Nové sedmileté programovací období začalo běžet od prvního ledna letošního roku. Evropská unie ustavila pro ně v oblasti podpor rozvoje venkova jako součásti společné zemědělské politiky EU zvláštní finanční nástroj – Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD). Česká republika z něj bude čerpat peníze prostřednictvím Programu rozvoje venkova s opatřeními rozdělenými do čtyř os. Investičního charakteru jsou zejména opatření z osy I, například modernizace zemědělských podniků a zahájení činnosti mladých zemědělců.
Legislativa upravující pravidla financování z EAFRD vyžaduje, aby členské země zpracovaly strategii pro rozvoj venkova a vlastní program s konkrétními cíli intervencí pro období let 2007 až 2013.
Ministerstvo zemědělství proto ve spolupráci s dalšími institucemi připravilo dva strategické materiály, a to Národní strategický plán a Program rozvoje venkova (PRV). Oba dokumenty představují pro Českou republiku nástroj k realizaci evropské i národní politiky rozvoje venkova.
Rámec programu a jeho cíle
V souladu s unijní strategií rozvoje venkova jsou definovány základní cíle, ke kterým se Česká republika v rámci Programu rozvoje venkova zavazuje a které by měly být jeho realizací dosaženy. Obecně jde o udržitelný rozvoj venkova, konkurenceschopnost zemědělského a potravinářského sektoru, zlepšování stavu životního prostředí prostřednictvím péče o přírodu a krajinu a snižování negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření, dále o rozvoj podnikání na venkově a tvorbu nových pracovních míst. Ke stanoveným cílům jsou definovány také nástroje k jejich plnění – opatření (také podpory či dotační tituly), která jsou podle svého zaměření členěna do čtyř os.
Podpory v ose I
Podpora v rámci osy I směřuje ke zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a vytvoření silného a dynamického zemědělsko-potravinářského odvětví. K tomu je v ose I nastaveno několik opatření převážně investičního charakteru (např. modernizace zemědělských podniků, přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům nebo investice do lesů) s tím, že k získání podpory je nutné předložit projekt. Opatření osy I z velké části navazují na podpory vyplácené v předcházejícím programovacím období 2004 až 2006 z operačního programu zemědělství a pro jejich realizaci je vyčleněno přibližně 3,36 miliardy korun ročně.
Podpory v ose II
Podpory v ose II se zaměřují na zlepšování životního prostředí a krajiny s cílem vytvořit multifunkční zemědělské a lesnické systémy prospěšné životnímu prostředí, přírodě a krajině.
Směřují zejména k uplatňování zemědělských postupů šetrných k životnímu prostředí ve venkovské krajině, k zastavení úbytku biodiverzity, k ochraně vody a půdy a ke zmírňování změn klimatu. K tomu přispěje také rozvoj ekologického zemědělství a plné zavedení cross compliance.
Podpory v rámci osy II (např. agroenvironmentální opatření, platby v méně příznivých oblastech, platby v rámci Natury 2000, lesnicko-environmentální platby nebo zalesňování) budou vypláceny v nárokovém režimu, to znamená po splnění podmínek stanovených v příslušném nařízení vlády. Většina opatření navazuje na tituly Horizontálního plánu rozvoje venkova a je pro ně vyčleněno přibližně 7,78 miliardy korun ročně.
Podpory v ose III
Osa III směřuje ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikaci hospodářství venkova. Cílem podpor je vytvoření různorodých pracovních příležitostí a podmínek pro růst a atraktivní život na venkově.
Opatření nastavená v ose III (např. diverzifikace činností nezemědělské povahy, podpora zakládání podniků jejich rozvoje, podpora cestovního ruchu nebo základní služby pro hospodářství a obyvatelstvo venkova, obnova a rozvoj vesnic) jsou investičního charakteru a očekává se předkládání a výběr projektů. Pro realizaci opatření osy III je vyčleněno přibližně 2,55 miliardy korun ročně.
Podpory v ose IV – Leader
Průřezově doprovází opatření osy I. a III. specifická osa IV. – Leader. Jejím cílem je iniciovat vytváření a rozvoj místních partnerství a podporovat využití vnitřního rozvojového potenciálu venkova. Metoda Leader umožní spojit cíle – konkurenceschopnost, životní prostředí a kvalitu života a diverzifikaci hospodářství na venkově. Integrovaný přístup pomůže chránit a rozvíjet místní přírodní a kulturní dědictví, zvyšovat povědomí o ochraně životního prostředí, podporovat výrobu specialit, cestovní ruch, obnovitelné zdroje energie a investovat do nich.
Metodu Leader uplatňují místní akční skupiny, které s využitím přirozeného vnitřního potenciálu mikroregionů pomáhají realizovat projekty k naplnění místní strategie. Pro realizaci osy IV je vyčleněno přibližně 700 milionů korun ročně.
O přípravách a zahájení programu
Program rozvoje venkova prochází v současné době schvalovací procedurou Evropské komise (EK), což představuje připomínkování dokumentu ze strany generálních ředitelství EK (zejména pro zemědělství, životní prostředí, regionální rozvoj a hospodářskou soutěž) a technické konzultace s ministerstvem zemědělství.
Technické konzultace byly ukončeny 24. dubna. V souladu s dalším legislativním postupem Evropská komise zreviduje, jak byly výsledky negociací ze strany ČR vypořádány. Následně předloží programový dokument ke schválení Výboru pro rozvoj venkova, což je pracovní orgán EK složený ze zástupců všech členských zemí.
Vzhledem k tomu, že český Program rozvoje venkova je jeden z prvních, které budou v novém programovacím období schvalovány, dá se očekávat diskuse a řada dotazů ze strany dalších členských zemí, které zatím s přípravami programu nedospěly ke schvalovacímu procesu. Jednání Výboru pro rozvoj venkova se předpokládá na konci května nebo v průběhu června 2007.
Paralelně s projednáváním s EK byl připravován administrativní systém pro zajištění realizace programu. Jde například o přípravu informačního systému, definování administrativních postupů, přípravu prováděcích dokumentů a formulářů pro žadatele, vyškolení pracovníků, kteří budou podpory administrovat, nastavení kontrolních mechanismů a další. Hlavní zásadou všech těchto přípravných prací je zjednodušování. V praxi to bude znamenat snížení počtu požadavků a podmínek k získání podpory, redukci a zjednodušování formulářů, což v konečném efektu bude pro žadatele znamenat snadnější přístup k podporám, kratší administrativní lhůty a rychlejší postup vyplácení podpor.
Pokud jde o zveřejnění prováděcích dokumentů k jednotlivým opatřením, zejména pak Pravidel pro žadatele pro investiční opatření, budou k dispozici ihned po schválení samotného programovacího dokumentu, což se dá předpokládat na přelomu května a června. Pravidla budou zveřejněna na internetových stránkách Ministerstva zemědělství ČR (www.mze.cz) a Státního zemědělského intervenčního fondu (www.szif.cz) a rovněž v tištěné podobě na regionálních odborech Státního zemědělského intervenčního fondu.
Opatření – Modernizace zemědělských podniků
Podpora z opatření investičního charakteru Modernizace zemědělských podniků je rozdělena do tří záměrů. Prvním záměrem je podpora živočišné výroby, kromě jiného se z něj budou podporovat výstavba a rekonstrukce staveb sloužící k ustájení zvířat a pořízení technologií sloužících k chovu hospodářských zvířat, například výstavba či rekonstrukce hnojišť a jímek, technologie chlazení mléka, technologie krmení a napájení nebo technologie větrání a vytápění. Na tento záměr je vyhrazeno 75 % alokace pro opatření Modernizace zemědělských podniků, to znamená zhruba 910 milionů korun na rok.
Dalších 22 %, téměř 270 milionů korun na rok, je vyhrazeno na podporu rostlinné výroby. Mezi výdaje, které lze z tohoto záměru financovat, patří mimo jiné výstavba a rekonstrukce skleníků, nosných kultur nebo závlahových systémů. Posledním záměrem je spolupráce při vývoji a aplikaci nových postupů či produktů zemědělské výroby, pro tento záměr jsou vyhrazena tři procenta celkových finančních prostředků tohoto opatření. V tomto případě jde o implementaci nových postupů a produktů zemědělské výroby zemědělským podnikatelem.
Stejně jako v operačním programu zemědělství bude moci i v Programu pro rozvoj venkova o podporu žádat pouze zemědělský podnikatel. Nadále zůstává možnost významným způsobem zvýhodnit mladé zemědělce (mladým zemědělcem se rozumí zemědělský podnikatel do čtyřiceti let).
Předpokladem pro poskytnutí podpory je zpracování projektu a dalších dokumentů k žádosti, povinných a nepovinných příloh. Povinnou přílohou se rozumí dokument, bez něhož nemůže být projekt přijatý, zatímco nepovinné přílohy se předkládají dobrovolně s tím, že na jejich základě získává projekt bodové hodnocení.
Na rozdíl od operačního programu zemědělství se již nepožaduje předložení veškerých příloh už při žádosti o dotaci. Tímto krokem dojde k významnému zjednodušení celé administrativy. K žádosti se budou předkládat pouze nezbytně nutné přílohy, jako jsou kupříkladu stavební povolení, výpis z obchodního rejstříku nebo kopie katastrální mapy s vyznačením realizace projektu. Některé přílohy se budou předkládat při podpisu dohody (výpis z rejstříku trestů či doklad o vedení, popřípadě zřízení bankovního účtu) nebo při žádosti o proplacení (účetní či daňové doklady související s realizací projektu či doklad o vlastnictví pozemků či nemovitostí).
Které investice mohou být z Programu rozvoje venkova proplaceny? Pravidla pro žadatele specifikují konkrétní položky, takzvané způsobilé výdaje, přičemž pro většinu z nich jsou stanoveny maximální limity. Tyto limity určují maximální cenu výdaje na jednotku (kus, hektar apod.), na které bude možné čerpat dotaci. Pokud cena výdaje tento limit překročí, žadatel rozdíl zaplatí z vlastních zdrojů.
Vzhledem k tomu, že se předpokládá vyšší zájem ze strany žadatelů, než umožňuje rozpočet opatření, je nutné projekty vybírat. Jednotlivé projekty budou hodnoceny podle bodovacích kritérií. Mimo jiné bude pozitivně zvýhodňován větší procentuální podíl výše příjmů ze zemědělské prvovýroby, vyšší míra nezaměstnanosti v místě realizace projektu, registrace jako ekologický zemědělec či mladý zemědělec do čtyřiceti let.
Pokud jde o finanční rámec projektů, lze předložit projekt ve výši od 100 tisíc korun až do 30 milionů korun způsobilých výdajů, přičemž míra podpory se odvíjí od subjektu žadatele (mladý zemědělec) a místa realizace (LFA).
První kolo příjmu žádostí pro toto opatření se předpokládá na počátku července 2007.
Opatření – Zahájení činnosti mladých zemědělců
Toto opatření se zaměřuje výhradně na podporu mladých zemědělců a je zcela nové, nenavazuje na žádné z opatření z předcházejícího programovacího období a jak napovídá název, dotace bude směřována na podporu zahájení podnikání v oblasti zemědělství. Základním nezbytným předpokladem k čerpání podpory je předložení podnikatelského plánu. Zahájením činnosti se rozumí zaregistrování se jako zemědělský podnikatel, a to 18 měsíců před rozhodnutím o přidělení dotace.
Stejně jako u opatření Modernizace zemědělských podniků je i toto opatření investičního charakteru a zaměřuje se na obdobné investice. Charakter dotace je odlišný od výše uvedené podpory – procenta způsobilých výdajů. V tomto případě jde o taxativní částku určenou pro rozjezd podnikatelské činnosti. Suma dotace je 40 000 eur (zhruba 1 120 000 Kč). Částka je čerpána ve dvou etapách, žadatel v tomto opatření tak po posouzení podnikatelského záměru a po schválení žádosti získá částku (500 000 Kč), zbytek částky dostane až podle úspěšné realizace podnikatelského plánu v rozmezí přibližně jednoho roku.
Pro celé opatření je vyhrazena průměrná částka 235 milionů korun na jeden rok.
První kolo příjmu žádostí pro toto opatření se předpokládá na počátku července 2007.
Jakým způsobem žádat
Žadatel předkládá v termínu vyhlášeném ministrem zemědělství žádost o dotaci. Vyhlášení kola příjmu bývá uveřejněno na internetových stránkách ministerstva zemědělství a Státního zemědělského intervenčního fondu a v odborném tisku.
Veškerá administrace projektů bude stejně jako v minulém programovacím období probíhat na akreditovaných platebních agenturách Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF Praha, SZIF České Budějovice, SZIF Ústí nad Labem, SZIF Hradec Králové, SZIF Brno, SZIF Olomouc, SZIF Opava). Žadatel i projekt musí přitom splňovat několik podmínek, ať už obecného charakteru (např. soulad projektu s právní úpravou), nebo specifických pro dané opatření (např. věková hranice v případě mladých začínajících zemědělců).
Všechny podmínky, požadavky a metodické pokyny k vypracování a realizaci projektu budou podrobně popsány v dokumentu Pravidla pro žadatele z Programu rozvoje venkova, který bude k dispozici v tištěné podobě na regionálních odborech Státního zemědělského intervenčního fondu nebo v elektronické podobě na internetových stránkách ministerstva zemědělství nebo SZIF. Tímto způsobem předložené žádosti budou vyhodnocovány v prvé řadě z hlediska přijatelnosti a dále na základě bodovacích kritérií. Podle bodového zisku pak budou vybráni žadatelé, jejichž projektům bude přiznána dotace, a vyzváni k podpisu dohody. V té se mimo jiné zavážou k dodržení všech podmínek pravidel a předloženého projektu.
Následuje vlastní realizace projektu, tedy výstavba, rekonstrukce, pořízení technologie. V tomto ohledu je nutné upozornit, že žadatel může začít s realizací projektu ještě před podpisem dohody, a to po zaregistrování žádosti (ne však dříve). Při takovém postupu však není zaručeno, že projekt bude vybrán k financování a žadatel může ve finále nést veškeré náklady spojené s realizací projektu sám.
Po ukončení realizace projektu se předkládá žádost o proplacení, v níž žadatel uvede veškeré výdaje a ty podloží fakturami a doklady o jejich proplacení. Podrobnosti k postupu žádosti o platbu budou opět uvedeny v pravidlech. Před proplacením je nutná také kontrola na místě, prováděná Státním zemědělským intervenčním fondem. Kontrolováno bude především splnění podmínek uvedených v pravidlech a při podpisu dohody.
Teprve na základě splnění všech těchto náležitostí bude žadateli zpětně proplacena přiznaná finanční dotace.
