Reforma evropského vinařství by neměla způsobit krizi českých vinařů. Její nový návrh by měl být v ideálním případě hotový letos před prázdninami a poté by ho měl schvalovat Evropský parlament. Ten už zkritizoval loňský návrh Evropské komise a doporučil zásadní úpravy. „Souhlasíme se vším s výjimkou dělení peněz členským státům,“ řekl předseda Svazu vinařů ČR Jiří Sedlo minulý týden na setkání manažerů skupiny Bohemia Sekt v Plzni.
Na dělení existují dvě varianty. „My prosazujeme tu spravedlivou, což je rozdělování podle plochy vinic, tedy sazbu na hektar,“ konstatoval náměstek ministra zemědělství Stanislav Kozák. Velké vinařské země ale prosazují členění peněz podle vzorce, do něhož se dosadí kromě plochy vinic, produkci země, spotřebu a historické objemy čerpaných dotací. „Takto přijatá reforma by ztrácela smysl,“ prohlásil Sedlo. Kozák zmínil další dva diskutované problémy reformy. Zatímco možnost doslazování vína řepným cukrem bude zřejmě severnějším státům, tedy i ČR, umožněna, „hned tak neskončí boj“ o likvidaci vína destilací, kterou aplikují velké vinařské země s velkými přebytky. V ČR se nepoužívá. Podle českých vinařů by se měly peníze na likvidaci využít na propagaci evropských vín. „U doslazování jsme na svou stranu získali Francii, která naopak musí přidávat do vín kyselinky,“ uvedl Kozák. Proto ČR doufá, že doslazování standardních, nikoli jakostních vín, bude povoleno. „Chceme spíše udržet současný stav a vylepšit rozdělování prostředků z EU, což lze,“ řekl Josef Vozdecký, šéf Bohemia Sektu. Podle něj musí země EU spolupracovat na společné propagaci, neboť tzv. třetí země vinařství, Nový Zéland, Austrálie a jižní Afrika, investovaly do oboru velké peníze a mají kvalitní vinice. ČR se podle Vozdeckého musí soustředit zejména na jakostní kvalitní vína, která se v poslední době i dobře prodávají. Spotřeba vína od roku 1989 roste, i když je Česká republika stále s 18 litry na hlavu a rok na polovině oproti EU.
