Zemědělská výroba je v podmínkách společné zemědělské politiky Evropské unie podporována systémem tzv. přímých plateb. Detailní struktura přímých plateb se může v jednotlivých členských státech odlišovat, nicméně systém jednotné platby na plochu, který je aplikován v České republice, umožňuje podporovat zemědělskou půdu, včetně travních porostů a trvalých pastvin, a také chov skotu, ovcí a koz. Přímé platby můžeme z pohledu poskytování na základě různých referenčních údajů rozdělit do dvou skupin.
První skupinou jsou přímé platby poskytované na základě historických referenčních údajů, ať už na individuální nebo regionální úrovni, které nemají žádnou vazbu na aktuální produkci zemědělských komodit, proto se také nazývají platby oddělené od produkce (decoupled payments). Druhou skupinou jsou přímé platby, které jsou i nadále vypláceny s ohledem na výměru plodin, na počty zvířat, popřípadě tuny vyprodukovaných surovin. Tyto platby se nazývají platby vázané na produkci (coupled payments).
Jednotná platba na plochu – SAPS
Do první zde zmíněné skupiny přímých plateb se ve starých členských státech řadí tzv. jednotná platba (Single Payment Scheme – SPS), v některých nových členských státech včetně České republiky se jedná o jednotnou platbu na plochu (Single Area Payment Scheme – SAPS).
V České republice jsou od roku 2004 na každý hektar způsobilé a oprávněné zemědělské půdy včetně travních porostů a trvalých pastvin v rámci systému SAPS poskytovány finanční prostředky z unijních zdrojů. Celková suma finančních prostředků určená pro výplatu přímých plateb v nových členských státech pro rok 2004 představovala 25 % úrovně plateb ve starých členských státech, tzv. EU-15 ke dni vstupu České republiky do EU. Z celkové sumy finančních prostředků EU, počtu hektarů a dle směnného kurzu byla vypočtena sazba 1830,40 Kč na hektar zemědělské půdy v režimu SAPS. V roce 2005, kdy se celková suma finančních prostředků pro nové členské státy navýšila z 25 % na 30 % úrovně plateb EU-15, byla stanovena platba na hektar zemědělské půdy v režimu SAPS na 2110,70 Kč/ha. V roce 2006 čerpají nové členské státy 35 % úrovně přímých plateb s tím, že platba na hektar zemědělské půdy v režimu SAPS odpovídá částce 2517,80 Kč/ha.
V letošním roce by měla Česká republika čerpat 40 % úrovně přímých plateb ve starých členských státech. Pro zhruba 21 000 žadatelů na přibližně 3 492 000 ha odpovídá hrubý odhad hektarové sazby zhruba částce 2800 Kč.
Zemědělská půdy je oprávněná pro dotace v rámci SAPS, pokud splňuje podmínky dané komunitárním právem a národní legislativou. Zejména se jedná o plnění podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu. V případě travních porostů a pastvin je možné jednou za pět let pozemek rozorat za účelem obnovy porostu, avšak pokud dojde rozoráním ke změně na ornou půdu, jedná se o porušení jedné z podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu a přímá platba se tak poměrně sníží vzhledem k rozsahu takového porušení. Mezi další podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu, které je nutné plnit na travních porostech a pastvinách, patří nerušení krajinných prvků a nepálení bylinných zbytků.
Vzhledem k tomu, že nové členské státy po svém vstupu do EU neobdržely přímé platby v plné výši a dochází k postupnému navyšování těchto přímých podpor až do úrovně přímých podpor ve starých členských státech EU-15, je umožněno z vlastních zdrojů dorovnávat přímé platby tzv. národními doplňkovými platbami, často nazývanými také top-up.
Top-up 2007
V období 2004 – 2006 byly platby top-up vypláceny plně ve vazbě na produkci, tj. ve formě druhé skupiny přímých plateb, na sektory, které byly zjednodušením plateb v systému jednotné platby na plochu (SAPS) ohroženy oproti plnému systému přímých podpor. K cílenému dorovnání byl určen i sektor chovu skotu, ovcí a koz, kde byly v předchozích letech poskytovány platby na přežvýkavce registrované v ústřední evidenci přepočtené na velké dobytčí jednotky. V roce 2005 činila platba 2006,60 Kč/VDJ a o rok později 2581,60 Kč/VDJ. Platby byly podmíněny plněním tzv. intenzity, tzn. pěstováním krmných plodin na zemědělské půdě, a to minimálně o výměře 1 ha na 1,8 velké dobytčí jednotky.
Rokem 2007 se situace komplikuje a Česká republika je nucena akceptovat dokument Evropské komise s názvem Dodatek k vodítkům pro národní doplňkové platby v nových členských státech. Tento dokument vyjadřuje výklad stávající evropské legislativy ve smyslu zajištění plného nebo částečného oddělení platby od produkce u těch plateb top-up, jejichž ekvivalent, který je vyplácen v režimu jednotné platby v ostatních členských zemích, je vyplácen rovněž plně nebo částečně bez vazby na zemědělskou produkci. Pro Českou republiku tato skutečnost tedy znamená změnu dosavadního systému top-up, který byl výhradně svázán s produkcí.
V nejbližší době proběhnou další jednání s Evropskou komisí za účelem schválení plateb top-up v České republice na letošní rok. Česká republika vyvíjí maximální úsilí za účelem zachování podpory ohrožených sektorů včetně oblasti přežvýkavců.
Ing. Jana Hladilová
Ing. Václava Coombesová
Ministerstvo zemědělství ČR
