Pěstitelé zeleniny považují loňský rok ze pěstitelsky průměrný, v některých případech až podprůměrný. Po několika letech se však podařilo zastavit trend snižování pěstebních ploch. Naopak jejich celková rozloha proti roku 2005 mírně stoupla. Hospodaření se ale opět pohybovalo na hranici rentability Uvedli to představitelé Zelinářské unie Čech a Moravy na tradičních Zelinářských dnech, které se konaly minulý týden v Olomouci.
Přestože minulý rok byl poznamenán nebývalými teplotními výkyvy, velmi dlouhou a tuhou zimou a tropickými teplotami v letním období, tržní produkce zeleniny mírně stoupla. Podle odhadů zelinářské unie se zvýšila z loňských 233 369 tun na 237 897 tun. „Vzhledem k pěknému počasí babího léta, které přetrvávalo do pozdního podzimu, někteří pěstitelé sklízeli úrodu ještě kolem vánoc,“ poznamenal předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman.
Pěstitelé vyprodukovali vloni v meziročním srovnání například o asi deset tisíc tun více hlávkového zelí. Naopak tržní produkce celeru, mrkve či cibule meziročně klesla. „V případě některých druhů zeleniny se meziročně snížily hektarové výnosy, což způsobila tropická vedra začátkem loňského léta a nerovnoměrně rozdělené dešťové srážky,“ vysvětlil Zeman s tím, že vývoj počasí způsobil například problémy s kontinuálním zásobováním trhu květákem.Výsadby raných odrůd košťálovin se opozdily o deset až 14 dnů a porosty byly značně nevyrovnané. Sklizeň nejranějších odrůd se také asi o tři týdny zdržela a prolínala se se sklizní letních odrůd. To pak způsobilo částečný převis nabídky nad poptávkou a pokles odbytových cen. Rovněž sklizně cibulovin začaly později než v minulých letech. „U kořenové zeleniny lze hodnotit rok 2006 sice jako výnosově průměrný, ale díky plynulému odbytu a vyšším realizačním cenám jako pěstitelsky úspěšný,“ informoval Zeman.
Podle něj se vloni také poprvé zastavil pokles pěstebních ploch zeleniny. V roce 2003 představovaly 13 370 hektarů, o dva roky později už tvořily pouhých 10 670 hektarů. „Zatímco u tradičních českých zelenin, jako jsou cibule či mrkev, dochází k poklesu ploch, u jiných druhů se rozlohy pěstování navyšují. Jde například o hlávkový salát, kde plocha stoupla z 227 hektarů v roce 2004 na 440 hektarů vloni. „Renesanci postupně zaznamenávají i okurky nakládačky. Není to ale naší zásluhou, ale zásluhou německých pěstitelům, kteří si u nás pronajímají nemalé plochy, a okurky pak vozí na zpracování do Německa,“ vysvětlil.. Podle předsedy zelinářské unie jsou pro pěstitele zajímavé i zelený hrášek a fazolka, produkované převážně pro průmyslové zpracování. Například jen plocha pěstování fazolových lusků stoupla z 36 hektarů v roce 2005 na 185 hektarů vloni.
Zeman zdůraznil, že se i loňské hospodaření pěstitelů zeleniny pohybovalo na hranici rentability, která podle něj dosahovala v rozmezí od jednoho do pěti procent. Předloni také výrazně ubylo pěstitelů zeleniny, jejich počet klesl ze 1170 v roce 2004 na 582. V minulém roce už stagnoval.
Prezident Agrární komory Jan Veleba upozornil na to, že Česká republika je v oblasti zeleniny stěží na 40 procentech soběstačnosti. Odůvodnil to tím, že země původní evropské patnáctky vyrábějí stále stejně, nebo jen nepatrně snižují produkci. Na hospodaření tuzemským producentů zeleniny má tak negativní vliv nejen levný dovoz z Polska a i přesun zboží z některých zemí západní Evropy. Náměstek ministra zemědělství Stanislav Kozák připomněl, že vstupem Bulharska a Rumunska do Evropské unie se našim pěstitelům ještě zvýší konkurence. V těchto zemích mají příhodné podmínky pro pěstování zeleniny a nižší náklady na mzdy.
„Navíc naši pěstitelé ztratili schopnost dodávat své produkci přidanou hodnotu,“ podotkl Veleba. Podle odborníků tady chybí provázanost se zpracovatelskými organizacemi. Jedinou možností, jak se bránit tlaku obchodních řetězců a nevýhodným výkupním podmínkám, je vytvoření odbytových družstev. „V České republice by mělo být jedno, maximálně dvě silná odbytová družstva, která by posílila pozici zelinářů vůči obchodním řetězcům,“ míní Kozák. Zelináři by se podle něj měli také více zaměřit na propagaci výsledků své práce.
Místopředseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka poznamenal, že pěstitelé nemají dostatečné prostředky na reklamu. To je podle něj mimo jiné důvodem klesající spotřeby zeleniny. Vloni se pohybovala kolem 80 kilogramů na osobu a rok. „Doporučenou denní dávku 400 gramů zeleniny na osobu naplňujeme jen z 50 až 60 procent,“ podotkl tajemník Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Podle Kozáka je však ministerstvo je schopné uvolnit více prostředků na podporu výstavnictví. Určitý prostor otevírá také nová možnost udělovat značku Klasa i ovoci a zelenině, která tu do letošního roku nebyla.
Představitelé unie míní, že jejich kolegové ze zahraničí i výrobci ostatních rostlinných produktů mají výhodnější podmínky zejména ve vztahu k podporám. Tuzemským pěstitelům by proto pomohlo, aby co nejdříve získali dotace z vládou schváleného Programu obnovy venkova na období 2007 až 2013.