemědělství je fyzicky náročná a představuje jedno z nejnebezpečnějších zaměstnání. Úrazy, poranění, ale i onemocnění se v tomto odvětví vyskytují velmi často. Nejrozšířenějším problémem jsou muskuloskeletární poruchy, pracovníci v zemědělství jsou často postiženi poruchami v bederní části zad a funkce horních končetin. Na tyto problémy poukazuje a snaží se je řešit kampaň Posviťme si na břemena. V letošním roce ji připravila Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Agenturu se sídlem ve španělském Bilbau zřídila Evropská unie před deseti lety s cílem zlepšit pracovní život obyvatel. Informovala o tom Nikola Kopecká z mediální agentury Omnimedia Public Relations.
Kampaň Posviťme si na břemena v rámci boje s muskuloskeletárními poruchami (MSD) vyvrcholí letos při Evropském týdnu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve dnech od 22. do 26. října řadou akcí a programů pořádaných po celé Evropě.
Muskuloskeletární poruchy představují v Evropě nejčastější zdravotní problém v důsledku pracovního přetížení a postihují miliony pracovníků. Téměř dvě třetiny pracovníků v zemědělství zaujímají při práci bolestivé pozice těla a téměř polovina pracovníků v zemědělství přenáší těžká břemena nebo vykonává rukama repetitivní pohyby více než polovinu své pracovní doby. Mnoha problémům lze však předcházet nebo je alespoň podstatně snižovat, a to pomocí koordinované činnosti na pracovišti. Toto je poselství kampaně Posviťme si na břemena.
MSD postihují svaly, klouby, šlachy, vazy, kosti a nervy na zádech, šíji, ramenech a horních končetinách, v menší míře i na dolní končetinách. Ruční manipulace, časté ohýbání a otáčení, fyzicky náročná práce a vibrace celého těla mohou způsobit MSD, které mají tendenci se v průběhu času rozvíjet.
V Evropské unii pracuje v zemědělství více než deset milionů lidí. Přestože tato čísla klesají, představuje zemědělství nadále velmi významnou oblast podnikání, a to zejména v nových členských státech, kde je v zemědělském sektoru zaměstnán téměř každý sedmý z pracující populace.
Zemědělství vyžaduje fyzicky náročnou práci. Pracovníky zatěžuje nošení balíků slámy a manipulace se zemědělskými zvířaty, vynakládání velké síly při kopání, práce s pažemi nataženým nad hlavu při sběru ovoce. Neprospívají jim špatné statické pozice, jako jsou shýbání či klečení, repetitivní práce, jako prořezávání stromů nebo vinné révy, řízení traktorů a vystavování těla vibracím a otřesům používání řetězových pil a vystavování rukou a paží vibracím.
Podle britského Úřadu pro zdraví a bezpečnost (HSE) vykazuje průmysl, který zahrnuje zemědělství, pěstitelství stromů, zahradnictví a rybolov, dlouhodobě vysoké statistiky úrazovosti. Ve Velké Británii vykazuje u smrtelných úrazů nejhorší statistiky ze všech sektorů s významnějších zaměstnaností. HSE k tomu říká, že je v tomto sektoru „hluboce zakořeněná kultura nepřiměřeného podstupování rizika“ a že na „zdraví a bezpečnost se stále nehledí jako na základ dobrého řízení zemědělského podniku“.
Poruchy horních končetin z pracovního přetížení (WRULD), které mohou způsobit znecitlivění, pocity brnění a otoky kloubů, souvisí především s prací na třídících linkách a kontrolních stolech, se sklizní hlíz a zpracováním drůbeže. Rizika vzniku WRULD lze odstranit zajištěním střídání práce, umožňující různorodost pracovních pozic, dodržováním pravidelných přestávek a používáním dobře navržených nástrojů a vybavení.
Existuje pravděpodobně řada faktorů, k nimž patří zvýšená zaměstnanost příležitostných, dočasných a migrantních pracovníků, kteří mají tendenci nechávat se zaměstnat na nekvalifikované práce, pracují dlouhé hodiny a vystavují se tak riziku vzniku MSD v důsledku ruční manipulace nebo provádění repetitivních prací. Velké množství lidí, kteří pracují i v důchodovém věku, se též může podílet na vysokých statistikách onemocnění.
MSD nelze podceňovat jako "bolest v kříži" nebo "zatuhnutí šíje". V nejhorších případech pracovníci končí i s trvalou invaliditou. Náklady na MSD pro pracovníky, zaměstnavatele a vlády jsou obrovské: v některých státech tvoří MSD 40 % nákladů z celkového odškodného vyplaceného pracovníkům.
Kampaň " Posviťme si na břemena " podporuje integrovaný přístup managementu k řešení problému MSD. Za prvé je potřeba, aby zaměstnavatelé, zaměstnanci a vláda spolupracovali. Za druhé by jakékoli podniknuté kroky měly postihovat "celkovou zátěž na organismus", jež zahrnuje veškeré stresy a nepříznivé vlivy včetně faktorů životního prostředí, jako jsou například chladné pracovní podmínky, i břemena, s nimiž je skutečně manipulováno. Za třetí je potřeba, aby zaměstnavatelé s pracovníky postiženými MSD nerozvazovali pracovní poměr, pomohli jim s rehabilitací a návratem do zaměstnání.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den.Jsem přetěžovaná v práci.Pracuji,jako uklízečka ve VZLÚ v Letňanech.V březnu jsem pracovala záskok za jednu uklízečku,dostala jsem 1000m čtverečních.Po měsíci mi vedoucí řekla,že to budu dělat furt.Já jsem v částečným invalidním důchodu mám 2.stupeň.Mám nemocné klouby a bolesti svalů,migrény,osteoporózu.Tak jsem jim dala přečíst rozhodnutí a vůbec na to nehleděli,že jsem invalidní.Ať uklízím,jen tam, kde je největší bordel mi řekl nadřízený paní vedoucí.Po dvou měsících mi paní vedoucí sdělila,abych k nim chodila uklízet 3krát v týdnu a že to chce mýt podlahy 3krát místo jednou a šatny,schody:to je asi 500m čtverečních.Nyní mám 3 000m čtverečních,kanceláře,zasedačky ředitele ředitelnu.Prostě to musí být naklizené.Paní vedoucí na mě řvala,že to budu dělat a přestanu chodit po lékařích o pracovní době!!!Já naní,že to nezvládnu,ale ona že už nemá o čem se se mnou bavit,ať to dělám.Co s tím???Vidí to plno kancelářských i to že tam jsou jiné uklízečky,což mají menší úklidy.Mám 4 měsíce do důchodu a je to od nich sprosté.Nemám odvolání ani u odborů.Že bych měla jít si stěžovat k náměstkovi či řediteli,poraďte mi prosím.Hepnerová