Návrh novely devizového zákona, který by měl usnadnit cizincům nákup zemědělské půdy v České republice, vyvolal u většiny našich zemědělců vlnu nevole. Obávají se, že nemohou konkurovat kapitálově silnějším zahraničním podnikatelům. Uvedli to představitelé zemědělců na semináři v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, který se uskutečnil minulý týden.
Podle předlohy by cizincům odpadla hlavně podmínka tříletého pobytu v České republice, kterou museli dosud splňovat. Mělo by jim stačit, aby se zaregistrovali jako zemědělští podnikatelé.
Návrh novely zákona prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Nyní se po diskusích bude rozhodovat o jeho dalším osudu. Podle odhadu poslanců by se mohl vrátit do sněmovny nejpozději v září či říjnu.
Stínový poslanec za ČSSD Michal Hašek prohlásil, že tuto novelu nepodpoří, protože nezaručuje rovné podmínky pro zemědělce ve starých a nových členských zemích. To, že dosud o nákup půdy nejevili čeští farmáři příliš velký zájem, vysvětlil místopředseda zemědělského výboru sněmovny Ladislav Skopal tím, že po roce 1989 vydávali prostředky hlavně na nákup výrobních zařízení. Na nákup půdy už jim tak nezbývaly peníze. „Když se nyní rozběhl trh s půdou, je třeba dát našim zemědělcům prostor,“ doplnil Skopal s tím, že v roce 2011 končí přechodné sedmileté období pro nakupování zemědělských a lesních pozemků cizinci.
Zemědělský svaz ČR proto navrhl daňové zvýhodnění rolníků, kteří si nakoupí od soukromých osob zemědělskou půdu. Pokud dodrží stanovené podmínky, měli by mít možnost odečíst si od základu daně celou částku, kterou zaplatili za koupi pozemku, uvedl jeho předseda Miroslav Jirovský. Muselo by jít však o poplatníka, který se zabývá převážně zemědělskou výrobou v tuzemsku. Odečitatelnou položku by nemohl použít, pokud by do pěti let od koupě přestal na pozemku provozovat zemědělskou výrobu. Zvýhodnění by se netýkalo nákupu půdy od Pozemkového fondu, kde mohou zemědělci využít možnosti až třicetiletých splátek.
Podle Jirovského zemědělci u nás z 90 procent hospodaří na pronajaté půdě, kdežto v členských zemí hospodaří na 50 až 60 procentech vlastní půdy. V tuzemsku tak hrozí odpojení půdy od podnikání. „Vlastnictví půdy plní funkci kulturně historickou, proto je její prodej tak citlivou oblastí,“ doplnil předseda s tím, že návrh svazu by měl umožnit nákup půdy českým zemědělcům ještě před koncem přechodného období. Jirovský ho předal stínovému ministru zemědělství ČSSD Michalu Haškovi. „My se budeme o tom návrhu dál bavit, já se s ním musím podrobněji seznámit,“ sdělil Hašek. Poradit se chce ještě s daňovými odborníky a kolegy ze zemědělské komise ČSSD. Nevyloučil, že se tento návrh může objevit v některém návrhu novely daňových předpisů.
Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba poukázal na to, že hrubý domácí produkt České republiky již ze 70 procent vytvářejí podniky, které jsou v majetku zahraničního kapitálu. Posledním českým ostrůvkem je podle něj zemědělství a k jeho odstranění ve velké míře přispěje právě novela devizového zákona. „Pokud bude tento vývoj pokračovat, začínáme být zbyteční ve vlastní zemi,“ prohlásil Veleba.
Předseda Svazu vlastníků půdy František Janda už dříve uvedl, že liberalizaci trhu s půdou se dlouhodobě stejně neubráníme. Navíc řada zahraničních firem už u nás hospodaří. Veleba poznamenal, že například v severozápadní oblasti Čech cizinci vlastní 30 procent půdy. Předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Zdeněk Koubek doplnil, že podle jejich průzkumu získali cizinci nákupem od soukromých vlastníků a Pozemkového fondu ČR kolem 70 tisíc až 90 tisíc hektarů zemědělské půdy a dalších asi 400 tisíc hektarů pozemků mají pronajato od státu i vlastníků. Podle představitelů zemědělských organizací mnoho pozemků přitom cizinci nakoupili prostřednictvím tzv. bílých koní.
Vláda, která návrh novely přes odpor ministerstva zemědělství schválila, ho hájí tím, že je nutné sladit českou legislativu s právem Evropské unie. Pokud podle ní ČR novelu nepřijme, hrozí jí soudní postihy i žaloby.
