Jak řešíte na městském úřadě tradiční rozpor mezi městem a vesnicí, když součástí Hluboké nad Vltavou je i osm alespoň geograficky samostatných obcí?
Od počátku mého nástupu do funkce starosty usiloval o zřízení nějaké místní samosprávy, která by byla schopna operativně reagovat na potřeby jednotlivých vesnic. Výsledkem téhle snahy byl vnik osadních výborů, které byly zřízeny v roce 2004 ve všech osmi satelitních obcích kolem Hluboké. Z mého pohledu tenhle stav funguje velmi dobře, těžko však mohu říci, jak se na to dívají obyvatelé samotných obcí, protože tam nežiji. My jako město dáváme na jednoho občana v každé obci 1240 korun ročně. Takže rozpočty osadních výborů těch větších vesnic se pohybují řádově ve statisících a jejich jedinou faktickou povinností je udržovat na svém území zeleň. Jakým způsobem to budou dělat záleží na nich, stejně tak na nich záleží i to, na co v obci využijí peníze ze svého rozpočtu. Vždycky je lepší a praktičtější, když si práci v té které obci organizují místní občané, protože taková práce je lépe odvedená a je pod větší kontrolou, než kdybych ji organizoval z radnice. Samozřejmě mohu mít občas pochybnosti, zda to či ono opravdu obec potřebuje. Jenže já v těch obcích nebydlím, proto nejsem schopen záměr osadního výboru objektivně posoudit, ale jestliže to tamější občané považují za důležité, podpořím to. Pochopitelně na rozsáhlejší akce, které se v těch obcích dějí, město přispívá. Jde o větší investice, na které rozpočet osadního výboru nemůže stačit.
Město a obce mají v mnohém rozdílné potřeby i problémy, kde se nejčastěji střetávají?
Třecími plochami mezi městským výborem a výbory osadními jsou vždycky peníze. Devadesát procent rozhodování, které dělá městské zastupitelstvo a městská rada na Hluboké jsou o penězích a rozhodování osadních výborů je na tom podobně. I tam jde především o peníze. Úspěšnost obce a tedy i starosty ale spočívá v tom, že v obci žijí schopní a aktivní lidé a že on jejich aktivity dokáže podpořit. Celá budoucnost Hluboké, a když říkám Hluboká myslím pochopitelně i satelitní obce, je v soukromém podnikání. Odjakživa tady vyhrávají volby konzervativní strany a jsme si vědomi, že město ani stát nedokáže nic, ale všechno dokáží soukromí podnikatelé. Za posledních dvanáct let bylo v Hluboké nad Vltavou investováno do infrastruktury více než miliarda korun, ale z toho 85 procent jsou soukromé investice, a pouze 15 procent jsou investice městské. Právě soukromý majetek, o který se jeho vlastníci starají s péčí dobrých hospodářů, posouvá město dál. Velký majetek města nebo státu nikdy prosperitu nepřinesl.
Podporuje městský úřad nějakým způsobem také zemědělství v přidružených obcích, případně další aktivity spojené se zemědělstvím, například agroturistiku nebo produkci regionálních specialit?
V okolí Hluboké obhospodařuje většinu zemědělské půdy jedna větší firma, jejíž představitel je členem městské rady, a hospodaří tady řada soukromých zemědělců. Pro mne je důležité, že pozemky jsou obdělány a kolem města nejsou plochy, které by ležely ladem. Na naše zemědělské podnikatele se ale dívám jako na jakékoli jiného podnikatele. A platí u nich stejně jako u ostatních, že když se tito podnikatelé dostávají do problémů v oblastech, kde by jim mohlo město pomoci, tak jsme na to připraveni a pomáháme. Společně jsme řešili například opravy mostků, cest, čištění kanálů nebo zaplavování jejich pozemků vodou.
Sám nejsem zemědělec a nerozumím podrobně Společné zemědělské politice Evropské unie, z níž plynou do zemědělství peníze, nicméně vidím, kolik peněz jde do zemědělství ve starých zemích EU, a samozřejmě podporuji, aby se podmínky zemědělců na Západě a na Východě co nejdříve vyrovnaly. Jinou otázkou je, zda je to současné množství dotací z obecného a politického pohledu vůbec dobře, protože dotace jsou vždy výběrové, vždycky někdo uspěje a někdo jiný ne. Bohužel Evropa je dnes tak nastavená. Já osobně podporuji menší dotace a menší daně. Nakonec dotace nejsou přece nic jiného než naše přerozdělené daně.
Co se týká agroturistiky či regionálních výrobků, vždy záleží především na místních podnikatelích. Když u nás například začne někdo vyrábět špičkové hlubocké preclíky, kvalitní kozí sýr či něco jiného, samozřejmě se tím rádi pochlubíme, jako se dnes již chlubíme produkcí poněšického lihovaru. Ale všechno musí vyjít od podnikatelů, úkolem města není suplovat aktivitu občanů. Obce, ve kterých není žádná infrastruktura a kde se nic neděje, nemohou čekat, že jim turisté či agroturisté spadnou z nebe.
