Vinaři letos slibují dobrý ročník

Pěstitelé vína letos očekávají velmi dobrou sklizeň hroznů. Průměrný výnos by měl dosáhnout kolem šesti tun na hektar, což je hodnota nad desetiletým průměrem. Navíc vlivem letošního teplého počasí začnou vinaři sklízet hrozny asi o tři týdny dříve než v minulém roce. Uvedl to tajemník Svazu vinařů ČR Martin Půček

.„Zatím to vypadá dobře,“ potvrdil předseda Svazu vinařů ČR Jiří Sedlo s tím, že letošní výnos předčí průměrný výnos v loňském roce. Ten podle statistických údajů představoval 3,71 tuny z hektaru, což bylo o 0,9 tuny méně než v předchozím roce. Loňský výnos byl na úrovni 60 procent desetiletého průměru výnosu, předloni to bylo o trochu lepší, takže když se to vezme statisticky, už je načase, aby byl výnos dobrý,“ věří Sedlo. Podle něj do plodnosti letos dospěly výsadby, které se uskutečnily těsně před vstupem ČR do EU. „Takže celková úroda v republice bude určitě vyšší než v minulosti,“ konstatoval.
I když slunce během tropických červencových dnů poškodilo na některých místech Moravy až třetinu plodů, produkci vína to podle vinařů významně neohrozilo. Vinice měly vzhledem k mírné zimě nasazeno na některých lokalitách i třikrát více hroznů než vloni.
Očekávaná výše průměrné cukernatosti hroznů se podle odborníků v současné době, kdy se sklízí nejranější odrůdy, dá jen těžko odhadovat. „Bude se pohybovat kolem průměru posledních pěti let. Velký vliv na cukernatost má ale obsah vody v hroznech, který je letos nižší vlivem dlouhotrvajícího sucha,“ sdělil Půček.
Loňská sklizeň hroznů byla podle statistik vinařů objemově sice nižší, ale zato velmi kvalitní. Průměrná cukernatost byla 21,2 stupně, což je nejvíce od roku 1995, kdy se tento údaj začal sledovat. Největší vliv na kvalitu hroznů mělo loni nezvykle suché a slunečné září. Podle meteorologů bylo loňské září nejsušší od roku 1961, tedy za posledních 45 let. Patří také mezi tři nejteplejší za stejné období. K velké cukernatosti přispěl také deštivý srpen, kdy se bobule hroznů nalily vodou. Zářijové paprsky pak v hroznech nastartovaly fotosyntézu, čímž výrazně stoupl obsah cukru.
Podle ředitele Vinařského fondu ČR Jaroslava Machovce ročník 2006 dokázal, že tuzemská vína jsou stále kvalitnější. Dokládá to zejména fakt, že mnoho z nich bylo oceněno medailemi a diplomy na mezinárodních soutěžích. „Věříme, že i vína roku 2007 budou tvrdými soupeři zahraniční konkurence. Zatím tomu vše nasvědčuje,“ řekl.
V polovině 90. let minulého století zaujímaly vinice zhruba 11500 hektarů. Letos však už kolem 19200 hektarů. Čeští vinaři před vstupem do EU rozšířili s podporou státu plochy vinic zhruba o 7000 hektarů. Domácí produkce vína tak po dozrání nových vinic vzroste ze současných 570 tisíc hektolitrů ročně během několika let až na 700 tisíc až 800 tisíc hektolitrů ročně.
Také spotřeba vína u nás v posledních letech stoupá. Zatímco v roce 1993 byla průměrně 12 litrů vína na osobu ročně, nyní se pohybuje kolem 17 litrů. I tak ale Česká republika zaostává za Evropou, kde se průměr pohybuje od 25 do 32 litrů.