Zejména připravovanou reformu sektoru vína, ale také parametry kukuřice pro intervenční nákup, pomoc při přírodních kalamitách či úpravu programu školního mléka probírali na své pravidelné schůzce v uplynulém týdnu ministři zemědělství členských zemí unie.
Jednání rady se zúčastnila česká ministryně zemědělství Milena Vicenová, která přicestovala, do Bruselu jako vůbec první ministr nové vlády. Při této příležitosti se sešla s komisařkou pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerovou Boelovou.
Premiéra ministryně
Mimo jiné Vicenová seznámila komisařku se svým záměrem upravit Program rozvoje venkova na roky 2007 až 2013, v němž chce vyváženější poměr jednotlivých os a lepší pokrytí potřeb venkova a krajiny. Podle Roldána komisařka tuto snahu chápe a nevidí v úpravách již do Bruselu zaslaného materiálu problém, pokud nepůjde o zásadní změny. Komisařka také podpořila záměr Vicenové ponechat program biopaliv volnému trhu bez jakýchkoliv podpor, či zvýhodnění ze strany státu.
Jak Roldán dále uvedl, Vicenová využila jednání i k představení svého záměru „malý projekt – malá administrace“, který chce prosadit v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Měl by se týkat malých jednoduchých projektů pravděpodobně do tří milionů korun, které by měly mít zvláštní režim zacházení se zjednodušenou administrativou. Vicenová vysvětlila, že vychází ze svých zkušeností z programu Sapard, kde viděla, jakým byrokratickým nárokům podléhá každý žadatel a jeho projekt. Komisařka tento záměr uvítala, protože, jak vysvětlila, i ona velice často slýchá kritiku zemědělské veřejnosti na přehnanou administrativu spjatou se sebemenším projektem. Ministryně pozvala komisařku do ČR. Její návštěva proběhne koncem letošního listopadu a zaměří se zejména na přípravu našeho předsednictví unii v roce 2009.
Diskuse kolem reformy vína
Hlavní debata agrárních ministrů se točila stejně jako před prázdninami kolem záměru komisařky pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerové Boelové radikálně reformovat sektor vína. Ten je v unii svázán rozsáhlou legislativou, různými zákazy a opatřeními, které mají zajistit rovnováhu na vnitřním trhu unie. Producenti však v posledních letech čím dál tím víc svádějí boj s konkurencí levných vín ze třetích zemí. Každoročně je na trhu nadbytek asi 15 milionů hektolitrů vína, což představuje asi 8,4 procenta produkce. Tomu Brusel čelí tzv. krizovou destilací vína na líh pro technické účely, která odčerpává velký podíl z celkových 1,3 miliard eur určených pro vinaře.
Jedním ze záměrů reformy je dobrovolná likvidace 400 tisíc ze 3,4 milionu hektarů vinic v unii, tedy asi 12 procent jejich celkové výměry. Za to by měli být zemědělci odškodněni kompenzacemi v celkové výši 2,4 miliardy eur (asi 68 miliard korun) v pěti letech po startu reformy.
Tři otázky pro ministry
Delegace členských zemí měly na radě ministrů odpovědět na dále uvedené tři zásadní otázky týkající se reformy vína.
1. Které z možností dávají přednost:
ponechání stávajícího stavu jen s drobnými úpravami,
důkladná reforma,
reforma přizpůsobená probíhající reformě společné zemědělské politiky ,
deregulace vinného trhu.
Většina delegací podporovala důkladnou reformu, některé byly pro reformu odpovídající nové společné zemědělské politice a některé chtěly kombinovat obě možnosti.
2. Do jaké míry by měla navržená kombinace vyklučování vinic, zrušení práva na výsadbu a také specifických opatření na trhu zlepšit konkurenceschopnost sektoru a dosáhnout lepší rovnováhu na trhu?
Některé delegace podporovaly vyklučování vinic, ovšem pokud se o něm bude rozhodovat na úrovni daného regionu nebo členského státu, který dostane na tento účel prostředky v "národní obálce". Podle některých delegací by členský stát měl mít možnost financovat opatření reformy pružněji, než mu dovolí národní obálka. Některé státy se přimlouvaly za zachování práv na výsadbu i po roce 2013. Delegace z členských států severní a východní Evropy nesouhlasily také se zákazem přidávání řepného cukru.
Mnoho delegací souhlasilo s tím, že je nutné zrušit neefektivní tržní opatření (například snižování přetlaku na trhu destilací vína na technický líh). Nechtěly však, aby k tomu došlo u všech tržních opatření najednou, ale byly spíše pro jejich postupné odbourávání. Některé delegace chtěly zachovat ta opatření, která považují za účinná, nebo se přiklánějí k zavedení mechanismů, které by mohly využít v rámci své národní obálky.
3. Opatření na rozvoj venkova nabízejí podporu dřívějšího odchodu do důchodu, podporu investic na zpracování produkce a další. Komisi zajímalo, zda členské státy souhlasí s přesunem prostředků z podpory tržních opatření sektoru vína do opatření rozvoje venkova, které by byly speciálně určeny vinařským regionům. Zatímco některé delegace s tímto krokem souhlasily nebo alespoň byly pro vyzkoušení této možnosti, jiné členské státy tento přesun prostředků odmítají. Obávají se, že v konečném důsledku by jím se snížil objem peněz pro restrukturalizaci sektoru.
Komisařka Mariann Fischerová Boelová ujistila, že vyklučování vinic bude dobrovolné. Zdůraznila, že o odchodu ze sektoru — tedy o vyklučení své vinice, se bude muset rozhodnout pěstitel sám. Vyklučit by se měly především nekvalitní vinice. S klučením vinic však údajně nesouhlasí 12 států, tedy Francie, Lucembursko, Itálie, Španělsko, Německo, Rakousko, Portugalsko, Slovinsko, Slovensko, Malta, Kypr a také Česká republika.
České a slovenské stanovisko
Podle Vicenové dává ČR přednost zachování současného zákazu vysazování dalších vinic. Pro klučení jsou jen v případě, že se vinohradník zaváže, že nebude osazovat vinnou révou další plochy. K tomu by totiž mohlo dojít, protože reforma zároveň počítá se zrušením zákazu dalšího vysazování vinic. Efekt by pak nulový.
Slovenský ministr zemědělství Miroslav Jureňa naznačil, že od navrhované formy likvidace vinic by nakonec mohla ustoupit i Evropská komise. Obává se, že vidina finanční kompenzace, která by měla dosáhnout asi 200 000 slovenských korun na hektar, by mohla vinaře zlákat k likvidaci vinic. Ty podle ministra patří k "národnímu dědictví" Slovenska.
Českou republiku a Slovensko však nezajímá jen likvidace vinic, ale i doslazování vín řepným cukrem. Evropská komise jej chce zakázat a místo cukru by se podle ní měl používat pouze mošt. Vinaři v méně teplých oblastech Evropy, ale v některých letech nemají jinou možnost než doslazovat cukrem. Při nepříznivém počasí je obsah cukru v bobulích příliš nízký a celý ročník pak ztrácí na kvalitě. Doslazování vinným moštem, je navíc výrazně dražší a jižní státy mají na jeho výrobu v podstatě díky svým přírodním podmínkám monopol.
ČR a další země, které netrpí nadbytečnou produkcí vína, podporují zrušení tržních opatření, jakými je například podpora vývozu stolních vín či dotace zmíněná destilace nadbytečných hroznů. Proti tomu naopak protestují jihoevropské státy, které těchto opatření hojně využívají. Proto zejména Itálie, Španělsko a Francie jsou zatím proti návrhu komise.
Navzdory všem neshodám Vicenová věří, že se státy nakonec dohodnou. Nejdříve ale musí se svojí iniciativou, tedy konečným návrhem reformy, přijít Evropská komise. Přestože komisařka dříve mluvila o konci letošního roku nebo začátku roku příštího, je podle výsledků poslední debaty zřejmé, že se termín pro předložení návrhu spíše odsune.
Podmínky pro pesticidy
Ministři se seznámili s návrhem komise na nařízení pro uvádění výrobků na ochranu rostlin na trh. Komisař pro zdraví a ochranu spotřebitele Markos Kyprianou a komisař pro životní prostředí Stavros Dismas představili strategii udržitelného používání pesticidů a návrh rámcové směrnice, která by měla zajistit, aby unie tento stav dosáhla. Připravované nařízení bude projednávat rada ministrů zemědělství a mělo by nahradit dnes platnou legislativu. Jeho cílem je zvýšení ochrany životního prostředí a zdraví lidí i zvířat a také omezení obtížné administrativy. O zmíněné rámcové směrnici budou jednat ministři životního prostředí.
Delegace přišly s řadou návrhů. Příkladem je požadavek, aby se přijatá pravidla vztahovala i na importované zboží. Připomněli také, že je třeba vzít v úvahu odlišné podmínky a potřeby členských států.
Modrý jazyk ohrožuje Evropu
Belgická delegace podporovaná kolegy z Francie, Itálie, Dánska, Polska, Německa a Lucemburska požadovala postupné uvolňování omezení přijatých v souvislosti s výskytem virového onemocnění katarální horečka ovcí označovaného jako bluetongue (modrý jazyk). Název vystihuje skutečnost, že postiženým zvířatům v poslední fázi choroby zmodrá jazyk. Nemoc je typická pro teplejší oblasti, ale letos se objevila také v Nizozemsku, Belgii a na severu Německa. Chorobu přenáší hmyz. Ohrožuje domácí i divoce žijící přežvýkavce. Není přenosná na člověka, a proto nehrozí nebezpečí z konzumace masa nebo mléka. Všechny postižené země přijaly nutná opatření, tj. vytyčily ochranné zóny, zakázaly obchodování s přežvýkavci (zákaz odesílání živých přežvýkavců, jejich spermatu, vajíček a embryí) a zavedly kontroly přesunů zvířat. Problémem se v srpnu zabývala Evropská komise a ve svém rozhodnutí uvedla i seznam území, na která se opatření přijatá zmíněnými státy vztahují.
Belgie požadovala, aby mohla po předchozím ošetření insekticidními prostředky exportovat přežvýkavce určené pouze na porážku. Komisař Kyprianou ujistil, že přijatá opatření nepředstavují úplný zákaz omezení přesunů zvířat. Zdůraznil, že je nutný předběžný souhlas z členského státu, do něhož by měla směřovat zvířata ze zóny se zvýšenou kontrolou. O dalším osudu zavedených opatření by měli jednat šéfové veterinárních správ členských států. Kyprianou se domnívá, že infekce se šířila hlavně v průběhu teplého léta a s nadcházejícím ochlazením se její výskyt sníží. Obává se však, že nákaza znovu propukne v příštím roce. Státy by si tedy měly chránit regiony, kde se nákaza ještě neobjevila.
Školní mléko
Dánsko, k němuž se připojilo Estonsko, Německo, Malta, Švédsko, Nizozemsko, Lotyšsko, Kypr, Finsko, Lucembursko a Velká Británie, požadovalo, aby se podpora tzv. školního mléka vztahovala jen na mléčné výrobky s nejnižším obsahem tuku a také aby se z ní vyloučily produkty s vysokým přídavkem cukru. Argumentovalo přitom výživovými doporučeními a veřejným zájmem daným snížením obezity dětí. S takovým omezením nesouhlasili Poláci, Rakušané a Slováci, kteří naopak prosazovali větší pružnost a zjednodušení opatření.
Komisařka Fischerová Boelová namítla, že od poslední revize mléčného sektoru se okruh výrobků vhodných pro podporu v rámci školního mléka rozšířil. Podle ní je možné, aby státy, které o to mají zájem, zavedly národní top—up pro podporu výrobků se sníženým obsahem tuku. Poznamenala, že komise pracuje na jiných návrzích vzešlých již dříve od členských států. K tomuto námětu se ale vrátí později.
Mimořádné klimatické podmínky
Belgičané spolu s Lotyši se vrátili k mimořádným klimatickým podmínkám letošního léta, kdy horký a suchý červenec vystřídal deštivý srpen. V mnoha státech to mělo za následek pokles zemědělské produkce a zhoršení její kvality. Zástupci obou zemí požadovali rychlé posouzení návrhů na podpory ze svých státních rozpočtů.
