Přestože plochy ekologicky obhospodařované půdy stoupají, tuzemští zemědělci zdaleka nejsou schopni pokrýt poptávku po biopotravinách. V letošním roce by mohl nárůst obratu v tomto sektoru dosáhnout sta procent. Uvedl to Tomáš Václavík z agentury Green marketing, který se sledování obchodu s biopotravinami dlouhodobě věnuje.
Jak již dříve informoval Václavík, český biotrh dosáhl v roce 2006 obratu 760 milionů korun, což je meziroční nárůst 58,5 procenta. Biopotraviny ale stále tvořily pouze 0,35 procenta celkové spotřeby potravin v republice. Václavík ještě v březnu tohoto roku odhadoval letošní nárůst obratu v rozmezí 30 až 40 procent, ke změně ho vedla politika naprosté většiny obchodních řetězců, které tyto potraviny úspěšně zařazují do svého sortimentu a růst povědomí o těchto produktech v populaci. „Do konce roku bude biopotraviny nabízet 2500 až 3000 prodejen,“ uvedl Václavík s tím, že je to ve východoevropských zemích výjimečné. Zda se ale stoprocentní nárůst obratu potvrdí, bude jasné až příští rok v březnu.
Připravuje se také několik kampaní na propagaci biopotravin. Marek Světlík z ministerstva zemědělství upřesnil, že první se uskuteční letos na podzim a resort do ní investuje čtyři miliony korun. Další, tříletá, se spustí v příštím roce, bude stát 30 milionů korun a náklady si stejným dílem rozdělí Evropská komise a Státní zemědělský a intervenční fond.
„Propagace je chválihodná, svaz nakonec inicioval podání projektu a definoval cíle,“ reagoval Jiří Urban z Pro-Bio, Svazu ekologických zemědělců. Tato kampaň bude ale „podporovat spotřebu biopotravin z dovozu, a tedy i výrazné transporty, což je něco, co jsme nechtěli,“ připomněl skutečnost, že více než polovina tohoto zboží na tuzemských pultech pochází ze zahraničí. Soudí, že by se měla podpořit především tuzemská produkce, zvláště na orné půdě. „Stále je nedostatek mléka, obilovin včetně krmných, ovoce a zeleniny,“ vypočítal Urban.
Podle představitelů Mze však již takové podpory existují a právě ty zvyšují zájem o ekologické hospodaření. Vzrostly nejen dotace na obhospodařovanou plochu, ale ekologičtí zemědělci a výrobci biopotravin jsou výrazně zvýhodněni v investičních podporách, které mohou získat na základě projektů, informovala ředitelka komunikace Mze Ilona Chalupská.
V letošním roce díky podporám pokračuje trend z loňska, kdy výrazně přibývalo ekologických farem. Zatímco v roce 2005 ekologicky hospodařilo 829 podniků, vloni to bylo již 963 podniků a za prvních pět měsíců letošního roku se jejich počet zvýšil o dalších téměř 200 na celkových 1146 farem. Významně, o 35 tisíc hektarů, se podle ministerstva letos rozšířila ekologicky obhospodařovaná plocha, která ke konci května činila 315 581 hektarů. Její podíl na celkové výměře zemědělské plochy představuje 7,4 procenta proti 6,6 procenta z loňského roku. Téměř 82 procent ekologicky obhospodařovaných pozemků je přitom zatravněných. Jejich výměra se zvýšila na téměř 260 tisíc hektarů. Podíl zatravněných pozemků na celkové ekologicky obdělávané ploše se však v porovnání s minulým rokem snížil o 0,7 procenta. Naopak podíl orné půdy stoupl z loňských 8,3 na 9,7 procenta. „Je určitě pozitivní, že se zvyšuje také výměra ekologicky obdělávané orné půdy, jejíž výměra se rozrostla o více než sedm tisíc hektarů a celkově již překročila 30 tisíc hektarů,“ sdělil ministr zemědělství Petr Gandalovič.
Podle Světlíka pozitivní vliv mělo také rozšíření počtu kontrolních organizací na tři, což vedlo vedlo ke snížení ceny jejich služeb. Světlík dodal, že ekologicky hospodařící zemědělci jsou zvýhodňováni i dalšími způsoby. Například v ose I dostávají na projekt modernizace zemědělských podniků více bodů, podobné opatření platí i pro zpracovatelské podniky. V návrhu je podle něj podpora při zahájení činnosti mladých zemědělců či na agroturistiku.
Václavík doplnil, že i Evropská komise připravuje vlastní kampaň na podporu biopotravin v hodnotě jednoho milionu eur pro EU-27, která proběhne především na internetu. Svaz Pro-Bio rozjel propagaci pod heslem Žiju Bio a v jejím rámci vydal mimo jiné publikaci 90 argumentů pro ekologické zemědělství, která vyzdvihuje přednosti tohoto způsobu hospodaření a podkládá je závěry celosvětového vědeckého výzkumu. Týkají se například vlivu na klima, výskytu mykotoxinů, odpovídají na otázku zda jsou biopotraviny zdravější a podobně. Jedná se také o financování programu Bio do škol, který vychází z již dříve schváleného akčního plánu ekologického zemědělství. V současné době probíhá Září - měsíc biopotravin a ekologického zemědělství, v jehož rámci proběhne zhruba stovka akcí které budou informovat o přednostech produktů, které pocházejí z tohoto způsobu hospodaření.
