Průzkum před revizí nařízení

Vedlejší produkty živočišného původu se dostaly do popředí zájmu zejména v souvislostmi s některými krizemi, které propukly v oblasti bezpečnosti potravin. Od roku 2002 se zacházení s nimi řídí novým nařízením. Před jeho revizí chce Evropská komise důkladně ověřit, jak se osvědčilo v praxi.

Vedlejší produkty živočišného původu jsou části těl jatečných zvířat, které nejsou určené k lidské konzumaci. Patří sem i těla zvířat uhynulých na farmách a také třeba odpadky z kuchyní. Jsou to produkty, které obsahují nebo byly v kontaktu s masem a mohou být tepelně opracované i neopracované. Některé se používají při výrobě krmiv, další slouží na produkci různých technických výrobků, jako jsou například tuky, želatina, klíh, mýdla či hnojiva. Další možností je jejich likvidace, nejčastěji spálením.
Zmíněná veřejná konzultace běží na stránkách Evropské komise do 18 června. Komise se v ní obrací k široké veřejnosti a zejména k těm, jichž se problém vedlejších produktů živočišného původu nejvíce týká, dále členským k státům také třetím zemím. Brusel zajímají názory poradců pracujících v potravinovém řetězci, zdraví zvířat i rostlin, kompetentních institucí členských zemí (u nás například Státní veterinární správy ČR), organizací spotřebitelů i institucí ze třetích zemí.
Nová pravidla se zrodila z krizí
V reakci na řadu s potravinami spojených krizí, jako je například BSE, dioxiny či slintavka a kulhavka, přijala unie řadu opatření, jejichž cílem bylo ochránit zdraví spotřebitelů i zvířat. Tato opatření mají zajistit bezpečnost potravin od farmy až po vidličku.
Pravidla pro zacházení s živočišnými vedlejšími produkty nevhodnými pro lidskou výživu stanovilo nařízení č. 1774/2002. Stanovilo přísná opatření pro traceabilitu (sledovatelnost) určitých výrobků, zavedlo přesné parametry zpracování a výroby některých produktů, které mohou zajistit bezpečnost finálního produktu ať již je určen pro krmivářské nebo technické účely. Téma je obsáhlé a týká se širokého okruhu lidí, jako jsou třeba výrobci krmiv, včetně potravy pro domácí mazlíčky, a dále producentů různých technických výrobků například bioplynu, organických hnojiv, kompostu, kosmetiky či želatiny, zpracovatelů odpadu (kafilérií) apod. Zmíněné nařízení postihuje také dovoz ze třetích zemí. Ovlivňuje tedy řadu malých, středních i velkých podniků v unii i mimo ni.
Evropská komise připravuje revizi zmíněného nařízení, která by měla proběhnout ve druhé polovině letošního roku, Aby zjistila, jaký mělo dopad do praxe, otázala se komise různých sektorů, kterých se nařízení týká. Do celkového hodnocení dopadu tohoto nařízení se promítnou i připomínky, které komise dostane v rámci otevřené veřejné konzultace.
Cíle konzultace
Záměrem konzultace je zajistit účast široké veřejnosti, dotčených subjektů i členských států na revizi nařízení. Ta by měla:
 Vyjasnit pravidla, zejména pokud jde o součinnost s ostatními předpisy unie, zvláště pro výrobu potravin či krmiv a technických prostředků a také z hlediska ochrany životního prostředí.
 Zavést přiměřenější pravidla pro živočišné vedlejší produkty, které se nepoužívají pro výrobu krmiv. I zde však dbát na nezbytnost ochrany zdraví zvířat i lidí.
 Udělat opatření, aby výrobky produkované na základě zmíněného nařízení mohly jít na trh bez jakéhokoliv omezení.
Očekává se, že revize zlepší, vyjasní nebo nahradí platné předpisy v mnoho oblastech. Klíčové by zejména mělo být:
 vyjasnění rozsahu nařízení,
 kategorizace nových produktů a technické využití všech tří kategorií živočišných vedlejších produktů,
 vyjasnění schvalování, registrace a kontroly,
 vyjasnění zrušení schválení a řešení případné újmy.
Hlavní problémy
Článek 35 zmíněného nařízení vyžaduje, aby členské státy informovaly komisi o opatření, jaké přijaly, aby zajistili její uvedení do praxe. Na základě jejich informací vypracovala komise zprávu pro Evropský parlament a radu ministrů zemědělství. Do zprávy se dostaly i výsledky kontrol Potravinářského a veterinárního úřadu (FVO) z roků 2004 a 2005. Podle zprávy se členské státy nařízení celkem přizpůsobily a výsledky kontrol byly přiměřené. S valnou většinou živočišných vedlejších produktů, včetně rizikových materiálů, se podle zprávy manipuluje v souladu s nařízením a odevzdávají se do schválených odbytišť. Dále zpráva uvádí, že je nutné "ještě pracovat na zajištění toku všech vedlejších produktů živočišného původu v rámci povolených řetězců, než dojde k jejich povolenému využití , oddělení nebo bezpečnému odstranění ve všech členských státech." Podle autorů zprávy je nutná jasně defininovat a rozdělit pravomoci mezi příslušné zúčastněné orgány, je zapotřebí jim dát více pokynů, organizovat školení pro ně a podpořit spolupráci mezi nimi. Zpráva je jakýmsi výchozím materiálem pro konzultaci. I v českém jazyce je na internetových stránkách Evropské komise na adrese http://ec.europa.eu/yourvoice/ipm/forms/dispatch?form=animalbyproducts
Možnosti dopadu
V případě návrhů na změnu nařízení zajímají komisi jeho dopady na zdraví zvířat i lidí a dále dopady ekonomické:
* změny v souvisejících nákladech
– investiční náklady na splnění navržených změn,
– operační náklady (na monitoring, práci, nakládání s odpady),
– administrativní zátěž (potvrzení nového schválení, uchovávání záznamů)
– náklady na zavedení a administrativu pro veřejné orgány (inspekce, kontroly záznamů apod.)
 změny v produkci (ve výkonu) a další ekonomické vlivy (konzultanti, auditoři, dodavatelé, zkušební laboratoře apod.,
 vliv na konkurenceschopnost na vnitřním trhu a ve třetích zemích,
 vliv na inovace, výzkum a vývoj,
 vliv na ekonomickou soudržnost.
Dále jsou to dopady na životní prostředí (vzduch, vodu, půdu) a sociální (zdraví lidí, zaměstnanost).