Nejen na měsíce, ale již na roky se protahuje Katarské kolo jednání o liberalizaci světového, zejména agrárního obchodu. Důvody jeho skřípání spočívají v různých zájmech hlavních exportérů.
Obavy zemědělců z možných dopadů Katarského kola jednání Světové obchodní organizace (WTO) chce rozptýlit zpráva, kterou k tomuto tématu zveřejnilo Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise (DG Agri).
Různé pohledy
Svobodný pohyb zboží na světovém agrárním trhu znesnadňují tři hlavní překážky (tři pilíře):
přístup na trh daný celní ochranou a kvótami pro dovoz za nižší celní sazbu,
exportní subvence, jimiž státy podporují vývoz přebytků,
dotace pro zemědělce.
Při jednáních ve WTO se střetávají různé názory na to, který z těchto nástrojů je nutné odstranit, aby se trh uvolnil a obchod liberalizoval. Zatímco USA a ostatní hlavní exportéři tvrdí, že liberalizaci obchodu pomůže téměř výlučně zvýšení přístupu na trh, kterého se dosáhne snížením celních tarifů a odstraněním nebo rozšířením tarifních kvót (množství zboží, které je možné dovézt do určité země za sníženou celní sazbu). Další státy chtějí, aby se mluvilo hlavně o podporách, jimiž státy pomáhají svým zemědělcům. Požadují jejich odstranění nebo radikální snížení. Evropská unie tvrdí, že zlepšení je možné docílit společným omezením všech tří pilířů, tedy domácích podpor, exportních subvencí a celní ochrany.
Studie nejsou věrohodné
Při jednáních se dostávají ke slovu i závěry různých studií, a to Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD z roku 2006), Světové banky (WB z roku 2005) a Amerického ministerstva zemědělství (USDA z roku 2001). Ačkoliv jejich výsledky jsou rozdílné, v debatě dominují pouze závěry Světové banky. Podle ní lví podíl (93 procent) na liberalizaci obchodu má zvýšení přístupu na trh. Velký význam přístupu na trh dává i studie OECD, která jeho vliv odhaduje na 79 procent. Daleko vyváženější, pokud jde o přínos všech tří pilířů, je studie USDA. Ta dopadu zvýšení přístupu na trh dává více než 50 procent a kolem 30 procent přisuzuje omezení domácí podpory zemědělců. Studie OECD a WB mají podle zprávy DG Agri společné to, že neberou na vědomí vliv změn v domácích podporách na světový trh. Vycházejí z rovnovážných modelů (General Equilibrium models), které nehodnotí vliv na liberalizaci pro jednotlivé komodity. Za směrodatné berou názor, že vysoké domácí podpory cen předpokládají vysokou celní ochranu a použití exportních subvencí. Docházejí k závěru, že pokles podpory cen bude mít na liberalizaci obchodu vliv pouze tehdy, pokud se zároveň sníží cla. Zpráva DG Agri však dokládá na příkladu trhu hovězího masa po reformě společné zemědělské politiky Evropské unie, že tomu tak není.
Slabiny odhadu producentských podpor
OECD pracuje s tzv. odhadem producentských podpor (PSE). Definuje jej jako všechny finanční toky od konzumentů a plátců daně k producentům poskytované danou zemědělskou politikou a státem. Zpráva DG Agri ukazuje na sektoru hovězího masa v unii, že používat PSE jako argument v debatě o liberalizaci obchodu není správné. Reforma společné zemědělské politiky z roku 2003 poměrně prudce omezila opatření, která deformují trh. V důsledku toho se podpora cen v sektoru hovězího masa snížila zhruba na polovinu, ochrana hranic klesla o více než třetinu a exportní subvence téměř zmizely. Pokud by PSE mělo něco společného s deformací trhu, pak by jeho hodnota měla v EU klesat. Ve skutečností však hodnota PSE v unii stoupla. PES se tedy podle DG Agri nemůže používat k vyjádření domácí podpory v modelech, které chtějí zachytit vliv reformy EU na liberalizaci obchodu.
Příkladem je hovězí
Evropská unie se s rozšířením na 25 států stala z největšího čistého exportéra hovězího masa jedním z vrcholných čistých dovozců. Stáhla se ze světového trhu s hovězím a světové ceny vzrostly. Ale exportéři z jiných zemí měli i před tím přístup na evropský trh s hovězím masem (jak díky velkým importním kvótám za sníženou celní sazbu, ale dováželi do unie i s plným clem).
Komodita hovězí maso není homogenní, tj. neobchoduje se s masem opracovaným stejným způsobem. Zatímco zmíněné modely vycházejí z obchodu se zmrzlými čtvrtěmi, ve skutečnosti se obchoduje s vykostěným masem. Při obchodování se zmrzlými čtvrtěmi je vliv vysokých celních tarifů zřejmý. Díky nim se totiž drží ceny dovozu nad cenami domácí výroby a vysoké clo tak účinně brání obchodu (konkurenčnímu importu). Na tomto příkladu je vidět, proč zmíněné studie a modely tvrdí, že pro liberalizaci obchodu je rozhodující snížení cel. Ale do EU se dováží i hovězí vysoké kvality (vykostěné části), které se importuje i s mnohem vyššími cenami, a to dokonce i při vyšších tarifech. To samé platí pro další výrobky s vysokou hodnotou. Dovoz kvalitního hovězího masa nedokáží zastavit ani vysoká cla. Je to dáno tím, že se domácí ceny pohybují na stejné úrovni jako ceny importní, a to i když se k cenám dovozu připočte plná sazba cla. U hovězího masa a drůbeže, kterých EU již dováží významné množství za plné clo, nemůže podle DG Agri žádné další krácení tarifů importy zvýšit.
Každý hájí své zájmy
Struktura vyváženého agrárního zboží se u tří největších exportérů — EU, USA a Brazílie — značně liší. U unie převažují hotové výrobky (asi 66 procent), nezpracované zemědělské komodity představují jen asi osm procent a zbytek — tedy asi 26 procent, jsou polotovary. V případě USA je podíl zemědělských komodit asi 36 procent, hotových výrobků zhruba 44 procent a na polotovary připadá kolem 20 procent. V brazilském zahraničním obchodě zaujímají hotové výrobky asi 43 procent, nezpracované zemědělské komodity tvoří kolem 27 procent a polotovary 30 procent (průměr údajů za roky 2003 až 2005). Tyto rozdíly ve struktuře obchodu odrážejí diference v politikách podpor, popřípadě v jejich reformách.
Dotace nemá jen unie
Výsledkem postupné reformy společné zemědělské politiky je snížení přebytků zemědělské produkce, což se odráží v poklesu podílu nezpracovaných komodit v agrárním exportu EU. Proto unie požaduje, aby se při jednání vzaly v úvahu výsledku reformy s tím, že podpory nyní směřují ne k vytváření nadprodukce, ale k orientaci na požadavky konzumentů. Dokládá také, že to nejsou její dotace pro zemědělce, které by se měly okleštit, ale že i jiné státy mají podpory, které deformují trh. Například na trhu s pšenicí působí dva subjekty s exkluzivními monopolními právy zaručenými vládami Kanady a Austrálie. Tyto dva subjekty dohromady zajišťují třetinu světového obchodu s pšenicí. Podobně více než polovina světového obchodu s máslem je v rukou privátní společnosti z Nového Zélandu, která má monopolní práva na export novozélandského másla do celého světa.
Pro pozici EU v jednáních je nejdůležitější zjištění, že na liberalizaci obchodu má vliv souhrn změn v domácích podporách, exportních subvencích a v přístupu na trh.
Brazílii jde hlavně o EU
Jestliže Brazílie dává při jednáních větší důraz na snížení podpor než na přístup na trh, pak je to i proto, že ve skupině G20, jejímž je členem, nemají všechny země stejný zájem. Jedním z jejích hlavních představitelů je Indie, která však chrání vlastní trh. Proto nefandí prosazování většího přístupu na trh, ale obrací pozornost spíše na probírání domácích podpor pro zemědělce. Podpory pro zemědělce má ale i Brazílie, a to ve formě tzv. preferenčních kreditů. Tato podpora dosahuje ročně až 30 miliard dolarů. Hlavním zájmem Brazílie je zlepšení přístupu na trh. Požaduje jej hlavně po EU, protože do ní směřuje nejvíc brazilského exportu. V letech 2003 až 2005 šlo do EU 37 procent brazilského exportu, zatímco do Ruska, jako druhého největšího odbytiště, jen 16 procent. Největším exportérem je Brazílie v hovězím a drůbeži. Přitom do EU jde 38 procent exportu brazilského hovězího masa a 23 procent drůbeže. To pro unii představuje asi 50 procent celkového dovozu hovězího a 75 procent importu drůbeže. Protože Brazílie exportuje do unie hlavně tyto dvě komodity, není pro ni jako pro ostatní exportéry tak důležité rozšíření unijních kvót maximálního přístupu na trh pro citlivé produkty.
USA vyvážejí hlavně suroviny
Pět komodit, které USA nejvíce exportují, odpovídá pěti programům podpory pro plodiny. Ty představují 93 procent podpory komodit a ovlivňují exportní konkurenceschopnost. V posledních letech exportovaly USA téměř 60 procent sklizené bavlny, polovinu úrody pšenice a rýže a více než třetinu sójových bobů. Americké kukuřice se sice vyváží jen 20 procent, přesto představuje více než dvě třetiny světového exportu. (Otázkou je, jak se do této skutečnosti promítne boom výroby bioetanolu.) Exportní hodnota těchto komodit vlivem rozptylu světových cen v posledních letech kolísá v širokém rozmezí. Za období od roku 1992 do roku 2004 se pohybovala mezi 26 miliardami dolarů v roce 1996, kdy byly světové ceny nejvyšší, a 15 miliardami v roce 1999, kdy dosáhly nejnižší hladiny. Závislost na exportu a pohybu světových cen přímo ovlivňuje úroveň podpory zmíněných komodit. USA tak chrání farmáře od toho, co se děje na světovém trhu. USA exportuje do mnoha zemí. Jejich cílem je větší přístup na trh. Mají zájem o Čínu, která má relativně nízká cla, ale také o Japonsko s vysokými tarify a Indii, jež limituje přístup importu na svůj trh a také kritizuje americké podpory pro zemědělce. Snížení zmíněné podpory, která deformuje trh, nemusí nutně znamenat pokles příjmů amerických zemědělců, pokud budou mít přístup k jinému typu dotací.
Závěry
Pro liberalizaci trhu je důležité snížení ochrany ve všech zmíněných třech pilířích. Vliv reformy zemědělské politiky země na liberalizaci trhu může být příznivý, i když zůstane zachována vysoká míra celní ochrany.
Je nutné se podívat na aktuální toky zboží — tedy s čím se skutečně obchoduje, a vzít také v úvahu rozdíly ve struktuře agrárního obchodu silných hráčů.
Možnosti různých exportérů využít růstu trhu záleží na jejich konkurenceschopnosti.
Různé závěry studií institucí o příčinách deformace trhu
Podíl na pokřivení trhu (%) podle studie organizace
WTO OECD USDA
Přístup na trh 93 79 54
Domácí podpory 9 19 32
Exportní subvence 2 2 14
Pramen: Zpráva DG Agri
Příčiny deformace trhu podle EU a USA
Podíl na deformaci trhu (%) podle
EU USA
Přístup na trh 34 44
Domácí podpory 45 50
Exportní subvence 21 6
Pramen: Zpráva DG Agri
