Nákup a zpeněžení jatečných zvířat

Zákon o potravinách a tabákových výrobcích je v současné době ve fázi novelizace. Její součástí se rovněž nedávno stalo ukončené meziresortní připomínkové řízení, kde byly otázky související s nákupem jatečných zvířat poměrně intenzivně diskutovány. Hlavním předmětem odborné diskuse byl přitom záměr Ministerstva zemědělství ČR na rozšíření § 4a platného znění zákona o povinnost nákupu jatečných zvířat na základě provedené klasifikace.

Tato povinnost se podle předloženého návrhu měla navíc vztahovat pouze na provozovatele jatek. Český svaz zpracovatelů masa (ČSZM) uvedený návrh oponoval, přičemž uváděl, že se jedná o nepřiměřený zásah do obchodních vztahů smluvních stran způsobem, který stanovuje podmínky se souvisejícími sankcemi jednostranně pouze jedné z těchto stran.
Pro účely zdůvodnění postoje ČSZM byl také využit popis tržních mechanismů, jenž vychází ze vzájemných dohod smluvních stran, kdy na trhu s jatečnými zvířaty v ČR dochází ke zpeněžení určitých partií jatečných zvířat v živém, případně za pevnou cenu. Tato zvířata jsou podle platné legislativy EU po porážce podrobena klasifikaci JUT, ačkoliv výsledky klasifikace nemají vliv na realizační cenu. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že k obchodu s jatečnými zvířaty v živém či za pevnou cenu zcela běžně dochází i v ostatních zemích EU. Tato skutečnost má samozřejmě významný vliv na obchod s jatečnými zvířaty v ČR, jelikož ta jsou výše popsanými způsoby běžně nabízena zahraničním partnerům.
Uvedený návrh MZe ČR lze z tohoto pohledu pokládat za krok směřující k znevýhodnění tuzemských provozovatelů jatek, kterým tento návrh upíral rovné podmínky s jejich zahraničními konkurenty. Důsledkem případného schválení tohoto návrhu by zcela reálně mohlo být zhoršení dostupnosti jatečných zvířat tuzemským provozovatelům jatek, protože za určitých tržních podmínek by stimuloval vývoz těchto zvířat v živém za hranice ČR, a to se všemi souvisejícími dopady na realizační cenu JUT jatečných zvířat a masa v ČR.
Celá problematika byla řešena s pracovníky MZe ČR za účasti představitelů profesních chovatelských sdružení. Zásadním pro vývoj této diskuse bylo ovšem až vyjádření pana Franka Bollena, odpovědného pracovníka DG Agri, který potvrdil, že legislativně stanovená povinnost provádění klasifikace na porážkách nezahrnuje povinné zohlednění výsledků provedené klasifikace při zpeněžení jatečných zvířat. Návrh změn zákona o potravinách tak byl k dalším úrovním projednávání předán bez tohoto sporného ustanovení. Po vstupu novely zákona v platnost se bude MZe ČR zabývat novelizací vyhlášky č. 194/2004 Sb. v platném znění.
Spokojení inspektoři
Ve dnech 29. listopadu až 1. prosince 2006 se v České republice uskutečnila mise DG Agri, která byla zaměřena na kontrolu implementace legislativy ES vztahující se ke klasifikaci JUT skotu podle systému SEUROP a k cenovým hlášením. V předběžných závěrech z této mise byla ze strany inspekčního týmu vyjádřena velká spokojenost se zjištěnými poznatky.
Během kontrolní návštěvy trojice jatek nebyly zjištěny nedostatky zásadního charakteru a tlumočené postřehy a doporučení se týkaly pouze některých dílčích provozních postupů (např. detailů při úpravě a označování JUT). Podrobné informace o úspěšném průběhu a předběžných závěrech uvedené mise byly publikovány v různých odborných periodikách již v prosinci loňského roku.
V současné době je formulováno stanovisko MZe ČR k oficiální verzi hodnotící zprávy DG Agri, ta bude jistě také předmětem navazujících odborných diskusí. Nicméně již nyní lze konstatovat, že klasifikace jatečných zvířat v ČR dostala vynikající vysvědčení, což by podle očekávání mělo výrazně zvýšit dlouhodobě diskutovanou úroveň vzájemné důvěry mezi chovateli zvířat a provozovateli jatek při zpeněžování JUT na jatkách. Uznání za toto vysvědčení náleží nejenom samotným klasifikátorům, ale ve stejné míře i ostatním aktivním účastníkům mise MZe ČR – odbor 17430, ÚKZÚZ, SZIF, VÚŽV, ČMSCH, a. s., a SVS ČR.
Kruponovaná prasata a vpichové metody
V pověření MZe ČR se Výzkumný ústav živočišné výroby v Praze – Uhříněvsi zabýval stanovením průměrné tloušťky kůže při kruponování prasat. Původním záměrem MZe ČR bylo využití výsledků tohoto šetření pro účely klasifikace kruponovaných prasat vpichovými metodami.
ČSZM k tomuto záměru MZe ČR zaujal negativní stanovisko, když pro svou argumentaci využil nejnovější poznatky, které v souvislosti s touto problematikou předkládá závěrečná zpráva VÚŽV. Zde se uvádí, že přibližně pouze polovina prasat vykazuje shodu mezi měřením tloušťky sádla s jednotnou konstantou a individuálním měřením. Tloušťka kůže nevykázala ani žádný vztah k hmotnosti JUT, ani k hmotnosti kruponu. Dochází rovněž k významným statistickým rozdílům mezi měřeními v jednotlivých provozech.
Provozní zkouška provedená pracovníky ÚKZÚZ na jatkách společnosti ZŘUD – Masokombinát Písek CZ, a. s., navíc prokázala vysokou chybovost této metody ve smyslu výše uvedených závěrů zprávy VÚŽV, čímž potvrdila, že uplatnění korekčních faktorů na tloušťku kruponu v bodě měření je v praxi nepoužitelné. Další praktické zkušenosti navíc potvrzují, že tloušťka a hmotnost kruponu je vedle hmotnosti JUT ovlivňována množstvím jiných, velmi variabilních faktorů (např.: nastavení kruponovací technologie, plemeno jatečného prasete, struktura hřbetního sádla – výkrm, apod.).
ČSZM proto nesouhlasí s legislativním využitím korekčních faktorů na tloušťku kruponu v bodě měření a rovněž tak k případnému používání vpichových přístrojů při klasifikaci kruponovaných JUT prasat. Toto stanovisko je odůvodněno oprávněnou obavou ČSZM o zachování požadované přesnosti klasifikace u přibližně 30 % poražených prasat na území ČR v případě provedení výše popsaných legislativních změn. Případně zvažovaný postup může svojí značnou nepřesností vážně ohrozit dodavatelsko-odběratelské vztahy mezi kruponujícími provozovateli jatek a jejich dodavateli jatečných prasat.
Stanovisko ČSZM se rovněž opírá o názory předních evropských odborníků na problematiku klasifikace jatečných prasat. Příkladem může být prof. Branscheid, který uvádí, že v případě potřeby jatečná těla kruponovat je nejvhodnějším způsobem klasifikace ultrazvukovým přístrojem na nevykoleném praseti.
Klasifikace přístrojem Ultra Fom 300
Český metrologický institut se v současné době zabývá kalibračním přezkoumáním přístroje Ultra Fom 300. Zadání této činnosti se opírá o závěry jednání zástupců MZe ČR, ÚKZÚZ, ČSZM a SCHPČM z loňského srpna, které bylo zaměřeno mj. na diskusi o podezření části chovatelské veřejnosti na technické nedostatky uvedeného přístroje. Kalibrační hodnocení nebylo prozatím ukončeno a Ultra Fom 300 rovněž nebyl přezkoušen Českým metrologickým institutem při provozu na jatkách. Předmětem komplexního šetření by měla totiž být i vhodnost používané regresní rovnice pro klasifikaci nevykolených těl prasat a JUT prasat. V současné době tak nejsou k dispozici objektivní podklady pro další diskusi zainteresovaných stran v této věci.
Výsledky klasifikace v ČR za první pololetí roku 2006 nicméně dokládají, že z celkového počtu klasifikovaných JUT prasat (1 139 171 kusů) bylo 11,16 % zařazeno do kategorie S. Přístrojem Ultra Fom 300 bylo v uvedeném období klasifikováno 166 637 kusů z tohoto celkového počtu JUT prasat a podíl kusů v kategorii S zde tvořil 13,68 %.
Tyto údaje získané klasifikací reprezentativního souboru nevykolených těl prasat a JUT prasat dokládají, že uvedený přístroj vykazuje nadprůměrné zařazování kusů do nejvyšší zmasilostní kategorie.
Na základě těchto informací ČSZM podporuje dokončení kalibračního i provozního přezkoumání uvedeného přístroje společně s příslušnou regresní rovnicí. Jelikož se však jedná o jediný typ přístroje na našem trhu, kterým lze v souladu s doporučeními evropských odborníků na klasifikaci provádět zatřídění kruponovaných prasat, nedoporučuje ČSZM, aby byl tento přístroj vyňat ze seznamu schválených metod pro ČR.
Diskuse o nezávislé klasifikační agentuře
Klasifikaci JUT jatečných zvířat podle platných předpisů EU provádí v ČR odborně způsobilé fyzické osoby. Těmito osobami jsou od zavedení povinné klasifikace JUT jatečných zvířat na našem území zaměstnanci jatek.
Na začátku letošního roku tato skutečnost přiměla představitele Agrární komory ČR, aby se zabývali možným zřízením nezávislé klasifikační agentury, jejíž činností by mělo být zajištění objektivity celého systému klasifikace, a to v souladu s požadavky zákona o potravinách. S tímto návrhem Agrární komora ČR oslovila ČSZM a v rámci navazujících jednání přislíbila, že v horizontu asi tří měsíců zpracuje a předloží ucelený návrh v této věci, jehož předmětem bude technický popis funkce agentury společně s ekonomickou rozvahou její činnosti. Ačkoliv ČSZM považuje současný systém za objektivní, což dokládají například předběžné výsledky výše uvedené mise DG Agri, má ČSZM zájem o účast v diskusi k této problematice, která bude jistě náplní dalších odborných článků.
Rada MZe ČR a SEUROP
Aktuálně je připravována Rada zástupců nevládních a profesních organizací a zástupců VVZ při MZe ČR – při odboru dozoru nad trhem s potravinami a SEUROP.
Této radě bude předsedat Ing. Jan Ivánek, CSc. (ředitel uvedeného odboru MZe ČR) a předmětem zájmu budou veškeré záležitosti týkající se zatřídění podle SEUROP. Pro nadcházející období se bude zejména jednat o výše uvedená aktuální témata. ČSZM tuto iniciativu MZe ČR velmi vítá.

Jan Katina
Ing. Karel Uttendorfský
Český svaz zpracovatelů masa