Sérii ustanovení zemědělského zákona dnes zrušil Ústavní soud (ÚS), protože odporují ústavě. Zmírní se tak podmínky pro začínající podnikatele v zemědělství, kterým norma ukládala bezúhonnost a odbornou způsobilost. Obě podmínky totiž byly příliš široce koncipované.
Návrh na zrušení ustanovení z roku 2004 podala skupina poslanců a senátorů, většinou z řad ODS. Soud vyhověl převážné většině požadavků navrhovatelů. Část ustanovení soud zrušil ke dni, kdy jeho rozhodnutí vyjde ve sbírce zákonů, část ponechal v platnosti až do příštího roku.
"Podstatu námitek navrhovatel shrnul tak, že napadená ustanovení porušují princip rovnosti a svobodu podnikání, a že požadavek bezúhonnosti a odborné způsobilosti nemá opodstatnění," uvedla soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová.
Podmínku bezúhonnosti ministerstvo zemědělství vysvětlovalo tak, že má předejít zneužívání veřejných financí a dotací pro zemědělce. Museli ji splnit všichni začínající zemědělci. Podle ÚS bylo ustanovení pojato příliš široce. Podmínka by se měla vázat až na poskytnutí dotace, nikoliv na samo podnikání v zemědělství, uvedla Wagnerová. Proto soud ustanovení zrušil dnem vyhlášení nálezu ve sbírce zákonů.
Podmínka odbornosti ukládala začínajícím podnikatelům v zemědělství povinnost mít buď středoškolské vzdělání v oboru, nebo alespoň pět let praxe. "Není zřejmé, proč by veřejný zájem vyžadoval, aby podnikatel, který nemá odborné vzdělání nebo praxi, nemohl v oboru podnikat," uvedla Wagnerová s tím, že podnikatel může odborníka zaměstnat.
Podmínku měli zákonodárci podle Ústavního soudu vztáhnout jen na speciální odvětví zemědělství, například na plemenářství. Ustanovení s požadavkem odbornosti však soud sice zrušil, ale ponechal v platnosti ještě na jeden rok. Zákonodárci mají do té doby prostor zohlednit připomínky ÚS.
Novelu zákona o zemědělství prosazoval bývalý šéf resortu Jaroslav Palas. Prezident Václav Klaus normu vetoval, Poslanecká sněmovna však jeho veto v únoru 2004 přehlasovala. Zákon tak vstoupil v platnost a nespokojení zákonodárci se obrátili na Ústavní soud.
Občanským demokratům se nelíbilo především zavádění přísnějších podmínek pro rolníky a farmáře. Lidé, kteří chtěli začít podnikat v zemědělství, museli podle kritizovaného zákona prokazovat svou bezúhonnost a odbornou způsobilost. Netýkalo se to však současných hospodářů, což podle stížnosti zakládá nerovné podmínky v podnikání. Poukazů na nerovnost bylo ve stížnosti více, týkaly se různých ustanovení zákona o zemědělství.
