Velmi pečlivě bdí Brusel nad veřejnou podporou. Plně to cítíme zejména po ukončení výjimek, které platily pro nováčky Evropské unie do konce letošního dubna.
O veřejnou podporu jde podle Kamila Rudoleckého, prvního náměstka předsedy Úřadu pro hospodářskou soutěž, tehdy, pokud jsou zároveň splněny základní čtyři podmínky: podpora je ze státních prostředků, může narušit hospodářskou soutěž, zvýhodňuje podnik nebo podnikání a ovlivňuje obchod mezi členskými státy. Veřejnou podporu unie obecně zakazuje, umožňuje však výjimky. Příkladem jsou podpory, které povolí Evropská komise. Sem spadají národní dotace do zemědělství, pomoc poskytovaná Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, dotace krajů do lesů a také finance vázané na opatření právě Bruselem schváleného Programu rozvoje venkova. Další výjimkou je třeba podpora malého rozsahu — tzv. de minimis. Ta může nyní činit až 200 tisíc eur. Do této částky se ovšem musí vejít všechny veřejné podpory určené danému příjemci. Podle Rudoleckého by v případě neoprávněného příjmu veřejné podpory byl postižen její příjemce. Ten přitom nemůže spoléhat na výmluvu, že prostředky přijal v dobré víře. Rudolecký proto doporučuje žadatelům přesvědčit se, že podporu, o niž žádají, Brusel řádně schválil.
"V téměř každé agendě, ke které se přiblížíme, narážíme na to, že otázka veřejné podpory byla v minulosti velmi silně zanedbaná," prohlásil první náměstek ministra zemědělství Ivo Hlaváč s tím, že bude proto nutné všechno zkontrolvat a udělat opatření, která nemusí být populární. "Nepřijmeme je proto, že bychom chtěli být nepřátelští k venkovu nebo zemědělství, právě naopak," vysvětlil a dodal, že je třeba peníze, které budou k dispozici, co nejlépe využít na zlepšení situace na venkově a v zemědělství. "Tato vláda bude nositelem reformního tlaku," upozornil a vysvětlil, že i MZe hodlá utlumit mandatorní, tedy zákony dané výdaje, a naopak dát větší akcent na rozvoj. Podle Hlaváče je nutné uchovat co největší smysluplný objem prostředků, ale nerozdělovat je v systému, který udržuje staré neduhy a nadvýrobu. Zdůraznil, že je "obrovská chyba", pokud by se státní administrativa nepokusila vložit veškeré peníze na národní podpory do programů spolufinancovaných Bruselem. Dávání peněz do toho, kam již jdou dotace z EU, je podle něj promrhání prostředků. Je proto třeba zkontrolovat všechny národní podpory a seškrtat duplicitní s dotacemi z EU. Příkladem je podle něj opatření na podporu lesního hospodářství v první ose Programu na rozvoj venkova, které kopíruje dotace udělované kraji. Proto také Brusel program rozvoje venkova schválil ČR s podmínkou, že jeho pravidla s ohledem na tuto skutečnost doladíme. To je důvodem, proč se přijímání žádostí do tohoto opatření otevře až na podzim.
