Podle ministryně zemědělství Mileny Vicenové by stát neměl zasahovat do volného trhu biopaliv, tedy neměl by finančně podporovat jejich výrobu. Biopaliva se mají přidávat do pohonných hmot od roku 2007. Cena paliv s biosložkou bez státní dotace by se sice zvýšila, ale na druhou stranu by se nezatěžoval státní rozpočet. Zvýšení ceny biopaliv bez státní podpory se pohybuje v řádu několika desetníků na litr pohonné hmoty.
Suma věnovaná na dotaci biopaliv by se musela vzít z kapes daňových poplatníků. Žádný způsob řešení, o nichž předchozí vláda jednala, by nebyl podle Vicenové v žádném případě levnější pro rozpočet této republiky a kapsy poplatníků. Ministryně připomněla, že nyní jsou na stole tři varianty. Buď výroba biopaliv bez podpory a možnosti zapojení jakéhokoli výrobce a prodejce, nebo zavést podporu výroby pomocí vratky části spotřební daně, anebo podpořit zemědělce jako producenty výchozích surovin. Pro variantu bez dotací se vyslovil dřívější ministr zemědělství Jan Mládek. Při konzultacích s ČR ji preferovala i Evropská unie. Na druhé místo zařadila dotace výrobcům. K původně zamýšlenému systému vratky spotřební daně se EU kvůli některým podmínkám stavěla negativně.
Názor ministryně Vicenové, která se kloní k zavedení biopaliv na českém trhu bez dotací, zásadně odmítá prezident Agrární komory Jan Veleba. Podle něj je nepřijatelné, aby biopaliva nedostala tak jako ve většině okolních zemí státní podporu. Domnívá se, že bez dotace nebude tuzemská výroba konkurenceschopná. Veleba poukázal na riziko, že by se do pohonných hmot nakonec přimíchával levnější biolíh dovážený ze zemí, kde jeho výrobu podporuje stát. Agrární komora hodlá s ministryní na téma biopaliv ještě jednat.
Od programu přimíchávání biosložky do benzinů si zemědělci slibují odbyt zejména pro půl až tři čtvrtě milionu tun obilí, ale i dalších plodin, jako jsou cukrovka a kukuřice. Tyto plodiny by se měly zpracovávat na biolíh do benzinů. Řepka se zase zpracovává na metylester řepkového oleje, přidávaný do nafty.
Výrobci metylesteru již v ČR fungují řadu let, jejich produkce jde ale hlavně na vývoz. Lihovary na biolíh se ale teprve staví. Například Cukrovary TTD založily společnost Agroetanol TTD, která buduje lihovar na produkci biolihu z řepy. Výrobu má zahájit prvního října. Podle generálního ředitele Cukrovarů TTD Oldřicha Reinbergra je státní podpora nezbytná pro vyrovnání rozdílu mezi cenou fosilních paliv a biopaliv. Její potřeba bude jen dočasná, protože ropa stále zdražuje, podotkl. Nepodporovat biosložku vůbec by podle něj byla výhradně česká cesta a ztížila by rozjezd programu.
Největší domácí výrobce MEŘO, ústecká Setuza, podle svého vyjádření dotace nepotřebuje, bude-li zavedeno plošné povinné přimíchávání biopaliv. Naftu to zdraží o několik desetníků, což není při současné úrovni a výkyvech cen nafty významné, uvedla již dříve mluvčí Setuzy Marie Logrová.
Pro rafinerie představuje přidávání biosložek značné problémy ekonomické i technické, upozornil předseda České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Ivan Ottis. Přes růst cen ropy podle něj biolih i MEŘO zůstávají dražší než fosilní paliva a na pokrytí rozdílu požadují rafinerie kompenzace. Přednost dávají vratce spotřební daně, která je v patnácti evropských zemích. Zavedení biopaliv bez dotací je podle Ottise přijatelné, jen pokud podpory nebudou i v okolních zemích.
Aby biopaliva nezvedla ceny benzinů, stála by vratka spotřební daně příští rok státní rozpočet podle propočtů 1,2 až 2,3 miliardy korun a dotace výrobcům asi 1,06 až 2,03 miliardy korun.