Po předloňském poklesu u nás v loňském roce znovu vzrostly plochy ekologického zemědělství a zvýšil se i počet farem, které v tomto režimu hospodaří. Informovalo o tom minulý týden ministerstvo zemědělství
Výměra ekologicky obhospodařované půdy se u nás zvětšila meziročně o desetinu na 281,5 tisíce hektarů. Okruh ekofarem se rozrostl o 134 na 963 ke konci roku. MZe tento vývoj přičítá hlavně zvýšení dotací, které se po sedmileté období počínaje letoškem budou vyplácet z programu rozvoje venkova. Ten z rozhodující části financuje EU.
Ročně by na ekologické zemědělství mělo jít v následujících letech kolem půl miliardy korun, zatímco v posledním období to bylo kolem 300 milionů Kč.
Například na hektar orné půdy v uplynulých třech letech čerpali ekofarmáři 3520 korun. Letos obdrží 4266 korun (155 eur). U luk a pastvin se dotace zvyšuje z 1100 na 2449 korun (89 eur) na hektar a u sadů a vinic z 12.235 na 23.368 korun (849 eur) na hektar. Dotace na ekozemědělství šly v letech 2004 až 2006 z Horizontálního plánu rozvoje venkova, který rovněž sloužil k čerpání evropských peněz.
Vedle rostoucích podpor přispívá k vyššímu zájmu o ekologické hospodaření podle MZe také konkurenční prostředí v oblasti kontroly a certifikace. Do konce roku 2005 fungovala pouze organizace KEZ. Během loňska úřad pověřil touto činností další dvě společnosti, a to ABCERT a Biokont CZ. Zároveň byla zjednodušena legislativa, dodala mluvčí ministerstva Táňa Králová.
Podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy v Česku stoupl loni meziročně z 5,98 na 6,61 procenta, což je v rámci EU nadprůměr. Příznivé je podle MZe to, že se rozšiřuje výměra orné půdy a trvalých kultur, jako jsou vinice a sady. Přesto více než čtyři pětiny ploch představují trvalé travní porosty, tedy louky a pastviny a domácí nabídka biopotravin zdaleka nedostačuje zájmu spotřebitelů, který stále stoupá.
