Evropská komise ve čtvrtek navrhla radikální reformu evropského trhu s vínem, který se potýká s klesajícím odbytem a prudce rostoucí konkurencí výrobců z USA, Chile, Jižní Afriky, Austrálie či Nového Zélandu. Ozdravit sektor od dotovaných přebytků by měla dobrovolná likvidace 400 tisíc z dosavadních 3,4 milionu hektarů vinic.
S odchodech slabších výrobců z branže by měly jako v případě reformy trhu s cukrem pomoci kompenzace až 2,4 miliardy eur (68 miliard Kč) v příštích pěti letech po startu reformy.
"Ročně utrácíme půl miliardy eur na destilaci přebytků vína - to je vůbec nejdražší způsob výroby lihu, hotové mrhání penězi evropských poplatníků," prohlásila komisařka pro zemědělství Mariann Fischerová-Bölová. Komisařka tento měsíc schválila 131 milionů eur pro tuto formu pomoci pro francouzské a italské vinaře.
Obálka s 1,2 miliardy eur dotací pro evropské vinaře se ani po reformě nemá ztenčit. Peníze je však podle komisařky třeba vynakládat efektivněji na odvrácení krize ohrožující evropské víno. Konkrétní výši kompenzačních plateb neuvedla, pouze dala najevo, že by se měla podle podle regionů lišit. Dopady na jednotlivé země dosud nejsou zřejmé, experti pouze předpokládají, že nejvíce se dotknou států s největšími přebytky.
Tři pětiny z evropské produkce představují kvalitní moky, zbytek připadá na stolní vína, ale poměr se liší země od země. Nadprodukci odhaduje Brusel na 15 milionů hektolitrů vína ročně, tedy 8,4 procenta celkové výroby, ale bez započtení obdobného množství, které se destiluje a prodává výrobcům lihovin za zvýhodněné ceny.
EU produkuje asi tři pětiny vína na světě a stejný podíl spotřebovává, vinařství přímo živí 1,5 milionu lidí. Unie je současně největším vývozcem i dovozcem vína na světě, ale zatímco unijní export v posledních letech vzrostl o pětinu, výrobci z USA, Chile, Jižní Afriky, Austrálie či Nového Zélandu svůj export znásobili. Časem by se unie podle komisařky mohla stát čistým dovozcem. Loni vývoz z EU činil 13,2 milionu hektolitrů, dovoz 11,8 milionu.
Reforma počítá se sázkou na kvalitní vína, a to včetně zrušení destilace z přebytků laciného vína či zákazem přislazování. Počítá i se zjednodušením evropských vinět, aby se systém stal zákazníkům pochopitelnější.
Dnešní návrh EK představuje pouze první výstřel v bitvě o reformu, kterou čeká schvalování členskými státy a v Evropském parlamentu. Diskuse má nyní ukázat, zda směr reformy je vůbec schůdný. Konkrétní legislativní předlohy míní komisařka předložit na přelomu roku a doufá, že by se nový režim mohl začít rozbíhat od roku 2008.
Pokles spotřeby v samé EU komisařka přičítá nezájmu mladých spotřebitelů i zpřísnění postihu za jízdu s alkoholem v krvi ve vinařských státech. Prostor pro větší popíjení vína ale vidí v nových členských zemích.
Z loňských 1,269 miliardy eur pro vinaře bylo 35 procent bylo určeno pro restrukturalizační programy a 63 procent na intervenční opatření, jako destilace, skladování či vývozní dotace. Jen padesátinu rozpočtu představovaly prémie pro vinaře za definitivní vyklučení vinic.
Plocha vinic v EU je již přísně regulována. Zákaz výsadby nových vinic, který má platit do roku 2010, by komisařka chtěla prodloužit do roku 2013 a pak zrušit.
