Zhruba o třetinu se u nás letos zvětšily plochy technického konopí, které činily přibližně 1600 hektarů. Spolu s růstem ploch přibývá i pěstitelů této plodiny a v současnosti jsou jich řádově desítky. Informovala o tom předsedkyně Konopářského svazu Marie Široké s tím, že jedním z důvodů růstu je snaha zemědělců najít alternativy k tradiční produkci a fakt, že po konopí je stále poptávka.
Důležitou roli hrají i dotace, které rolníci na pěstování mohou čerpat. Za nejdůležitější ale Široká považuje to, že v ČR jsou nyní v provozu již čtyři zpracovatelská centra, tedy čtyři akreditovaní zpracovatelé konopného stonku, a to v Bukovicích na Teplicku, v Chlumu u Rakovníka, v Kácově a v Hodoníně na Moravě. Jejich zpracovatelská kapacita je 31.370 tun konopných stonků a 7580 tun konopných vláken ročně. "Tato centra si už předem nasmlouvávají pěstitele pro své potřeby, takže pěstitelé mají zajištěn odbyt biomasy," podotkla Široká.
Poptávka po konopí podle ní stoupá. Tuzemská produkce se zatím hodně využívá pro energetické účely. Roste totiž zájem o ekopaliva a z dřevitého konopného odpadu - pazdeří - se lisují ekobrikety pro domácnosti i pro elektrárny. Vypěstované konopí se používá také v papírenství.
Velký zájem je podle Široké o stavební izolační materiály z přírodních vláken. Ty se ale do Česka zatím dovážejí. Testuje se také konopné vlákno pro uplatnění v automobilovém průmyslu, vypočítává předsedkyně svazu s tím, že pro některé způsoby využití je třeba ještě zlepšit kvalitu.
Uplatnění má i konopné semínko. Dodává se na trh například pro chovatele ptáků či pro rybáře. Lisuje se z něj také olej, který odebírají dvě české kosmetické společnosti, vyrábějící zdravotní kosmetiku. "Obecně se dá říci, že konopí dokáže nahradit ropu. Dá se z něj vyrobit prakticky cokoli. Od dynamitu po celofán," uvedla Široká.
Slabým článkem pěstování konopí jsou zatím způsob sklizně a vhodná sklizňová technika. Podle Široké se ale i v Česku vyvíjejí a objevují nové sklizňové technologie, takže tento problém by měl být odstraněn.
