Zemědělský svaz sestavil pět bodů, které by rád viděl v programovém prohlášení vlády k oblasti zemědělství a venkova. První se týká udržení rozměru výroby, zvláště když hrubá zemědělská produkce podle svazových odhadů letos dál výrazně klesne.
Vláda by měla vytvořit podmínky pro udržení či růst rozměru českého zemědělství, zejména podporou nepotravinářského a energetického využití produkce, požaduje Zemědělský svaz ČR (ZS). Jak uvedl jeho předseda minulé úterý ve Větrném Jeníkově, hrubá zemědělská produkce ve stálých cenách klesne zhruba na 66 miliard korun, což je historické minimum. Vloni dosáhla podle Českého statistického úřadu 73,5 miliardy korun. „Hrubá zemědělská produkce v běžných cenách podle našich odhadů nejspíš nepřesáhne 105 miliard korun a bude tak o čtyři miliardy nižší než vloni. Bude to druhá nejnižší hodnota od roku 1993, odkdy statistika tento údaj vykazuje,“ řekl Jirovský.
Tržby za rozhodujících devět komodit podle odhadu ZS dosáhnou asi 70,6 miliardy korun. „To je nejméně od roku 1998. Zhruba dvoumiliardový výpadek by měly vyrovnat vyšší podpory,“ poznamenal předseda svazu. Předpokládá, že proti loňsku zemědělci více utrží za obilí, řepku a brambory, výrazný propad tržeb očekává u cukrovky. Celkově by se tržby za tyto čtyři rostlinné komodity měly meziročně snížit o 200 milionů korun. Téměř dvoumiliardový výpadek v tržbách svaz odhaduje u vybraných živočišných komodit. Nejvýraznější meziroční pokles – asi 1,2 miliardy korun – má být u mléka, kolem 430 milionů korun u jatečné drůbeže.
Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby pokračuje defenzivní politika Evropské unie. „Už jen v mléce a obilí jsme soběstační. Má-li někdo snižovat výrobu, tak ne čeští zemědělci, ale Dánsko, Nizozemsko a další země, které vyrábějí násobky své spotřeby,“ prohlásil.
Za dva roky členství v unii je zřejmé, že vyjednané produkční kvóty, nižší podpory i stále náročnější agroenvironmentální požadavky mají přímý vliv na omezení naší produkce, zhodnotil Jirovský. Jeho svaz po vládě žádá, aby v Bruselu vyjednala dvouletý odklad termínů pro splnění legislativy týkající se životního prostředí a pravidel cross compliance.
To ale státní tajemník MZe Miroslav Toman nepovažuje za šťastné. „Jen bychom na sebe upozornili, že u nás není něco v pořádku. Snížili bychom také motivaci zemědělců a státní správy připravit se na tyto požadavky,“ uvedl. Cross compliance, tzn. plnění 19 směrnic od roku 2009, nebude podle něho takové drama pro zemědělce, jako spíš pro státní správu. „Dobrý zemědělec s tím nebude mít problémy,“ tvrdí Toman. Jak dodal, pro kontroly na cross compliance se bude vybírat jen jedno procento žadatelů o dotace.
