Rozhovor s Oldřichem Plankou, manažerem roku 2006 pro odvětví zemědělství, rybolov a chov ryb.
Jste ředitelem a předsedou představenstva akciové společnosti ZP Otice. O jak velký subjekt jde a čím se zabýváte?
Jde o klasický zemědělský podnik s rostlinou a živočišnou výrobu a obslužnými provozy. Zaměstnáváme asi 182 lidí, v sezóně na zeleninu, kterou pěstujeme na 100 hektarech, bereme i brigádníky. Hospodaříme celkem asi na třech tisících hektarech. Jsme jedni z největších chovatelů dojnic, kterých máme kolem 850, dále máme šest tisíc prasat, z toho 550 prasnic. V prasatech jsme jedním z velkých producentů chovného materiálu. Měli jsme špičkový šlechtitelský chov červenostrakatého skotu, dneska jsme přešli na černostrakatý skot.
Myslíte, že je lepší?
Zvítězil ekonomický pohled. Ale kdybychom dneska měli červené straky, které jsme chovali, tak jsme neudělali špatně. Dojivost téměř osm tisíc litrů jsme měli i u nich a teď budeme pravděpodobně bojovat s problémy černostrakatých krav. Za mléko máme čtvrtinu tržní produkce našeho podniku. V posledních letech jsme do něj investovali desítky milionů korun. Docílili jsme vysokou produktivitu práce a všechno, co s tím souvisí.
A co prasata?
Pořád bojujeme, nechceme ustoupit ze slávy našich předchůdců, i když je to ekonomicky velice nezajímavé. Nedávno jsem si zpracoval křivku za deset let. Jde nahoru a dolů a ekonomický efekt za celých deset let při velikosti našeho chovu je zisk tři a půl milionu korun. My jsme u prasat udělali taková opatření, že máme velice zajímavé náklady, ale při ceně 26 nebo 27 Kč/kg v živém je dosažení rentability nereálné. Problémem je i to, že děláme hodně chovného materiálu, jehož cena se odráží od ceny jatečných zvířat.
Co říkáte tomu, že ve například Velké Británii se prasata na výkrm nekastrují a v souvislosti s welfare se objevují úvahy zakázat kastrace prasat i v unii?
Nebál bych se toho, ale je to otázka ceny. Pokud by se pohybovala o trochu výše, pak bychom to také dělali. Je totiž zapotřebí porážet zvířata v živé hmotnosti kolem 90 kilogramů. Při výkrmu do této nižší hmotnosti by se ale zrychlil o měsíc obrat stáda a bylo by nutné mít víc selat. Zatím ale bohužel i když děláme kvalitu — zmasilost našich zvířat je vyšší než v jiných chovech, tak to na cenách nepoznáme.
Nebojíte se toho, co přijde po roce 2013. Dnes již Evropská komise klade větší důraz na venkov než na samotné zemědělství a radí farmářům, aby své činnosti diverzifikovali.
My již diverzifikujeme. Jsme ve fázi stavebního řízení na bioplynovou stanici, v níž chceme zhodnotit produkci kejdy a kukuřičnou siláž. Teď jen čekáme, až vyjdou podmínky operačních programů tří ministerstev — zemědělství, průmyslu a obchodu a životního prostředí, abychom našli pro nás nejvhodnější alternativu. Víte, co mne mrzí? Pořád o něčem mluvíme. Mluvíme o životním prostředí o bioplynu a biopalivech. Ale nikdo to neřeší, jen se o tom mluví a těm, co to chtějí dělat, se házejí klacky pod nohy a rok od roku se to oddaluje. Byl jsem se v Rakousku podívat na bioplynovou stanici a vzal jsem s sebou i zastupitele obce, kde ji chceme stavět. Přesvědčili se, že to, co z ní vytéká, nesmrdí. Navíc tam zaměstnáme dva tři lidi. Dneska nás dusí pivovary za ječmen, cukrovary za cukrovku a výrobu biopaliv zorganizuje třeba ČEZ. A my zase budeme jenom ti poslední v řadě, kteří buď prodají za to, co se jim nabídne, nebo to od nich nikdo nebude chtít. Teď máme šanci finalizovat naši výrobu. Je to nutné. My například pěstujeme zeleninu a děláme kysané zelí. A naše otické zelí je dneska pojem. Musíme se dívat do budoucnosti. Co když nám zavřou opavský cukrovar? Bude nám přebývat 300 hektarů, na nichž dneska pěstujeme cukrovku. Co tam budeme dělat? Obilí za 2000 korun za tunu? To je lepší pěstovat kukuřici a dávat ji do bioplynové stanice.
Proč si myslíte, že jste se stal manažerem roku 2006 za zemědělství?
Léta pracuji ve firmě, která má bohatou historii a která se vždycky řadila mezi zemědělskými podniky na přední příčky, a mám kolem sebe stále slušné a šikovné lidi, kteří mají ještě zájem v zemědělství pracovat. Musím ale říci, že za odcházející lidi nenalézáme nové. Je to otázka finanční i toho, že práce v zemědělství netrvá jen osm a půl hodiny a navíc je i o víkendu a o svátcích.
Máte nějaké přání?
Chtěl bych se dožít toho, že Evropská unie zruší veškeré dotace a my budeme ti zemědělci, kteří budou diktovat zemědělskou politiku Evropě. Prasata umíme dělat bez dotací. Máme slušné výsledky i jinde. Dneska nám nemůže nikdo říci, že jsme pod úrovní Evropy. To vůbec není pravda.
