Pěstování přadného lnu prochází krizovým obdobím. Jeho plochy po vstupu České republiky do Evropské unie rapidně klesly. Na této skutečnosti se podle producentů lnu podepsaly především nerovné podmínky na zemědělském trhu unie a vysoké dovozy levného čínského zboží do Evropy. Pokud se situace na trhu nezlepší, hrozí další úbytek pěstebních ploch. Shodli se na tom účastníci Lnářského dne, který se konal minulý týden v Humpolci. Tradičně ho pořádal Lnářský svaz ČR.
Pěstování lnu má v České republice dlouholetou tradici, především v podhorských a bramborářských výrobních oblastech. Do roku 1990 se průměrná sklizňová plocha přadného lnu pohybovala nad úrovní 20 tisíc hektarů. Od roku 1992, kdy byly v ČR zrušeny přímé podpory a pěstování se stalo ztrátové, plochy přadného lnu klesaly až na 2190 hektarů. Zájem o pěstování lnu se přechodně oživil po zavedení dotačního titulu na podporu pěstování přadného lnu. Vloni mohli podle Státního zemědělského intervenčního fondu pěstitelé čerpat národní doplňkovou platbu ve výši 170,18 eur na hektar, což je zhruba 5100 korun.
Po vstupu do EU však plochy přadného lnu stále klesají. „Zatímco v roce 2003 představovaly osevní plochy přadného lnu zhruba šest tisíc hektarů, letos to bude zhruba tisíc hektarů,“ řekl předseda Lnářského svazu ČR Prokop Šmirous. Podle šetření svazu v minulém roce osevní plocha přadného lnu tvořila 2 752 hektarů. Celkem se sklidilo devět tisíc tun roseného stonku, což představuje výnos 3,3 tuny z hektaru. V roce 2005 to však bylo téměř 14,7 tisíce tun.
Martin Pavelek ze společnosti Agritec Šumperk poznamenal, že v letošním roce jsou zatím příznivé klimatické podmínky pro výsev a vzcházení lnu. „Lny seté v první a druhé dekádě dubna mají šanci na vytvoření vysoce kvalitního vlákna,“ sdělil. „Přestože plochy přadného lnu klesají, pěstuje se u nás 18 až 19 odrůd. Zhruba polovinu přitom tvoří odrůdy české provenience, zbytek jsou vesměs nizozemské,“ doplnil.
Producenti a zpracovatelé připomněli, že situace na začátku letošního roku je pro přadný len složitá. Do konkursu se dostal další velký zpracovatel, a to společnost Texlen. Její tírny se podílely na zpracování plochy přadného lnu téměř 40 procenty. Nyní tak v ČR existují už jen tři akreditovaní zpracovatelé, a to Lenka Kácov, Čemolen Humpolec a Agritec Šumperk.
Počítají, že zpracují produkci asi z 1500 hektarů. Podle jejich představitelů však zřejmě nenaplní ani své kapacity, které byly v minulých letech využívány zhruba z jedné třetiny.
Podle Zdeňka Kopice z Lenky Kácov je problém s odbytem výrobků. Vloni firma vyráběla hlavně na sklad. Společnost Čemolen nepřekročí zřejmě kontrahovanou plochu 400 hektarů. „Není odbyt. Navíc ceny, které dostáváme za hotové výrobky, jsou poznamenány krizí,“ konstatoval ředitel Čemolunu Josef Urban. Dlouhodobě nízká úroveň cen lněných vláken vlivem vysokých dovozů levného zboží z Asie do Evropy se promítá do nízkých cen roseného stonku. Světové ceny lnářských surovin setrvávají totiž již několik sezón na velmi nízké úrovni, což nepříjemně ovlivnilo i český trh s vláknem Při současných možnostech prodeje a nízkých cenách a při rostoucích zpracovatelských nákladech se stává pěstování lnu pro naše zemědělce nezajímavé.
„Ceny dlouhých stonků klesly na úroveň 50 procent proti roku 2004, proto si můžeme dovolit zaplatit za stonkový len maximálně 3000 korun za tunu,“ upřesnil Urban. Rovněž ceny koudele dnes papírny tlačí dolů. „Krize v této oblasti tady už byly, ale vždycky se ustály, protože zde působili zpracovatelé. Teď tu ale téměř žádný už není,“ dodal Kopic. Rozšíření ploch přadného lnu na potřebnou rozlohu brání podle svazu vedle rizikovosti a nízké rentability pěstování této plodiny také nedostatek finančního kapitálu pro pořízení speciální sklizňové techniky.
Pavelek připomněl, že zatímco plochy přadného lnu klesají, rozšiřují se plochy lnu olejného. „Ve světě se pěstuje asi na třech milionech hektarů a v EU na 191 tisících hektarech, což představuje nárůst proti roku 2004 asi o 30 tisíc hektarů,“ informoval. Také u nás plochy olejného lnu stoupají, a to z asi 1700 hektarů v roce 2000 až na zhruba sedm tisíc vloni.
K velkému navýšení ploch došlo v roce 2001, kdy byl len olejný zařazen do skupiny plodin pěstovaných k energetickým nebo průmyslovým účelům na půdách uváděných do klidu a na jeho pěstování bylo možno při dodržení podmínek čerpat finanční podporu. K dalšímu nárůstu došlo v roce 2005, kdy olejné lny nahrazovaly jiné tržní plodiny.
