Letošní tržby chmelařů mají být podle jejich profesního svazu asi o třetinu nižší než v minulém roce. Může za to očekávaná podprůměrná sklizeň, vážné problémy s kvalitou a také posílení koruny.
Česání chmele má skončit ve druhé polovině září, kdy budou přesnější informace o tom, jak dopadla sklizeň. První výsledky ukazují, že úroda bude pod dlouhodobým průměrem a mimořádně nízký bude obsah alfa hořkých látek, uvedl tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Zdeněk Rosa. „Výrazně menší výnosy jsou zejména v polohách zasažených květnovým krupobitím, které postihlo přes tisíc hektarů chmelnic, z toho 300 velmi silně. Nejvážněji se to dotklo porostů v Žatecké chmelařské oblasti,“ připomněl. Letošní výnosy nepřekročí podle odhadu svazu jednu tunu. Vloni byly v průměru 1,38 tuny z hektaru.
Zdravotní stav chmele je podle pěstitelů dobrý. Horší zpeněžení se ale dá čekat kvůli extrémně nízkému obsahu hořkých kyselin. „První rozbory u odrůdy Žatecký poloraný červeňák se pohybují kolem dvou procent,“ sdělil Rosa. Běžně přitom bývá obsah kolem 3,5 procenta. Svaz chmelařů odhaduje, že celkový propad tržeb proti loňsku dosáhne 270 milionů korun. Může být i vyšší, když bude dál posilovat koruna, nebo hlávky budou mít ještě nižší obsah alfa hořkých látek, než ukazují první vzorky.
Smluvní výkupní ceny za chmel v nejlepší kvalitě jsou podle Jiřího Venta, prezidenta Unie obchodníků a zpracovatelů chmele ČR, kolem 140 tisíc korun. „Jenže obsah hořkých látek je podle prvních vzorků asi o 40 procent nižší než hodnota, na jakou jsou postaveny smlouvy. U tohoto ukazatele jde o nejhorší výsledek od druhé světové války,“ řekl Vent. Obchodníci s pěstiteli nyní hledají řešení, jak na to reagovat v ceně. „Kdybychom se drželi smluv, tak to pěstitele zničí,“ poznamenal.
Sklizňová plocha chmele letos představuje podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) 5414 hektarů, z toho na 4926 hektarech je tradiční Žatecký poloraný červeňák. Oproti loňsku vzrostla výměra odrůdy Sládek o dvacet hektarů na 222 hektarů. Rozšířil se také Premiant o 28 hektarů na 181. Celkově rozloha chmelnic dál klesla – meziročně o 258 hektarů, tj. o 4,5 procenta. Největší úbytek – o 183 hektarů – je podle údajů ÚKZÚZ v Žatecké oblasti. „Vážný je zejména prudký pokles ploch u hlavní odrůdy, Žateckého poloraného červeňáku, a to o 305 hektarů. Za šest let tak klesla jeho výměra už o 987 hektarů,“ zdůraznil Zdeněk Rosa.
Velmi nedostatečná je nadále obnova chmelnic, která se zbrzdila po našem vstupu do Evropské unie, kdy ustaly národní dotace. „Celkový podíl výsazů na ploše chmele činí dvě procenta– konkrétně 109 hektarů. Téměř polovinu z toho tvoří nové české odrůdy, takže obnova Žateckého poloraného červeňáku se pohybuje pouze kolem jednoho procenta ploch,“ upřesnil tajemník svazu.
Využívání českého chmele v tuzemských pivovarech se zvyšuje, ale stále více než 80 procent produkce se vyváží. Výkupní cenu tak značně ovlivňuje vývoj koruny vůči euru i dolaru. V uplynulých osmi letech se český chmel přímo exportoval do 63 zemí a do dalších se dostával přes obchodní firmy.
