Menu
e-shop
Přenašečem ptačí chřipky by mohly být divoké kachny, které mohou s příslušným virem v těle žít až 30 dní. Nalezené mrtvé labutě jsou spíše obětí této nemoci. Ve svém těle nemají totiž téměř žádné protilátky a nemoci mohou podlehnout do několika dnů. Řekla to ornitoložka Alena Pazderová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Ptačí chřipka nejvíce ohrožuje vodní ptáky. Ve vodě totiž virus přežívá obzvlášť dobře. "Literatura udává, že ve studené vodě při čtyřech stupních Celsia vydrží až 30 dní," uvedla ornitoložka. Nakažených ptáků ale podle ní bude ubývat, až se oteplí. "Když už je voda teplá 20 stupňů, (virus v ní) vydrží tak týden," řekla.
Divoké kachny mohou podle ní společně s trusem vylučovat nebezpečný virus až jeden měsíc, a nemusí být na nich vůbec vidět to, že jsou nemocné. Proto je vědci považují za hlavní podezřelé z přenášení ptačí chřipky, uvedla Pazderová. O tom, že by ji šířili i jiní opeřenci, zatím nemá žádné údaje.
Z šíření ptačí chřipky by Pazderová přesto nevinila jen divoké kachny. Když vědci zkoumali to, jak se nemoc šířila z jihovýchodní Asie, zjistili, že spíše než migrační cesty ptáků, kopírovala trasy obchodu s drůbežím masem, argumentovala.
