Na odstranění škod povodní a protipovodňová opatření vynaložilo ministerstvo zemědělství více než dvanáct miliard korun. Za období 2002 až 2007 se investovalo z dotačního programu ministerstva zemědělství do protipovodňových opatření celkem 3 420,991 milionu korun. Finanční prostředky jsou rozloženy mezi všechny subjekty. Nejvíce bylo vynaloženo v Povodí Moravy, a to téměř 1 233 milionů korun. Informuje o tom na internetových stránkách MZe ředitelka odboru komunikace Ilona Chalupská.
Zhruba desetinu z celkových povodňových škod činily škody na státním vodohospodářském majetku (14,5 mld. Kč). Na odstranění těchto škod MZe dosud vynaložilo celkem devět miliard korun. Další finanční prostředky přišly ještě z jiných zdrojů, například přímo od investorů. Odstraněna je drtivá většina škod, v současnosti zbývá vyřešit jen odbahnění nádrží a dořešit škody z loňských letních povodní. Zabahnění nádrží je v rozsahu, kdy je mu třeba věnovat pozornost, i když nijak neomezuje ochranný prostor nádrží a nejde tedy o přímou hrozbu při případných povodních.
Přehled významných staveb programu Prevence před povodněmi I
Povodí Moravy – Moravská Sázava, poldr Žichlínek
Celkové náklady: 298,026 mil. Kč
Dotace : 188,750 mil. Kč
Povodí Moravy – Morava, Olomouc – 1. etapa
Celkové náklady: 273,011 mil. Kč
Dotace : 267,335 mil. Kč
Povodí Labe – Třebovka, rybník Hvězda, zvýšení ochranné funkce nádrže
Celkové náklady: 81,460 mil. Kč
Dotace : 71,300 mil. Kč
Povodí Labe – Pardubice, prohrábka koryta, jez Loučná
Celkové náklady: 69,158 mil. Kč
Dotace : 66,998 mil. Kč
Povodí Vltavy – rekonstrukce Novořecké hráze v ř. km 0,1 – 3,55
Celkové náklady: 95.542 mil. Kč
Dotace : 93,700 mil. Kč
V rámci další etapy plánované na léta 2007 – 2012 je připravena suma zhruba deset miliard korun. Z těchto prostředků by měly být realizovány projekty vedoucí k dalšímu rozvoji protipovodňových opatření, bude zároveň kladen důraz na studie vymezující záplavová území. V tomto programu jsou zahrnuty zkušenosti s povodněmi v ČR a důraz se klade na systematičnost řešení a na co největší efekt v nejrizikovějších oblastech. Tyto oblasti byly identifikovány v průběhu povodní v posledních deseti let.
Dalším krokem je program čítající zhruba čtyři miliardy korun. Směřuje na rekonstrukce a odbahnění rybníků a malých vodních nádrží, které by se díky tomuto programu měly více zapojit do protipovodňové prevence, což znamená zejména ochranu menších sídel a zabránění lokálním záplavám.
Podle studií MZe by bylo zapotřebí vynaložit na protipovodňová opatření do roku 2021 zhruba padesát miliard korun. V současnosti se jako největší problém při budování protipovodňových preventivních opatření neukazuje nedostatek peněz, ale roztříštěná držba pozemků v ČR a s tím spojené komplikované řešení majetkoprávních vazeb při budování těchto opatření. V tomto směru je připravováno zjednodušení v novele zákona o vodách, které by mělo umožnit rychlejší řešení majetkoprávních vypořádání a tím i rychlejší budování protipovodňových opatření.