Výrobci vepřového masa chystají blokádu hraničních přechodů s Rakouskem, odkud obchodní řetězce dovážejí do České republiky stále více tohoto produktu. Protestní akcí chtějí upozornit veřejnost i politiky na to, že český chov prasat je v krizi a hrozí mu totální kolaps.
Zástupci agrární komory, zemědělského svazu, odbytových družstev i chovatelů zhodnotili stále zhoršující se situaci v chovu prasat v ČR a rozhodli se do konce března uspořádat blokádu hranice s Rakouskem. Kromě hraničních přechodů mají zemědělci v úmyslu blokovat také vybrané obchodní řetězce. Před těmi, které dovážejí podstatnou část masa ze zahraničí, hodlají také rozdávat reklamní letáky. Termín i rozsah blokády je zatím ještě v jednání. Konečný verdikt by měl padnout tento týden, uvedl to prezident Agrární komory ČR Jan Veleba.
„Ministr zemědělství Petr Gandalovič mě požádal, abychom celou akci ještě zvážili,“ poznamenal s tím, že se ještě uskuteční celorepublikové shromáždění chovatelů prasat a také kulatý stůl, kterého se mají účastnit nejen představitelé zemědělců, ale i obchodních řetězců.
Podle Gandaloviče blokády nejsou totiž nejlepší pro dobré sousedské vztahy. Navíc Česká republika je součástí jednotného evropského trhu, a těžko tak lze stavět bariéry obchodu. „Jediné co můžeme dělat, je kontrolovat, zda prodávané maso odpovídá všem předpisům, zda je značené, jak má být,“ podotkl ministr.
S blokádami hraničních přechodů s Rakouskem nesouhlasí ani jihočeský hejtman Jan Zahradník. Stejně jako považuje za nepřípustné opakované blokády hranic rakouskými protitemelínskými aktivisty, nepřeje si, aby se stávající problémy našich chovatelů přenášely do nátlakových akcí. Zdůraznil, že využije všech možností, aby upozornil příslušné úřady na dopady, jaké by avizované blokády přinesly.
Veleba upřesnil, že původně se uvažovalo o blokádě několika hraničních přechodů, ale zřejmě půjde pouze o jeden přechod, a to v Dolním Dvořišti. „I když z Jižní Moravy, z okresu Břeclav, požadují, abychom to udělali plošně na všech hraničních přechodech, to znamená i s Polskem,“ řekl Veleba. Tento požadavek považuje za logický, protože maso k nám proudí nejen z Rakouska. Podle statistik se do České republiky dováží maso hlavně z Německa, následuje Polsko a Rakousko je až třetí v pořadí. Celkem se dovezlo 112 743 tun vepřového masa, zatímco v roce 2003 to bylo jen 28 457 tun. Loňský export vepřového přitom činil 21 269 tun.
Protestní akcí chtějí podle předsedy Zemědělského svazu ČR Miroslava Jirovského také upozornit obchodní řetězce na to, aby začaly vnímat, že podnikají na českém území. „Tím, že do ČR dovážejí maso, které se vyrábí v Rakousku, poškozují i český stát,“ prohlásil Jirovský. V letech 2003 až 2006 mimo jiné v souvislosti se značným útlumem zemědělské výroby ubylo v zemědělství 19,5 tisíce pracovních míst a ve zpracovatelském průmyslu to bylo 32 tisíc. „Jsou to dramatická čísla, takže myslím, že je třeba přemýšlet, co s tím,“ míní Jirovský s dodal, že si vlastně dovážíme nezaměstnanost.
Veleba doplnil, že chování obchodních řetězců, které stále více masa importují ze zahraničí, způsobuje českým zemědělcům ztráty přes 2,4 miliardy korun ročně. To představuje asi 37 tisíc tun masa. Například Tesco podle Veleby dováží až polovinu veškerého prodaného masa.Ahold otevřel loni balírnu masa v polském Krakově, odkud zásobuje své obchody v ČR, Polsku a na Slovensku. Nákup českého masa tím snížil na pětinu. Podobně se nedávno zachoval řetězec Interspar, který ve více než polovině obchodů zrušil prodej českého masa a začal dovážet maso z Rakouska. Jednatel hypermarketů Interspar Martin Hruška uvedl, že změna v dodavatelích masa souvisí s ukončením činnosti společnosti Prima Group, která hypermarketům Interspar dodávala část masa. Podle něj čeští zpracovatelé nebyli schopni nabídnout své produkty v odpovídající kvalitě a množství. Mluvčí Tesco Stores ČR Jana Matoušková poznamenala, že Tesco požaduje vysokou kvalitu dodávaného masa, schopnost dodávat maso v dostatečných objemech a třetím kritériem je cena.
Obchodní řetězce tlačí podle producentů stále na snižování výkupních cen. „V roce 2005 se kilogram živé hmotnosti prasat vykupoval za 32,15 korun, o rok později za 31,33 korun a na začátku letošního roku už jen za 27,38 korun,“ sdělil Zdeněk Stávek, místopředseda odbytové organizace Agropork, která sdružuje přes 180 producentů jatečných prasat a skotu. Nyní se podle producentů farmářská cena prasat pohybuje kolem 26 korun za kilogram.
Zatímco farmářské ceny klesají, náklady rostou. „Za poslední rok stouply náklady na chov prasat v průměru o 15 procent, výkupní cena ale za stejnou dobu poklesla o asi 17 procent,“ konstatoval předseda Českého svazu chovatelů prasat Jaroslav Hajda. Náklady se zvýšily především kvůli loňské nízké úrodě obilovin v celé Evropě, která téměř zdvojnásobila jejich cenu. Podle něj problémem také je, že dotace z EU jsou v ČR rozdělovány na hektary zemědělské plochy namísto množství produkce. U prasat však více než 40 procent produkce tvoří podniky, které žádnou půdu nevlastní.
Veleba připomněl, že desítka největších řetězců u nás kontroluje více než 60 procent trhu. V Rakousku dokonce tři největší řetězce ovládají přes 80 procent trhu. „Pokud nastane stejná situace také v ČR a tyto řetězce se rozhodnou přestat prodávat české maso, tak to bude znamenat, že budeme zbyteční ve vlastní zemi, a to my samozřejmě nemůžeme připustit,“ prohlásil. Jirovský dodal, že tato protestní akce je poslední možností jak zachránit tuzemský chov prasat.
