„Nemohl bych vás vést do systému, který by vám přinesl ztráty. Evropská unie je pro vás velká příležitost a výzva.“ To jsou slova českých politiků k zemědělcům před vstupem do Evropské unie. Autorem prvního výroku je tehdejší ministr zemědělství Jaroslav Palas, o výzvách hovořil bývalý premiér Špidla.
Za měsíc to budou už tři roky, kdy tehdejší premiér v Kodani podepsal přístupovou smlouvu, a je už tedy možné bilancovat. Velké výzvy se bilancují těžko, neboť jde o zakořeněnou a bezbřehou frázi. Ale ztráta a zisk, to jsou jasná čísla, kladná či záporná. Jaroslav Palas měl pravdu, od vstupu do Evropské unie má české zemědělství zisk. Koncem roku ho vždy předpoví Zemědělský svaz, Český statistický úřad ho za několik měsíců upřesní, média se informace chopí a občan je zpracováván. Podívejte mají zisk, stále naříkají a dostávají dotace. Zkusme se nad tím trochu zamyslet.
Zamyšlení první. Je snad resort zemědělství určen k tomu, aby vykazoval ztrátu? Jistěže není. A proč tedy, když dosáhne něčeho tak podnikatelsky samozřejmého, jako je zisk, proč je kolem toho vždy tolik povyku?
Zamyšlení druhé. Jakou úroveň zisku by měl resort dosáhnout, aby se vyvíjel zdravě a abychom mohli konkurovat vyspělým zemím EU-15? Stačí letos odhadovaných necelých pět miliard korun? Bohužel, nestačí ani náhodou. Jenom kdybychom dorovnali našim lidem mzdy na průměr národního hospodářství, hned by ubyla miliarda a půl. Kdybychom vyrovnali alespoň některé intenzifikační náklady na úroveň sousedního Rakouska a Německa, tedy na hnojiva, osiva, sadbu, vápnění, pesticidy a další, ze zisku by se stala ztráta.
A konečně zamyšlení třetí. Komerční banka má za tři čtvrtě letošního roku čistý zisk 6,62 miliardy korun, tedy více než celý resort zemědělství se sto čtyřiceti tisíci pracovníky obhospodařující 3,5 miliardy hektarů půdy! Ale výsledky banky prý nemile překvapily analytiky, kteří čekali o půl miliardy lepší čísla.
Poselství je tedy jasné - zemědělci, buďte rádi, že máte vůbec nějaký zisk a držte ústa. Nejste to vy, kteří by měli pomýšlet na rozvoj, od toho jsou tu jiní. Není důležitá potravinová soběstačnost, vyrobí to za vás jiní. Ostatně, „určitě nehrozí, že by Česká republika vymřela hlady“, říká ministryně zemědělství Milena Vicenová v časopise Euro 23. října 2006. Ale abych byl spravedlivý – nynější stav není vizitkou současné vlády, ale těch předchozích. Ta současná v tom jenom pokračuje.
Je celkem jedno, jestli je zisk českého zemědělství 4,5 či osm miliard. Rozhodující je, že se dál snižuje jeho rozměr a přirozeně zvyšují dovozy. Letos už dosáhne propad agrárního obchodu kolem 33 miliard korun. Kam až musí vývoj a čísla zajít, aby se jimi státní administrativa začala vážně zabývat?
