Pravidla pro předčasný důchod snad v létě. Předčasný důchod snad od prosince. I tyto titulky s daty z roku 2004, na které narazí čtenář v archivu našeho serveru Agroweb, ilustrují, v jakých porodních bolestech přicházel na svět program zvaný Předčasné ukončení zemědělské činnosti. Nakonec vstoupil v platnost až na začátku března 2005. Tehdy ještě nikdo netušil, jaké překážky budou doprovázet jeho používání, tedy zatím spíše nepoužívání.
Jestliže vedení ministerstva zemědělství na číslech dokládá, jak dobře si vedou čeští zemědělci při čerpání evropských fondů, podpory předčasného odchodu do důchodu se to určitě netýká. A rozhodně to není vinou sedláků, kteří chtějí svá hospodářství předat mladším nástupcům. Brzdou je v tomto případě státní administrativa. Ta ostatně své problémy se zúřadováním programu chtěla vyřešit tak, že by v novém programovacím období, tzn. od příštího roku, tento „obtížný“ titul už nepokračoval.
Česká republika ho mohla stejně jako ostatní programy spolufinancované ze strukturálních fondů spustit hned po vstupu země do Evropské unie v roce 2004. Je rok 2006 a definitivně vyřízeno, tzn. zařazeno do programu, je devět žádostí. Podaných je jich více než tři stovky. V loňském roce přijal Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) podle tiskové mluvčí Jitky Slukové 319 žádostí. K 27. březnu vydal 285 rozhodnutí o podmínečném zařazení, z toho 245 je právoplatných.
Požádali, převedli a nic
Anabáze provázející dotační program, který je součástí Horizontálního plánu rozvoje venkova, je většinou hodně podobná té, jakou zažívá rodina Komárkových z Topolu u Chrudimi.
„Po vstupu do unie bylo avizováno, že v rámci dotací do zemědělství bude také program pro rolníky, kteří předají hospodářství mladším. Předběžně jsme zjistili, že podmínky splňujeme a čekali jsme na vyhlášení programu. Počítali jsme s tím, že syn od ledna 2005 po návratu z civilní služby, na kterou nastoupil po studiu na střední zemědělské škole, po mě hospodářství převezme. Příslušné nařízení vlády mělo zpoždění, a tak hned po jeho vyhlášení jsme spěchali s podáním žádosti – to bylo 29. března 2005,“ vzpomíná František Komárek, v terminologii vládního předpisu „žadatel“. „Na náš dotaz nám pracovník SZIF v Hradci Králové řekl, že po podání žádosti nic nebrání tomu, abych uskutečnil převod na syna. To se stalo 1. dubna minulého roku,“ dodává. Daniela Komárková potvrzuje, že manžel skončil s podnikáním v zemědělství, všechno převedl, včetně orné půdy, kterou mu daroval tak, jak bylo v návodu doporučováno. „Pak jsme čekali půl roku a nic se nedělo. Po urgencích nám bylo řečeno, že SZIF dosud nemá počítačový program, kterým by se žádosti daly kontrolovat,“ konstatuje paní Komárková.
Sedm měsíců čekání
Loni v červnu jsme v Zemědělci psali o tom, proč vyřizování podpory vázne. Mluvčí SZIF Jitka Sluková tehdy uvedla, že žadatelé obdrželi potvrzení o zaregistrování žádosti o zařazení žádosti do programu. „Následný administrativní krok, tedy rozhodnutí o podmínečném zařazení do programu, však vzhledem k současným podmínkám úpravy software nemůže fond zatím vydávat v běžných termínech,“ sdělila jeho mluvčí. Potvrdila také, že proces převodu je možné zahájit i dříve, ještě před podmínečným zařazením žádosti.
Komárkovi, podobně jako ostatní rychlí žadatelé, se očekávané odpovědi z fondu dočkali po sedmi měsících. „První odezva měla datum 11. října. Kontrola v naší žádosti zjistila několik malých chyb. Při opravě se omylem vloudila jiná formální chyba a regionální odbor SZIF napsal, že tuto chybu již nelze opravit. Dostali jsme zamítavé rozhodnutí, proti kterému jsme se 15. listopadu odvolali,“ popisují další kroky manželé. Naštěstí bylo jejich odvolání vyřízeno kladně, což se dozvěděli s v prvním únorovém týdnu letošního roku. „Do týdne jsme uskutečnili druhou etapu doložení převodu podniku, kterou jsme 8. února podali na odbor SZIF. Všechno bylo v pořádku. Jenže jsme se dozvěděli, že nárok na výplatu důchodu mi vznikne až 1. března 2006 a zpětně nedostanu ani korunu. Do té doby všichni předpokládali, že důchod se bude vyplácet zpětně,“ říká zaskočený František Komárek.
Dotace až po převodu
„Nárok na dotaci vzniká žadateli v okamžiku, kdy doloží na regionální odbor SZIF převod podniku, to znamená smlouvy o převodu podniku, doklad o vynětí žadatele z evidence půdy, doklad o vynětí z evidence zemědělského podnikatele. Ode dne doložení této kompletní dokumentace je zařazen a od následujícího měsíce je mu přiznaná dotace. A to i v případě, že jeho žádost obsahuje chyby – po jejich odstranění je žadateli zasláno rozhodnutí, ve kterém je mu dotace přiznána,“ vysvětluje mluvčí fondu Jitka Sluková. Připomíná, že tento postup – dávky náleží žadatelům po doložení převodu podniku – vyplývá z nařízení vlády č. 69/2005 § 7 odst. 4 a je také uveden v příručce fondu pro žadatele.
„Jistě jsme počítali s tím, že vyřizování důchodu nějakou dobu potrvá. Ale aby byl žadatel postižen proto, že stát nezajistil program pro kontrolu žádostí včas, to snad není možné,“ nechtějí věřit Komárkovi. „Manžel byl celý rok bez příjmu a syn ho musel živit, takže jsme předpokládali, že z doplaceného důchodu mu peníze bude moci vrátit. Jinak byl rok žebrákem a měl tedy pobírat sociální dávky,“ myslí si paní Komárková.
Jak přicházely pokyny fondu
V instrukci SZIF zveřejněné na jeho webových stránkách při příležitosti spuštění programu v březnu 2005 je uvedeno, že žadatel musí nejdříve podat žádost o zařazení do programu. „Žadatel ji podává ještě před uskutečněním převodu podniku. Fond tuto žádost schválí a žadatele podmínečně zařadí, což znamená to, že uskuteční-li žadatel převod podniku a doloží nám ho do 12 měsíců ode dne doručení žádosti o zařazení, tak ho fond řádně zařadí do programu a bude mu poskytovat dotaci,“ citujeme z pokynů fondu.
Jak doložit převod podniku, instruoval SZIF v osmistránkovém materiálu, kde je uvedena platnost od 5. října 2005. V něm je výčet veškeré vyžadované dokumentace. Těžko tedy někdo mohl před tímto datem fondu správně zdokladovat převod podniku, když nevěděl, co všechno po něm budou úředníci chtít. A zřejmě to předtím nevěděli ani oni sami. Vůbec první kompletní převod farmy doložil žadatel fondu vloni v říjnu, když dřív prakticky ani nemohl.
Jak žádat o dotaci v rámci tohoto opatření, dal SZIF na vědomí ve zvláštní informaci zveřejněné 20. prosince 2005.
„I kdybychom tolerovali postup, že důchod náleží až po doložení převodu podniku, o čemž se dříve nikde nemluvilo, tak rozhodně budeme chtít důchod za dobu čekání, které jsme nezavinili,“ zdůrazňují Komárkovi, kteří na vyjádření fondu čekali od 1. dubna do 11. října 2005.
Stejně jako zájemci o předčasný důchod, tak i ministerstvo zemědělství mělo o fungování programu asi jiné představy. Dá se tak soudit z toho, že na něj pro loňský rok původně vyčlenilo 95 milionů korun.
S daňovým přiznáním další rána
Převáděné pozemky otec synovi daroval. „Darovací daň nám byla prominuta z důvodu, že jde o první darování po restituci pozemků. Pak nám jsme ale na finančním úřadu řekli, že syn má zaplatit daň z příjmu, protože dar související s podnikáním podléhá dani z příjmu,“ dozvěděli se Komárkovi a nevěřili svým uším. Popisují, co to pro ně znamená: „Otec daroval synovi asi deset hektarů orné půdy, úřední cena je 12,54 koruny za metr čtvereční, ale k tomu se ještě připočítává polohová přirážka 120 procent, protože naše obec leží čtyři kilometry od Chrudimi. Pak cena vychází na 310 tisíc korun za hektar, takže jen za to by daň činila skoro milion korun, přesně 952 436 korun.“
Rodiče mladého farmáře se ptají: „ Kde by na to syn vzal, když za devět měsíců podnikání mu vůbec nevznikla povinnost platit daň z příjmu, protože měl malý zisk?“
Co říká ministerstvo financí
Stanovisko ministerstva financí, o něž jsme požádali, hovoří jasně. „Tento princip zdaňování platí obecně. Jde o jedno z důležitých opatření k zamezení daňových úniků. Jde-li tedy o dar přijatý synem v souvislosti s jeho podnikáním, je jeho hodnota v ceně obvyklé předmětem daně z příjmů. Přitom není rozhodující, zda syn majetek – půdu – zahrne do obchodního majetku či nikoliv. Rozhoduje pouze souvislost tohoto daru s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností syna. Pokud by například byl poskytnut dar pozemků pro účely jejich pronájmu synem, nešlo by o příjem, ale o dar podléhající zdanění podle zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. V podstatě jde o opatření daňově vyvážené, protože půdu lze nakoupit jen ze zisku po zdanění a neodepisuje se,“ odpověděla tisková mluvčí Petra Krainová.
Ministerstvo financí nevidí podle mluvčí řešení tohoto problému ve zrušení ustanovení § 3 odst. 4 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ale spíše v jiných nedaňových opatřeních. „Jako je tomu třeba v Belgii, Lucembursku nebo ve Francii či Rakousku, kde se převody vlastnictví v rámci rodiny podporují kupříkladu zvýhodněnými podmínkami při poskytnutí úvěrů, ať už formou zvýhodněné sazby úroků nebo garancemi státu u úvěrů,“ uvedla Krainová.
Kde je logika?
„Ještě žádný režim, včetně Rakouska-Uherska, nepožadoval zaplacení daně z příjmu za to, když otec svému synovi daroval půdu jako prostředek k obživě. Připadá nám to velmi nemorální,“ drží se slušných slov Komárkovi. Daňoví poradci, které kvůli tomu navštívili, prý jen kroutí hlavou. A nejedna rodina, kde otec předává farmu synovi, se ptá na logiku. „Stát na jedné straně vyhlásí program na pomoc mladým začínajícím zemědělcům a na druhé straně vyžaduje daň ve výši této pomoci za dobu pět let,“ nechápe paní Komárková.
Není to u nás poprvé, kdy pravá ruka neví, co dělá levá. Předpis k předčasnému ukončení zemědělské činnosti, který umožňuje převod darováním nebo prodejem, nevznikal ve spěchu, tak jako jiná vládní nařízení, aby podpory mohly běžet hned po vstupu do EU. Resortní ministerstvo si na něj dalo dost času, materiál prošel obvyklým připomínkovým řízením. Určitě se k němu vyjadřovalo i ministerstvo financí, které mělo na tuto daňovou povinnost upozornit a spolu s ministerstvem zemědělství nesmyslnou zátěž v předstihu řešit. O to nyní žádá Asociace soukromého zemědělství ČR. „Stávajícím daňovým zatížením se podpora, která má usnadnit vstup chybějící mladé generace do málo atraktivního oboru zemědělství, stává v podstatě nevyužitelnou,“ napsal předseda ASZ Stanislav Němec ministru financí Bohuslavu Sobotkovi, kterého požádal o pracovní setkání k tomuto problému. Na peripetie upozorňuje také Společnost mladých agrárníků ČR v tomto čísle na straně 9.
Po mladém farmáři, který hospodářství přebírá, se chce rozklad o ekonomické životaschopnosti posuzované podle zadluženosti a čistého příjmu. Do vínku přitom dostává povinnost nabývaný majetek plně zdanit. Tvůrci takových předpisů si asi myslí, že zemědělec přebírá zlatý důl.
Místo darování prodej
Komárkovi nakonec po konzultacích s právníky odstoupili od darovací smlouvy a otec hospodářství synovi prodá. „Protože jde o první převod v restituci, bude příjem manžela od daně z příjmu osvobozen. Další problém je ještě s převodem ostatního majetku, protože fungujeme jako sdružení fyzických osob, které nemá právní subjektivitu. Při manželově odchodu ze sdružení musel být vypořádán, protože mu náležela třetina hmotného majetku, pohledávek, závazků, zásob, nesplacených úvěrů a leasingu. Hodnota podílu v účetnictví činí asi 265 tisíc korun, které bude syn také splácet,“ říká paní Komárková a diví se, proč stát nutí lidi k takovým krokům. Připomíná, že manžel je skoro rok bez příjmu, proto si od letošního března požádal o podporu v nezaměstnanosti. „Přiznali mu asi 1670 korun. I na tom je vidět, jak velký profit má zemědělské podnikání,“ dodává manželka sedláka. Jestli všechno dobře dopadne, mohl by se pan Komárek dočkat přiznání dotace za ukončení zemědělského podnikání od května, tedy dva roky po vstupu do unie. Tedy pokud se zase neobjeví nějaký další háček.
Titul, o kterém je tento článek, je v naší zemi novinkou. Zemědělci se ho učí využívat a úředníci vyřizovat. Ti druzí by neměli zapomínat, že jsou tu od toho, aby prvním pomáhali. Jak říká Josef Janouch z regionálního pracoviště bavorského ministerstva zemědělství a lesnictví, tamní úředníci doslova vedou sedláky za ruku, aby dosáhli na maximum dotací. Je totiž zájmem státu vytáhnout z bruselské pokladny co nejvíc peněz. Podporu předčasného odchodu do důchodu hradí z 80 procent Evropská unie a na to by také naše státní administrativa neměla zapomínat.
