České farmy zatím turisty příliš nelákají

Zatím jen minimum turistů má zájem o pobyty na českých farmách a mezi nimi převažují Češi. Investice do kvalitního ubytování na farmách by ale mohly přitáhnout i zahraniční hosty. Řekl to analytik cestovního ruchu Jaromír Beránek s tím, že s agroturistickými velmocemi jako je Rakousko, kde nabízí ubytování každý druhý soukromý zemědělec, se ale ČR zřejmě nikdy nebude moci měřit.

I pro české zemědělce zůstává zatím podle zástupců agrárních organizací agroturistika okrajovou záležitostí a takto zaměřených farem moc nepřibývá.
Podle odhadů tráví dovolenou na českých statcích ročně řádově 30.000 turistů, z toho asi 10.000 z ciziny. Ze zahraničí převažují Němci, Poláci a Nizozemci. Na celkových počtech zahraničních turistů, kterých loni přijelo přes šest milionů, se tak zájemci o farmy podílejí zanedbatelným počtem.
Průměrná délka pobytu na farmě je kolem pěti až sedmi dnů, je tedy výrazně delší než u běžného turisty. Pozitivní je také to, že agroturistika přivádí turisty mimo Prahu, která je zatím v hledáčku více než poloviny všech zahraničních turistů.
Zájem o dovolenou na českém venkově ale postupně zřejmě poroste. Čeští zemědělci totiž po revoluci investovali převážně do základních produkčních technologií. Na obnovu nebo budování ubytovacích zařízení pro turisty jim zatím nezbývají peníze. S tím by ale mohly pomoci státní programy podpory nebo peníze Evropské unie.
Pokud se podaří v ČR vybudovat několik kvalitně vybavených farem, které budou kromě možností jízdy na koních a nebo i práce při různých zemědělských činnostech nabízet ubytování na dobré úrovni, mohl by do deseti let trávit na českých farmách dovolené až dvojnásobek současného počtu turistů.
Beránek odhaduje, že služby v agroturistice poskytuje prostřednictvím cestovních kanceláří více než stovka subjektů, hlavně na východě a jihu Čech a na jižní Moravě.
Celkově může být farem, které se zabývají službami pro turisty, podle expertky Marie Stříbrné asi 350. Agroturistika by podle ní potřebovala větší podporu, protože může venkovu, trpícímu nedostatkem pracovních příležitostí, velmi pomoci. Farem v tomto oboru by mohlo být i pětkrát víc, uvedla Stříbrná.
Nynější nastavení zemědělských dotací, které farmář může pobírat, jen pokud má víc než polovinu příjmů ze zemědělské činnosti, je ale podle ní naopak brzdou. Mnohdy chybí také podnikavost a objevuje se i nechuť "pustit si někoho do domu", dodala.
Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství Stanislava Němce vkládaly do agroturistiky zejména menší farmáři před několika lety velké naděje. Žádný boom ale nenastal a počet agroturistických farem spíše stagnuje. "Že by z toho byl někdo nějak moc živ, to není. Jde taky o to, že nestačí jen mít pár pokojů a hospodu, ale je třeba poskytnout ubytovaným širší vyžití," uvedl Němec. Rovněž chybí propagace, v tuzemsku, natož v zahraničí, dodal.
V Česku jsou proti sousednímu Rakousku, kde je agroturistika asi nejdál, horší podmínky, soudí prezident Agrární komory Jan Veleba. "Malých rodinných farem je tu poměrně málo, rozdílné jsou i přírodní podmínky," dodal s tím, že podle jeho názoru agroturistika zůstane i do budoucna pro zemědělce spíš okrajovou záležitostí.