Naše minianketa dává určitý obrázek o tom, jak jsou s přípravami na nový Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova spokojeni lidé z Libereckého kraje.
Všichni oslovení odpovídali na stejné otázky:
1. Co považujete za hlavní problémy v místě, kde žijete a podnikáte, a bylo by proto vhodné napomoci jejich řešení podporami z fondu EAFRD?
2. Vznikaly různé návrhy na rozdělení peněz mezi jednotlivé osy. K jakému návrhu se přikláníte a proč?
Návrhy na rozdělení peněz mezi osy
Národní diskuse v krajích 29 : 26,5 : 28,5 : 16
Agrární komora ČR 26 : 57 : 10 : 5
Původní návrh MZe 22 : 57 : 13,6 : 5
Nový návrh MZe má se posílit osa I a výrazněji osa III na úkor osy II (vedení MZe mělo program projednat v pondělí 3. dubna, o týden to však odložilo)
3. Existuje u vás „hluboký příkop mezi zemědělci a samosprávou“, který v regionech vidí ministr zemědělství Jan Mládek?
4. Měly by o využití části peněz z EAFRD rozhodovat kraje?
5. Máte nějakou zkušenost s místní akční skupinou (MAS) a je to podle vás dobrá cesta, jak podpořit aktivity na venkově a podnikání?
Robert Erlebach
jednatel Zemědělské farmy KEK, s. r. o., předseda Regionální agrární rady Libereckého kraje
1. V minulosti byl téměř celý Liberecký kraj poznamenán největším poklesem stavu skotu v České republice v přepočtu na hektar zemědělské půdy. Při vysokém zastoupení trvalých travních porostů - téměř 60 procent - vzniká každoročně vysoký přebytek hmoty. Očekávat zvýšení stavu skotu je nereálné. Řešením je výraznější investiční i neinvestiční podpora rozvoje pěstování plodin k energetickým účelům. Tím nemám na mysli pouze produkci biolihu, ale i elektrické a tepelné energie.
2. Podporoval bych dosud platný návrh ministerstva zemědělství. Mám obavy, aby nevítězily lobbistické anebo dokonce politické zájmy nad logikou. Tato část rozhodnutí by měla být už v této době definitivně uzavřena.
3. Pokud toto ministr zemědělství skutečně tvrdí, pak já musím reagovat, že se buď hluboce mýlí, anebo se v rámci předvolebního boje drží pořekadla, že přání je otcem myšlenky. Pokud by pan ministr navštívil náš region, poznal by, že Liberecký kraj se svým resortem pro rozvoj venkova a zemědělství od vzniku v roce 2000 podporuje zemědělství v Libereckém kraji doslova nadstandardně. Od publikační činnosti s cílem zvýšit povědomí nezemědělské veřejnosti o tomto odvětví, přes podporu trvalého vzdělávání zemědělců, po vybudování informačního systému s investicí již téměř šest milionů korun a řadu dalších aktivit. Program rozvoje zemědělství byl prvním komplexním materiálem, který Liberecký kraj v rámci koncepčních materiálů přijal. Je toho mnoho a pokud pan ministr projeví zájem, rád mu poskytnu souhrnný přehled všeho, co Liberecký kraj pro zemědělce v regionu od roku 2000 učinil.
4. Jednoznačně říkám ano. EAFRD je programem rozvoje venkova. Kdo jiný by měl o finančních prostředcích vynaložených na tyto účely spolurozhodovat, než právě kraje. Každý kraj má v zemědělství, ale i z pohledu stavu venkova svá specifika. Asi je nereálné převádět finanční prostředky přímo na kraje, ale je podle mě reálné zapojení krajů do schvalování budoucích projektů a hledání možností podpory přijatých a schválených koncepčních materiálů. Vyřazování krajů z tohoto procesu je podle mého názoru ke škodě věci. Mám ale obavy, že nebude ochota toto řešit vzhledem k faktu, že kraje jsou v rukou více pravicových stran a vláda a parlament v rukou levicových stran a střet mezi centrem a regiony není tolik o praxi, jako o politice.
5. Osobně jsem přesvědčen, že MAS budou mít v budoucnu významnou roli na venkově. Jestliže my zemědělci voláme po větším sblížení s nezemědělskou veřejností na venkově, kde žijeme a pracujeme vedle sebe, pak zcela logicky musím podporovat existenci MAS, které jsou důležitým prvkem spolupráce a prosazování společných programů. Takže říkám ano místním akčním skupinám. Souhlasím i se současně platným návrhem ministerstva zemědělství, které pro program Leader počítá s možností vyššího čerpání peněz, než bylo v letech 2004 až 2006. Osobně mám zkušenost s MAS zejména z poslední doby, kdy jako předseda regionální agrární rady jednám s představiteli MAS. Naší snahou je najít společný jazyk a nebýt v rozporu. Věřím pevně, že se nám toto podaří a v Libereckém kraji budeme vystupovat jednotně.
Radim Zika
náměstek hejtmana pověřený vedením resortu rozvoje venkova, zemědělství, životního prostředí a informatiky
1. a 2. Naprosto se ztotožňuji s odpověďmi Roberta Erlebacha na obě otázky, takže bych jen opakoval jeho názory.
3. Ministr Mládek zjevně dosud nezjistil, že již léta existuje úzká spolupráce mezi krajskou samosprávou a regionálním agrárním sektorem. Spojuje nás nejen finanční podpora ze strany krajů, ale především společný zájem o území, kde žijeme a v neposlední řadě znalost místní problematiky. Kraje dnes financují projekty agrárního sektoru, pořádají akce zviditelňující venkov, oceňují a propagují regionální výrobky, financují vývoj zemědělských softwarů, spolufinancují provoz krajských informačních systémů, vyhlašují program obnovy venkova a participují na mnoha dalších aktivitách. Na straně druhé pak získávají od zemědělců, potravinářů a lesáků kvalitní odborné zázemí, které často využívají. Pokud by pan ministr měl zájem poznat, jak se v regionech žije, rádi ho přivítáme.
4. Rada Asociace krajů České republiky přijala 14. února jednohlasně usnesení, ve kterém vyjádřila obavu se stavem příprav Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova na období 2007 až 20013. Požádala ministerstvo zemědělství, aby do celkového procesu přípravy EAFRD zapojilo kraje. Je to důležité i pro návaznost na regionální operační programy. Zástupci Asociace krajů ČR tedy měli být v jednotlivých pracovních komisích. Institucionální forma zmíněná v únorovém usnesení rady může mít fakticky podobu globálního grantu (zapojení kraje jako zprostředkujícího subjektu) nebo grantového schématu (zastřešující projekt dále drobený na dílčí projekty), které v rámci Programu obnovy venkova České republiky na období 2007 až 2013 otevřou jednotlivé kraje. Na jednáních s Ing. Arch. Kamilou Matouškovou z MZe uváděli zástupci krajů možnost takto znásobit současné prostředky krajů na Program obnovy venkova. Bohužel ochota MZe k tomuto postupu se zatím jeví jako mizivá. Ale určitě v ose III je prostor pro zapojení krajů ve všech aktivitách a v osu IV by bylo nejlepší řešit čistě prostřednictvím krajů.
5. V Libereckém kraji se v loňském roce podařilo třem místním akčním skupinám úspěšně čerpat finanční prostředky z Leader ČR. Jde o MAS Kozákov, Podještědí a Frýdlantsko. V letošním roce byl úspěšný LAG Podralsko v Leader+. Pro svých devět projektů získal celkem bezmála sedm milionů korun. Za dobu trvání místních akčních skupin se realizovalo již několik projektů. Je zřejmé, že jejich činnost na venkově je velmi žádoucí. MAS znají místní prostředí a potřeby obcí, zemědělců, podnikatelů, neziskových organizací. Je zapotřebí metodu Leader dále rozvíjet a na venkově používat, podporovat MAS v jejich aktivitách, neboť prostřednictvím nich se na venkov dostanou další potřebné finanční prostředky.
Josef Šourek
majitel farmy Filoun, Plavy, člen rady Asociace soukromého zemědělství ČR za region Liberec, Jablonec, Semily
1. Za jeden z největších problémů u nás považuji chybějící čističky odpadních vod, které jsou drahé, a tak by EAFRD na jejich pořizování mohl přispět. Jde o životní prostředí a současný stav v naší obci, kdy většinou dosluhují různé septiky, není dobrý. Také nás trápí místní komunikace, některé jsou doslova v havarijním stavu a nejsou peníze na opravu. Myslím si, že tento fond by měl přispívat na celkový rozvoj venkova a místní komunikace jsou jistě důležité, aby se třeba k lidem dostal doktor, hasiči atd. Naše vesnice je spíš taková atypická – jsou tu dvě fabriky, zemědělců tu mnoho není. V celém katastru obce jsou jen dvě farmy.
2. U rozdělení peněz se přikláním se k prvnímu návrhu, který je výsledkem národní diskuse v krajích. Návrh vzešel z debaty širokého spektra lidí z celého venkovského prostoru, tedy nejen zemědělců, ale i starostů a podnikatelů. Je to tedy obraz názorů všech dotčených obyvatel venkova z celé republiky.
3. U nás žádný příkop není. Já jsem členem obecního zastupitelstva už třetí volební období a jak v obci, tak ve vztahu s krajem takový problém neznáme. Náměstek hejtmana Radim Zika kope za nás, takže Libereckého kraje se slova ministra netýkají.
4. V současné době je spíš problém, že kraj nám až tolik pomoci nemůže, protože na to nemá finance. Vypisuje sice nějaké granty a snaží se v rámci možností - když jsem předělával mlékárnu, zaplatil mi kraj do 80 procent projekt a nějakou inženýrskou činnost. Do budoucna by se kraje měly finančně posílit. Z celonárodní diskuse vyplynulo, že asi 57 procent prostředků z EAFRD by měl rozdělovat stát a zhruba 43 procent kraj, a tak by to podle mého názoru mohlo zhruba být. Kraje by se určitě měly podílet na alokaci těchto peněz, mají daleko blíže k obcím a jednotlivým subjektům než ministerstvo v Praze.
5. Vloni v lednu jsme zakládali MAS Tanvaldsko, i já jsem jejím členem. Bohužel v Leader ČR jsme neuspěli s projektem na agroturistiku na mé farmě. Vidím to tak, že v Praze si řeknou, že jsme spíš taková průmyslová obec, vede tu mezinárodní silnice, jezdí tu vlak a nic nám nechybí. Peněz není dostatek pro všechny, protože projektů je hodně a dotace dostanou spíš obce, kde není obchod ani hospoda. Zhruba dvoumilionový projekt na ubytování, s nímž jsem už předtím neuspěl v Sapardu, jsem vloni před Vánocemi dokončil. Zadlužil jsem se, takže teď už další projekty neplánuji.
Jiří Sameš
předseda přestavenstva Agro Bílá, a. s., předseda Okresní agrární komory Jablonec nad Nisou - Liberec
1. Hlavním problémem u nás jsou komunikace. Jejich stav po letošní zimě je zoufalý, ale v tom nám asi EAFRD nepomůže, tady budou muset nastoupit jiné programy. Dalším velkým problémem je stárnutí populace na vesnicích a tady je prostor pro EAFRD. Především osa III sleduje zkvalitnění života na vesnici, obslužnost a další zlepšení podmínek. Stává se nám, že čtyři pekaři přijíždějí na vesnice a likvidují tak prodejny, které tam zbyly a které nemohou konkurovat mobilním prodejcům a supermarketům. Byl bych pro podporu mladým, protože jde o to, aby na vesnici jenom nepřespávali a za prací jezdili do města. Myslím tím podporu mladým na podnikání obecně, nejen v zemědělství. Určitě také bude vhodné přispět mladým zemědělcům na rozjezd jednorázovou injekcí a také by měl pokračovat titul na předčasný odchod do důchodu. Hlavně by se však měla zjednodušit pravidla tohoto programu. Vím od kolegů, jaký je to obřad převést farmu na syna.
2. Nejrozumnější je návrh agrární komory. Myslím si, že deset procent finančních prostředků v ose III by stačilo na to, aby se dostalo i podporu podnikání mladých lidí.
3. U nás hluboký přístup neexistuje, jsme schopni se dohodnout.
4. Domnívám se, že kraje by vůbec měly dostat větší kompetence ve všech oblastech. Zatím dostaly jen úkoly, ale peníze jaksi nedocházejí. S naším krajským radním Radimem Zikou máme velice úzký kontakt. A dovedu si představit, že v naší zemi by mohl fungovat švýcarský model – kraje by řídily celý chod kraje. Republika by pak podle mě potřebovala jenom ministerstvo obrany a zahraničí. Přivítal bych, kdyby každý kraj dostal z EAFRD peníze rozdělené podle nějakého klíče. Jejich využití by si řídil sám, šlo by o přímý kontakt, který by byl vhodnější.
5. Co se týče místních akčních skupin, v našem kraji je už jen velmi málo bílých míst, kde nejsou. Podle mého názoru je „masek“ již moc. Hodně jsme se do toho pustili a tak už dnes starostové brečí, že 520 milionů korun, které mají jít od příštího roku ročně na Leader, je málo. Já si myslím, že je to dostatečný prostor k tomu, aby se MAS předvedly. Pro obce budou i další programy z jiných ministerstev – hlavně životního prostředí, pro místní rozvoj. Spíš bych Leader posílil letos a ukázalo by se, jak jsme variabilní u jednotlivých os. Když z Leader dokážou MAS finance vyčerpat, tak proč jim je nedat. Jsou to ale i peníze pro zemědělce. Náš podnik vstoupil do MAS Podještědí vloni na podzim, oslovili nás, protože v ní chyběli podnikatelé a bylo v ní více neziskových organizací a místních samospráv. Za dva roky získala tato MAS sedm milionů korun a byly podpořeny hlavně projekty pro neziskovou sféru a obce. Je šance, že bychom nyní mohli uspět s naším projektem na opláštění skladu. Původně to měly být dílny a prostory jsou patnáct let nevyužité, tak bychom v nich chtěli udělat sklad na obilí.
Jindřich Kvapil
starosta obce Koberovy, předseda Spolku pro obnovu venkova v Libereckém kraji
1. Problematika malých obcí je velmi široká. Začíná to již špatným nastavením rozpočtového určení daní a pokračuje v zanedbanosti stavebního fondu, v neexistenci technické infrastruktury, nízké nabídce pracovních příležitostí. EAFRD nabízí řešení v ose III – kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova. Je však otázkou, jakým způsobem, jak složitě se o tyto peníze budou moci ucházet jednotlivé okruhy žadatelů. Z vlastní zkušenosti vím, jak bylo náročné získat peníze z programů Sapard a SROP. Bez pomoci specializované agentury není totiž žadatel schopen napsat projekt tak, aby prošel kontrolou a dostal tolik bodů, aby měl šanci prostředky získat. Dalším problémem u těchto evropských fondů je proplacení projektu až po jeho realizaci a konečné kontrole. To může být pro některé žadatele vražedné. Na peníze z programu SROP jsme čekali sedm měsíců po dokončení kontroly ex-post.
2. Jako člen Spolku pro obnovu venkova ČR jsem se v loňském roce zúčastnil kulatých stolů o budoucnosti venkova a rozvržení finančních prostředků do jednotlivých os. Je pochopitelné, že jiný názor na rozdělení prostředků měli podnikatelé, zemědělci a zástupci samospráv. Členové SPOV Libereckého kraje podporují stanovisko SPOV ČR, který navrhuje rozdělení v poměru 21 : 52 : 21 : 5.
3. Ze spojení venkov = zemědělství je třeba odstranit rovnítko. Zemědělství na venkov patří, ale není jeho jediná součást. I zde chtějí žít a pracovat další skupiny obyvatel, jejichž hlavní náplní není zemědělská výroba. Je třeba pro to vytvořit na venkově podmínky, aby se z našich vesnic nestaly jenom noclehárny, odkud obyvatelé za prací vyjíždějí do měst. Vesnice by se měly stát jednotkou, kde její občané naleznou dostatek pracovních příležitostí, školu, obchod, hospodu, kulturní a společenské vyžití. Samospráva má v tomto směru velmi důležitou a nezastupitelnou roli.
4. Doposud se o přidělení prostředků z programu SROP rozhodovalo na úrovni regionálních rad NUTS II. V našem případě jde o NUTS II Severovýchod, který zahrnuje kraje Liberecký, Královéhradecký a Pardubický. Projekty však jednotliví žadatelé podávali na příslušné kraje, kde je pracovníci hodnotili a bodovali. Byly zde před podáním projektu možné ještě konzultace, které řadu věcí mohly vyjasnit. Myslím, že podané projekty mohou být daleko lépe hodnoceny na úrovni krajů než na celostátní úrovni.
5. Naše obec je od roku 1999 členem mikroregionu Podkozákovsko. V loňském roce jsme společně se sousedním mikroregionem Jizera iniciovali na území našich mikroregionů založení MAS Turnovsko. Zájem o práci v ní je obrovský a tak jen doufám, že plány a cíle, které si naše MAS dala, se podaří naplnit.
