Hrubá zemědělská produkce za minulý rok klesla podle odhadů Zemědělského svazu ČR v meziročním srovnání o 7,6 miliardy na 66 miliard korun a dosáhla tak po roce 1990 historicky nejnižší úrovně. Rekordu docílilo i záporné saldo zahraničního obchodu, a to 33 miliard korun. Přesto zemědělci vykážou zřejmě zisk 7,5 až osm miliard korun, což bude představovat mírný nárůst proti předcházejícímu roku.
Přestože klesá zemědělská produkce, zejména v živočišné výrobě, snižuje se soběstačnost a trvale narůstá záporné saldo zahraničního obchodu, kladný výsledek hospodaření vykázaly podniky ve všech oblastech republiky. Na společném zasedání výboru a kontrolní komise Zemědělského svazu ČR ve Větrném Jeníkově to uvedl předseda svazu Miroslav Jirovský.
Relativně nejlepších výsledků dosáhly zemědělci ve Středočeském kraji, jejichž zisk představoval 2 021 korunu na hektar, v Pardubickém kraji vytvořili zisk 1 916 korun a v Plzeňském 1 774 korun na hektar. „Nejnižší zisk překvapivě i s nejvyšším meziročním snížením je v kraji Olomouckém, a to 139 korun a Jihomoravském 435 korun,“ konstatoval. Výsledek hospodaření za minulý rok svaz zjišťoval šetřením v 567 podnicích, které obhospodařují 845 tisíc hektarů zemědělské půdy.
Jirovský však upozornil, že reálně měli zemědělci podstatně nižší zisk, odhaduje kolem 4,7 miliardy korun. Výpočet konečné částky ovlivňují rozdílná pravidla v účetnictví firem a fyzických osob - soukromě hospodařící rolníci ani jejich manželky si nemohou do nákladů započítávat svoji mzdu, vysvětlil.
Se ziskem čeští farmáři podnikají od vstupu do Evropské unie v roce 2004, kdy vydělaly 8,6 miliardy korun. K loňskému lepšímu hospodářskému výsledku přispěly podle Jirovského především stoupající dotace. Vloni činili asi 26,5 miliardy korun a.letos lze počítat s jejich dalším vzestupem přibližně na 29 miliard korun. Z toho asi 11,7 miliardy korun půjde z národních zdrojů a 17,3 miliardy korun ze zdrojů EU, informoval předseda. Určitý vliv na loňský výsledek mělo také lepší zpeněžování obilí.
K udržení zisku přispívá rovněž snižování výrobních nákladů včetně počtu pracovníků. „Zaměstnanost v potravinářském průmyslu klesla proti roku 2003 o sedm tisíc osob, v zemědělské prvovýrobě pak o 20 tisíc lidí,“ konstatoval.
Podle Jirovského by farmáři potřebovali desítky miliard korun, aby měli dostatečné finance na úpravy svých provozů podle požadavků EU do 1.ledna 2009. Za vážnou překážku modernizace podniků považuje stále se rozevírající nůžky mezi cenou vstupů a prodejními cenami, na což má vliv i posilující koruna. Kvůli kurzovým rozdílům zemědělci přišli jen při vyplácení podpor z operačním programu zemědělství v letech 2004 až 2006 o 800 milionů korun, doplnil Pavel Sekáč z ministerstva zemědělství.
