Přestože venkovské oblasti Evropské unie mají rozdílný charakter, jedno mají společné: zejména ve tvorbě pracovních míst výrazně zaostávají za městy. Je nebezpečí, že se propast mezi městem a venkovem bude a nejen v tomto směru i nadále zvětšovat.
Venkovské oblasti představují 93 procent území evropské sedmadvacítky. Žije v nich asi 58 procent obyvatelstva (z toho 38 procent ve výrazně venkovských oblastech), vytvářejí 45 procent přidané hodnoty a poskytují 53 procent pracovních míst v unii. Problémy se zaměstnaností na evropském venkově a překonáváním rozdílů mezi venkovem a městem v této oblasti se zabývá zpráva Evropské komise ze závěru uplynulého roku určená Evropskému parlamentu a radě.
Zpráva rozděluje oblasti unie na převážně městské, převážně venkovské a výrazně venkovské. Tato charakteristika používá definice Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, které vycházejí z hustoty obyvatelstva. Největší podíl venkovské populace má Švédsko, Finsko, Bulharsko, Slovinsko a Irsko. Naopak nejvíce urbanizovaná je Belgie, Nizozemsko, Dánsko, Německo a Velká Británie.
Příjem na obyvatele je v převážně městských oblastech unie zhruba dvojnásobný než v oblastech výrazně venkovských. Právě nízká úroveň příjmů brání tomu, aby ve vesnicích zůstávali mladí lidé a přicházeli do nich za prací kvalifikovaní odborníci.
Jedni sem, druzí tam
Je zajímavé, že v posledních desetiletích zůstává podíl venkovského obyvatelstva na celkové populaci unie poměrně stálý. Přitom však existují výrazné rozdíly mezi jednotlivými státy i regiony stejné země. Zpráva konstatuje, že v unii probíhají dva protichůdné procesy. Prvním je odchod lidí z vesnic do měst nebo příměstských oblastí, který pozorujeme dlouhodobě. Jeho hnací silou je právě hledání pracovních příležitostí, jichž na venkově ubývá. Zvláště v posledních letech pozorujeme i u nás také opačný trend. Je jím stěhování městského obyvatelstva do příměstských oblastí nebo přímo na venkov. Důvodem je snaha získat byt, žít v klidném a zdravém prostředí apod. Tito lidé, pokud nejde o penzisty, kteří chtějí dny svého podzimu trávit na vesnici, však na venkově pouze bydlí. Díky dobrým dopravním podmínkám nebo vlastnímu vozu dojíždějí ráno do měst za prací a večer se vracejí domů. Některým umožňují moderní komunikační technologie pracovat přímo v bytě. Oba protichůdné migrační směry se střetávají zejména v příměstských venkovských oblastech, jimž v důsledku toho roste hustota obyvatelstva, a tím i hospodářská struktura. Více a více se proto podobají samotným městům. Na druhé straně se však převážně venkovské oblasti, které jsou v odlehlých částech Evropy i jednotlivých zemí, stále více vylidňují. Dalším důsledkem je také stárnutí jejich obyvatelstva, které se nejvýrazněji projevuje v jižních členských státech unie. Zajímavá je i maskulinizace řídce osídlených oblastí severských zemích a některých nových členských států. Zejména mladé ženy z nich odcházejí za prací.
Chybí pracovní příležitosti
Nezaměstnanost je obecně výrazně vyšší ve venkovských oblastech než v městských. Rozdíl mezi těmito oblastmi je zvlášť patrný v zemích, které se potýkají s vysokou nezaměstnaností. Kromě faktické nezaměstnanosti je na venkově i nezaměstnanost skrytá — příkladem jsou majitelé malých usedlostí a někteří pracovníci v zemědělství. Podle odhadu, který zpráva uvádí, je těchto skrytě nezaměstnaných lidí ve venkovských oblastech unie kolem pěti milionů.
Pracovní příležitosti nabízejí na venkově kromě zemědělství hlavně služby. Ty však zde fungují v daleko menším rozsahu než ve městech, což mimo jiné souvisí i s nižšími příjmy obyvatel. I proto zde převažuje ve službách spíše veřejný než soukromý sektor. V roce 2002 pracovalo ve službách v převážně městských oblastech 75 procent a v převážně venkovských oblastech jen 57 procent ze zaměstnaných lidí.
Malá nabídka pracovních míst a nízké příjmy jsou také příčinou, proč je koncentrace vzdělaných lidí nižší v čistě venkovských oblastech než ve městech. Zatímco ve městech má vyšší než středoškolské vzdělání pětina lidí, na venkově je to kolem 15 procent.
Z venkova odcházejí zejména mladí lidé a ženy. Důvodem je poměrně vysoká nezaměstnanost právě těchto skupin obyvatel na venkově, dále chybějící možnost odborné přípravy a zvyšování kvalifikace, u žen k těmto důvodům přistupuje i nedostatek vhodných zařízení pro děti. U žen dosahuje nezaměstnanost ve venkovských oblastech až 10,6 procenta, u mužů jen 7,9 procenta. Odpovídající údaje pro města jsou 6,8 procenta u žen a 6,2 procenta u mužů. U mladých lidí je v unii nezaměstnanost ve městech na úrovni 11 procent, zatímco v převážně venkovských oblastech dosahuje 17,6 procenta a ve výrazně venkovských 16 procent.
Zemědělství a venkov
Podle zmíněné zprávy připadá na zemědělskou prvovýrobu ve většině venkovských oblastí méně než deset procent z celkové zaměstnanosti. Ve třetině venkovských oblastí se zemědělství na zaměstnanosti podílí méně než pěti procenty (dostáváme se tak k číslu, které odpovídá přibližně průměru podílu zemědělství na zaměstnanosti v EU—25). V některých venkovských oblastech, zejména ve východní a jižní části unie, je podíl zemědělství na zaměstnanosti ve venkovských oblastech stále poměrně vysoký — přesahuje 25 procent. Ve většině z těchto oblastí je navíc mnohem nižší produktivita zemědělství.
Asi jedna desetina farmářů v unii je mladší 35 let, zatímco téměř čtvrtina již překročila 65 let. Pokles podílu mladých lidí může ohrozit generační výměnu.
Hodně se také v jednotlivých členských státech liší úroveň vzdělání na venkově. Zpráva upozorňuje, že mnozí obyvatelé venkova nemají potřebné znalosti a schopnosti, aby mohli využít možnosti, které jim nabízejí nové podpůrné programy zaměřené na inovace, ochranu přírody a krajiny, rozvoj místních služeb nebo třeba výrobu obnovitelných zdrojů energie. Rada ministrů zemědělství proto doporučuje podporovat výzkum a vývoj, odbornou přípravu, poradenství a výrobu bioenergie.
Dopad agrární politiky a její reformy
Reformy, kterými za posledních dvacet let prošla společná zemědělská politika unie (SZP), stabilizovaly odliv pracovních sil ze zemědělství zhruba na dvou až třech procentech za rok. Zpráva konstatuje, že bez zavedení přímých podpor, které vyrovnávaly pokles cen, by se mnoho venkovských oblastí v unii potýkalo a vážnými problémy hospodářskými, sociálními i environmentálními. Autoři zprávy očekávají, že poslední reforma SZP, která oddělila podpory od produkce, se zaměstnanosti v zemědělství nedotkne. Předpokládají, že nové pracovní příležitosti by mohla přinést orientace producentů na poptávku trhu a také rozvoj nezemědělských činností. Důsledkem změn, k nimž v zemědělství došlo, bylo vytvoření nových pracovních míst. Někdy se plně neprojevily, protože vedly ke spojení několika částečných pracovních úvazků do jednoho, či práce v zemědělství s činností mimo ně.
Předpokládá se, že díky iniciativě Leader II v unii vzniklo nebo se zachovalo až 100 000 pracovních míst ve službách - sociálních, zdravotních, pro ochranu přírody a krajiny a zachování kulturního dědictví. Zhruba polovinu těchto pracovních míst zastávají ženy.
Opatření na diverzifikaci činností na venkově pomohla zachránit mnoho pracovních míst v zemědělství a zároveň vznikly další, někdy jen dočasné, příležitosti k zaměstnání při činnostech souvisejících s ochranou životního prostředí a obnovou vesnic.
Opatření, která byla zaměřena na tvorbu pracovních míst v nezemědělské oblasti, však stále zůstávají poměrně malou složkou podpůrných programů. Podle odhadů zveřejněných zprávou, jen desetina prostředků z hlavních programů byla v zemích evropské patnáctky v období 2000 až 2006 vynaložena na přímý nebo nepřímý vznik pracovních míst mimo zemědělství či v prvozpracovatelské obory. V novém sedmiletém finančním období, na jehož počátku nyní stojíme, by se měla tato situace změnit.
Problémy mohou narůstat
Venkov dnes čelí řadě problémů. Jak již bylo uvedeno, jde o nižší hladinu příjmů, stárnutí obyvatelstva, vyšší míru nezaměstnanosti, nedostatečnou kvalifikaci a vzdělání, málo pracovních příležitost pro mladé lidi a ženy. Do budoucna je však možné očekávat, že pokračující restrukturalizace a modernizace evropského zemědělství zlikvidují další pracovní místa. Zpráva očekává, že podle současných trendů by měly jen v původní evropské patnáctce odejít do roku 2014 ze zemědělství až dva miliony lidí, kteří tam dnes pracují na plný úvazek. V desítce států, které vstoupily do unie v roce 2004, by to mohl být další milion až dva a o stejný počet by mohlo jít v Bulharsku a v Rumunsku. Zpráva upozorňuje, že k tomu je třeba připočítat zmíněných pět milionů skrytě nezaměstnaných lidí pohybujících se dnes v zemědělství. Evropské venkovské oblasti budou proto muset využít svůj potenciál, jinak jim bude hrozit další zaostávání za městy. Ohroženy budou zejména výrazně venkovské oblasti.
Pomoci by měly fondy
Podle zprávy je "třeba podporovat víceodvětvové přístupy zaměřené na konkrétní území, které vycházejí z pojetí partnerství jdoucího nad rámec zemědělství, zemědělskopotravinářského průmyslu a agroturistiky. Pro zvýšení zaměstnanosti by se měla plně využívat opatření pro rozvoj venkova. Zpráva přináší některé příklady tvorby pracovních míst, která by měla vzniknout v rámci činnosti Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Jde například o místa spojená s rozvojem cestovního ruchu, řemesel, zařízení občanské vybavenosti a také zařízení pro péči o děti, která umožní ženám jít do zaměstnání. Nutná je podpora zakládání podniků, investic do infrastruktury pro místní služby, rozvoje mikropodniků a řemesel, které vycházejí z tradičních dovedností, komunikačních technologií či používání obnovitelných zdrojů energie.
Doporučení komise
Zpráva předkládá doporučení Evropské komise. Jde zejména o:
— pokračování reformy SZP spojené s větší orientací na trh,
— členské země by měly využít dotace na pěstování energetických plodin a podpory rozvoje podniků zaměřených na obnovitelnou energii,
— jednou z priorit by i nadále měla být integrace a restrukturalizace zemědělství,
— podpory by měly sloužit i k rozvoji komunikace, přenosu znalostí, modernizaci, inovaci, a kvalitě v potravinovém řetězci, k investicím do lidského kapitálu apod.
— na podporu růstu zaměstnanosti na venkově by se měly využít i další nástroje unie, nejen opatření pro rozvoj venkova, například Evropský fond pro sociální rozvoj a Evropský sociální fond.
