Přenést cukerní kvóty na pěstitele požadovala už před lety Asociace soukromého zemědělství ČR. Minulé úterý se představenstvo Agrární komory ČR shodlo na stanovisku, aby cukrovary dodávací práva postoupily na pěstitele. Nejistá budoucnost trápí především moravské řepaře.
„Dodávkové právo by měli dostat pěstitelé cukrovky. Představenstvo to odhlasovalo jednomyslně. Požádáme o to ministerstvo zemědělství,“ řekl prezident Agrární komory ČR (AK) Jan Veleba.
Za tímto požadavkem stojí v komoře Olomoucký kraj. „Když si dnes cukrovar zamane, nemusí s pěstitelem uzavřít smlouvu. Nepodařilo se uzavřít interprofesní smlouvu, kterou jsme jako řepaři chtěli, proto prosazujeme přesun dodávacích práv na pěstitele,“ uvedl Jan Fait, který v představenstvu AK zastupuje Olomoucký kraj.
„Kdyby měli pěstitelé cukrovky dodávkové právo, narovnaly by se veškeré obchodní vztahy. Cukrovary by si svých dodavatelů začaly jinak vážit. Ale to mohlo být vyřešené už dávno,“ připomíná snahy Asociace soukromého zemědělství ČR člen jejího vedení Jan Miller. Jak dodal, jsme jediná země v Evropské unii, kde vztahy mezi výrobci cukru a pěstiteli řepy nejsou takto ošetřené.
Polský příklad
Řepaři nyní často argumentují přístupem Polska, kde cukrovary, kterým stát přidělil kvóty, musely povinně přenést dodávkové právo na pěstitele. V připravovaném vládním nařízení k organizaci trhu s cukrem by byla možnost takovou podmínku zakotvit. Návrh, k jehož připomínkování svolalo MZe na konci dubna poradu, nic takového nezahrnuje. Pokračuje v duchu předchozích předpisů, jen připravuje půdu pro situaci po letošním 1. červenci, kdy začne cukerní reforma.
Bod, který se týká držení kvót, zní v návrhu nařízení takto: „Výrobci cukru, který byl do 30. června 2006 držitelem kvóty A a B podle dosavadního předpisu Evropských společenství, je s účinností od 1. července 2006 přidělena kvóta pro výrobu cukru ve výši stanovené předpisem ES.“ Kvótu dostane výrobce pod podmínkou, že Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) do 15. srpna rozhodne o schválení výrobce cukru podle předpisu ES.
Podle Millera by se dalo jednoduše stanovit, že kvótu SZIF přizná cukrovaru za podmínky, že uzavře dlouhodobé dodávací smlouvy s pěstiteli, od nichž odebíral řepu třeba uplynulé dva roky. „Tak jako po mě chtějí splnit spoustu věcí, než dostanu dotace, šlo by to také u cukrovarů,“ je přesvědčen.
Jestliže dříve se mluvilo o tom, že cukerní kvóty stát výrobcům propůjčuje, dávno to už neplatí. Cukrovary kvóty dostaly zdarma, přitom s nimi volně obchodují.
Stále dva tábory
Nikde nejsou kvóty na pěstitele, ale jinde je na něj přenesené dodací právo, připomíná předseda Svazu pěstitelů cukrovky Čech Zdeněk Joudal. Neví, proč by to nešlo také u nás. „Evropský krok jsme tady však neudělali, pořád tu jsou mezi sebou dva tábory. Trápí nás, že nejsou mezioborové dohody, díky nimž odřeknutí či prodej kvóty nikdy není jen jednostranný akt. Tam, kde tyto dohody nejsou, musí stát zasáhnout,“ říká Joudal a poukazuje na neochotu státu něco v tom udělat. Obává se také, Česko bude asi jedinou z nových členských zemí, kde pěstitelé nedostanou při reformě plné kompenzace za pokles cen cukrovky.
„Zjišťujeme si, jak to bude v jiných zemích. Pokud tam budou mít řepaři plné kompenzace a plný SAPS – platbu na plochu, tak my se budeme muset hlasitě ozvat,“ předesílá Josef Hlavinka z olomoucké agrární komory.
Pěstitelé cukrovky jsou rozladěni z přístupu ministerstva zemědělství. Jako výsměch berou „hru na připomínky“ – k předpisu o kompenzacích se měli vyjádřit v době, když už několik dní předtím oznámila česká strana Bruselu, že z 28 milionů eur použije ČR na kompenzace řepařům jen 19 milionů eur.
