Rozsáhlé výměry půdy, zejména v horských a podhorských oblastech, jsou podle všech náznaků terčem útoků spekulantů s pozemky a se státními i evropskými dotacemi. Ministr zemědělství Petr Gandalovič proto uložil Pozemkovému fondu ČR, aby prošetřil uskutečněné veřejné soutěže na prodej státní zemědělské půdy.
Občanské sdružení Spolek poradců v ekologickém zemědělství odhaduje, že se sporně prodalo až 70 procent státní půdy, a to zejména v oblasti bývalých Sudet. Ve zmanipulovaných soutěžích podle něj nakupují státní zemědělskou půdu organizované skupiny a ostatní farmářům tak zbývá jen minimální šance, aby se k ní dostali. Do těchto soutěží se totiž kromě místních farmářů přihlásí i skupina dalších podnikatelů. Ti podají třeba pět různých nabídek, z nichž nejvyšší výrazně převyšuje vyvolávací cenu a soutěž vyhrává. První čtyři poté nabídky stáhnou a pozemek získává ten ze skupiny, kdo dal nejméně. Ale i tak to bylo více než místní farmář. Tomu nahrává i okolnost, že účastníci neskládají kauci.
Předseda spolku Roman Rozsypal vysvětlil, že toto zjištění vychází ze šetření jedné skupiny, do které spadalo 31 podniků. „Dokonce jsem zaznamenal jeden případ, kdy sedlák postupuje úplně stejným způsobem jako podnikatelé ve skupině. Je to jeho obrana proti tomuto útoku,“ podotkl.
Podle něj většina podniků, zapojených do sporných soutěží, jsou ekofarmy. Na rozdíl od místních trvale hospodařících zemědělců však tito podnikatelé v obci nebydlí, neznají je tam, starosta ví jen podle jména, kdo to je. „Viděli jsme, že to jsou pragmatici, ale netušili jsme, že používají takové způsoby i vůči svým ekologickým kolegům,“ míní Rozsypal. Všechno podle něj není ale černobílé. „Právě tato skupina byla první, která prosadila prodej biohovězího v jednom obchodním řetězci,“ doplnil.
Prezident Agrární komory Jan Veleba uvedl, že je to pro zemědělce hodně špatné, že se dějí takové věci. Sám se s tímto problémem setkal na Bruntálsku a nyní na Českolipsku. „Upozorňovali jsme na to již minulé ministry, ale vždycky se sto smetlo pod stůl,“ dodal.
Předseda Svazu Pro Bio Zdeněk Perlinger sám půdu sice nekupoval, ale ze svého okolí ví o tom, že se při prodeji půdy ve veřejných soutěžích objevil nějaký spekulant. „Osobně se domnívám, že zmíněný případ byl konkurenční boj dvou subjektů na okrese,“ sdělil předseda Svazu marginálních oblastí Milan Boleslav s odkazem na konkrétní medializovaný případ.
Předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Zdeněk Koubek poznamenal, že kromě uvedeného systému zná i jiné způsoby spekulací. „Zatímco toto se týká organizovaných skupin, jinak postupují individuální spekulanti. Jeden nasadí cenu a řekne, že za určitou úplatu odstoupí,“ vysvětlil Koubek. Podle něj je nyní téměř celé pohraničí buď v rukou cizinců nebo spekulantů.
Rozsypal připomněl, že na začátku celého zjištění vlastně stála analýza rozvoje ekologického zemědělství, kterou si u spolku kvůli stagnaci výroby biopotravin zadalo ministerstvo zemědělství. Součástí studie byla právní analýza případů, kdy podniky měly problém se získáním půdy. „Studie přitom zahrnovala i sociologickou analýza, která se dělala v Lužických horách, v marginálních oblastech, a přitom se na tento problém narazilo,“ vysvětlil.
Nyní případ prověřuje Pozemkový fond ČR (PF). „Já jsem požádal předsedkyni výkonného výboru Pozemkového fondu, aby celou věc prošetřila a v případě, že by tam bylo podezření ze spáchání trestného činu, aby informovala příslušné orgány,“ řekl Gandalovič.
Podle mluvčího PF Michala Bureše budou prověřeny všechny veřejné soutěže podle zákona o prodeji zemědělské půdy v rámci celé republiky, zda byly v souladu se zákonem. Prověrka by měla být hotova do konce června. Podle něj šlo o desítky možná stovky soutěží. „Je to v počítačové evidenci a pracovníci fondu to musí prověřit. Zabývat se tím bude 60 pracovišť v celé republice,“ upřesňuje. Výsledky šetření fond následně zveřejní a pokud došlo k něčemu nekalému, tak pro zákonodárce může být větší motiv k tomu, aby v zákoně byla zakotvena povinnost skládat kauci. Její výše bude však ještě předmětem jednání. „Tato povinnost by se musela projevit přímo v zákoně o prodeji zemědělské půdy. Proto i výše kauce je už potom na zvážení zákonodárce,“ poznamenává. Měla by to být taková částka, aby pro takové spekulanty nebylo ekonomicky výhodné účastnit se soutěže.
S tím souhlasí i Rozsypal i představitelé zemědělců. „Bylo by to rozumné, ale rozhodně se to musí promyslet. Pro někoho složit kauci milion není problém, pro jiného je to nedostupné,“ konstatoval. V současnosti je velká část státní půdy prodána a prodej zbývajících asi 200 tisíc hektarů by se trochu zprůhlednil. „To, když se povede, bude fantastické,“ věří Rozsypal.
