Riziko zmutování viru ptačí chřipky do takové podoby, že se bude snadněji šířit mezi lidmi, je stále vysoké. I bez toho se dá navíc předpokládat, že opět poroste počet nakažených lidí na přelomu roku. Upozornila na to minulý týden Světová zdravotnická organizace (WHO).
Analýza více než 200 registrovaných případů nakažení ptačí chřipkou u lidí podle ní ukazuje, že od roku 2003 dosáhly lidské infekce tří vrcholů a všechny se odehrály na severní polokouli v zimním a jarním období. Z toho vyplývá, že koncem tohoto roku a začátkem roku příštího se dá předpokládat další nárůst počtu onemocnění.
Rozšíření viru H5N1 mezi drůbeží a pokračující kontakt lidí s ptactvem navíc naznačuje, že hrozba přeměny viru v nakažlivější bakterii pro lidi zůstává velká, uvádí se v dokumentu WHO.
Přestože ptačí chřipka, která se rozšířila do více než 50 zemí světa, zůstává především drůbeží nemocí, odborníci se stále obávají, že pokud se začne snadno šířit přímo z člověka na člověka, hrozí pandemie, jež může zabít miliony lidí.
WHO, podle níž je od prosince 2003 do letošního dubna evidováno 203 případů nakažení u lidí, z nichž 113 zemřelo, dodala, že nemoc je nebezpečná především pro děti a mládež. V drtivé většině případů se nakazili lidé ve styku s drůbeží či po konzumaci tepelně neupraveného drůbežího masa.
Poprvé virus lehce zmutoval v květnu v jedné indonéské rodině na Sumatře. Podle odborníků šlo ale o omezené, nikoli dlouhodobé šíření nákazy mezi lidmi. Mutace prý nedosáhla znepokojující podoby.