Brambory v bodě zlomu

Poprvé v historii letos nebude naše země soběstačná ve výrobě brambor. Na letošních 16. Bramborářských dnech v Havlíčkově Brodě to řekl předseda Ústředního bramborářského svazu ČR František Novák. Podle statistiků se má totiž letos sklidit ještě méně brambor než v dosud nejhorším roce 2003.

Český statistický úřad (ČSÚ) odhaduje letošní sklizeň na 668 tisíc tun brambor, což je ještě o 14 tisíc tun méně, než doposud historicky nejnižší sklizeň před třemi lety. Přitom brambor se u nás ročně zkonzumuje zhruba 700 tisíc tun. Odhadovaný letošní hektarový výnos 22,25 tun označuje ČSÚ za průměrný, oproti loňsku se ale propadly pěstební plochy o 16,8 procenta na 30 tisíc hektarů, přičemž toto číslo zahrnuje také zhruba 3700 hektarů sadby a pět tisíc hektarů brambor pro výrobu škrobu.
Ploch osázených bramborami je letos méně i v okolních zemích Evropské unie, zvláště však v nových členských zemích. Zatímco za roky 2000 až 2005 se v EU-15 snížily o 11 procent, v zemích EU-10 to bylo o celých 47 procent a v u nás o 40 procent, vypočítal Novák. Polsko, tradiční velký vývozce této komodity, by mělo podle mínění odborníků v letošní sezóně dokonce dovézt 150 tisíc tun. Většinu států také zasáhlo podobně nepříznivé počasí, jaké vládlo u nás.
Podle předsedy svazu se nyní cena kilogramu brambor v obchodech pohybuje kolem čtrnácti a více korun a zřejmě bude mírně stoupat, pěstitelé dostávají šest až sedm korun. Obchodníci jim přitom loni neplatili ani třetinu. Vysoké ceny brambor v obchodech se však plně neprojeví v zisku pěstitelů, upozornil Novák: „Mnoho ploch je pod smluvními cenami, a ty se nezvýšily, nebo jen minimálně.“
Zemědělci podle něj letos ustoupili od pěstování brambor především kvůli nízkým farmářským cenám v minulém roce. Jak dodal, jednou z příčin je, že stát v minulosti nepodpořil bramboráře ani z programu Sapard, ani z operačního programu, chybí proto závlahy a skladovací kapacity. Na ty by ale mohli zemědělci získat prostředky z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova na období 2007 až 2013 (EAFRD), zdůraznila ministryně zemědělství ČR Milena Vicenová. Jak doplnila tisková mluvčí resortu Táňa Králová, opatření na investice do zemědělského majetku v rámci fondu EAFRD jsou v programu nastaveny široce – na stavby pro rostlinnou a živočišnou výrobu, takže bramboráři se sklady by se v nich „měli najít“. Totéž platí pro závlahová zařízení. U nich má být podpora jak pro zemědělské podnikatele, tak pro kolektivní investice, které by realizovala sdružení prvovýrobců. „Stále jde o návrhy, dokument musí schválit Brusel,“ zdůraznila Králová s tím, že podrobnější podmínky, tedy co se bude považovat za přijatelné výdaje pro finanční podporu, stanoví na národní úrovni monitorovací výbor. Resort také podle Vicenové připravuje v rámci tohoto programu projekty do tří milionů korun, u kterých bude výrazně zjednodušená administrativa. Přihlašovatel si je bude moci snadno zpracovat sám, rychle by mělo proběhnout přihlášení i konečný verdikt.
Ministryně ujistila přítomné zemědělce, že přímé platby budou pro rok 2006 dorovnány do výše 65 procent úrovně starých členských zemí, přičemž výplata peněz začne od 1. prosince. Vše také nasvědčuj tomu, že v roce 2007 dosáhnou slibovaných 70 procent. Jak zdůraznil prezident Agrární komory ČR Jan Veleba, plné dorovnání v příštím roce je zvláště důležité také proto, že zcela určitě žijeme v referenčním období, ze kterého se budou počítat platby na farmu. „Pokud by se sedmdesáti procentní dorovnání nepovedlo, o to menší bude základna pro výpočet budoucích dotací,“ dodal.
Ministryně Vicenová ale naznačila, že by situace v budoucnu mohla být jiná. Přímé platby na plochu zřejmě budeme moci využívat i v letech 2009 a 2010 a některé signály ukazují, že platby na farmy v EU-15 budou postupně přecházet na platby na hektar, uvedla.
Mírně zkrátka přijdou v hospodářském roce 2006/2007 pěstitelé brambor pro výrobu škrobu. Podle Vicenové je k výplatě určeno 91,4 milionu korun, zatímco v období 2005/2006 to bylo 99,6 milionů. Jak dodala, pokles způsobily zvyšují se platby na SAPS, pětiprocentní snížení kvóty na škrob, kterou jsme v minulém roce přesáhli, a zpevnění české koruny.