Po vstupu do Evropské unie vzrostly zemědělským podnikům dotace, ale také se zvýšily nároky na provozování zemědělské činnosti a přibyla nejrůznější omezení. V příštích letech lze očekávat změny společné zemědělské politiky, a i když zatím není jasné, jaké konkrétně budou, současné diskuse v Bruselu i u nás jejich směr naznačují a zemědělský podnik, který chce i v budoucnu prosperovat, by na měl být připraven. O tom je přesvědčen i předseda představenstva akciové společnosti ZD Krásná Hora nad Vltavou Jiří Zelenka.
V rámci středočeského regionu patří tento zemědělský podnik k těm prosperujícím s vysokou produktivitou práce, dobrými výsledky a v odvětvovém srovnání i s nadprůměrnými mzdami.
Vysoké nároky a slušný plat
Společnost hospodaří na zhruba 5400 hektarech zemědělské půdy s velkým podílem luk a pastvin a téměř 98 procent těchto pozemků je zařazeno do LFA. To značné míry určilo již v počátcích její orientaci na živočišnou výrobu, která tvoří 70 procent obratu. Té také slouží jako krmivová základna většina rostlinné produkce. „Plochy obilovin nyní spíše snižujeme a zvyšujeme stavy skotu. Dnes máme téměř 1400 kusů dojených krav a kolem 350 kusů krav bez tržní produkce mléka a chceme jejich stav zvýšit na 500 kusů,“ říká předseda. I přes velkou rozlohu obhospodařovaných pozemků a značné vzdálenosti mezi nimi je společnost řízena centrálně z Krásné Hory. Odpovědnost je rozdělena mezi manažery firmy odvětvově, tedy na rostlinnou výrobu, živočišnou výrobu a mechanizaci společně s přidruženou výrobou. Nejužší vedení tvoří pět lidí, kteří o praktickém chodu podniku rozhodují. Představenstvo společnosti pak řeší otázky majetku či fúzí, ale do samotného chodu podniku nezasahuje. „Na pracovníky THP jsme tvrdí. Je potřeba je dobře zaplatit, ale na druhé straně také vyžadovat. Neexistuje, aby měl u nás takový pracovník nějaké další výdělečné aktivity, podnikání či něco podobného. Musí dělat pro podnik a musí za to dostat dobrý plat, v tom je celý systém,“ vysvětluje Zelenka.
Podnik s obratem kolem 200 milionů dnes zaměstnává 218 pracovníků a vykazuje na jednoho zaměstnance produktivitu 1,2 milionu korun, což je v zemědělství výrazně nadprůměrné. Tomu odpovídají i mzdy. „Vždy jsme se snažili udržet plat v podniku v relaci k průměrnému platu v republice. Dnes už jsme pod tím, ale přesto máme mzdy v průměru přes 17 tisíc na pracovníka měsíčně, což není rozhodně málo. Nejsou to však peníze za zákonnou pracovní dobu, ale stojí za nimi neuvěřitelné množství přesčasů. Máme některé pracovníky, kteří u nás de facto zastávají dvě zaměstnání a logicky takovou práci nestačí udělat za osm hodin,“ konstatuje.
Podniku podle jeho slov jednoznačně pomohla přeměna na akciovou společnost a možnost odečíst z daňového základu vyplacené restituční nároky. „S tím jsme ale nikdy problémy neměli. Jako akciová společnost jsme převzali veškeré závazky a dokonce se i stejně jmenujeme.“ Akcie podniku jsou obchodovatelné pouze v rámci společnosti a letošní dividenda činila 15 korun na akcii. „A to je víc, než kdyby měl akcionář tu tisícikorunu uloženou v bance,“ říká Zelenka.
Prosperita nestačí
Prosperita společnosti je sice prvořadá, ale zemědělský podnik dává lidem na venkově také práci, a to podle Zelenky zatím současná zemědělská politika příliš nezohledňuje. „Evropská unie říká: nejlépe nic nedělejte, nehospodařte. Kdo toho využívá, tak bere slušné peníze. Jenže chybějí další hlediska, například pracovní místa. Jde o to, aby vesnice lidi zaměstnala a udržela je na venkově. Přeci nejde vykašlat se na všechno jen proto, že za to dostanu zaplaceno. Dnes je u nás kvůli společné zemědělské politice EU řada podniků, které se soustředily jenom na dotace, bez ohledu na všechno ostatní. Proto by bylo třeba dotační podmínky doplnit, aby pokryly i tento aspekt to znamená zaměstnanost,“ vysvětluje. Podle jeho slov se situace ještě zhorší v okamžiku, kdy začnou být vypláceny dotace na farmu, a pak nastane aktuální otázka co s vesnicí. „Jako podnik bychom mohli zrušit některé výroby, zeštíhlit se v důsledku toho vykazovat výrazně vyšší zisk. Jsem si vědom, že dnes stále ještě děláme některé činnosti, které jsou mírně prodělečné, ale udržujeme je proto, že tam zaměstnáváme lidi. On stačí už samotný současný úbytek lidí na venkově, tak proč tomu ještě pomáhat,“ soudí předseda a dodává, že vláda a potažmo také EU by měly více akcentovat sociální aspekt při podpoře zemědělství.
V souvislosti s tím je podle něj důležité zvládnout přípravu Evropského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). V Krásné Hoře a okolních vesnicích již vznikla místní akční skupina,ale zatím se nedaří optimálně sladit aktivity tak, aby na jedné straně vyhovovaly zemědělcům a malým obcím a na druhé straně takovému městu, jakým jsou například Sedlčany, které do akční skupiny patří. Zelenka však věří, že ke shodě dospějí. „Jde o to, aby lidé ze vsi neutekli a uživili se tady, proto se snažíme se spolupracovat s okolními obcemi. Krásná Hora má dnes kolem tisíce obyvatel ale měla jich 1100 a obyvatel ubývá, je málo dětí, a začínají být i problémy se školou. Když ale nebude mít taková obec školu, tak je to konec,“
S čerpáním strukturálních fondů mají pracovníci podniku několikaleté zkušenosti. Veškeré žádosti o čerpání z fondů počínaje Sapardem a konče Operačním programem vypracovali sami, takže se mohou aktivně a kvalifikovaně podílet i na programu pro místní akční skupinu.
Technologie něco stojí
Peníze ze strukturálních fondů podniku pomohly výrazně zvýšit technologickou úroveň provozů, a tím i produktivitu práce. „Všechno se točí kolem správné zemědělské praxe. Abychom mohli hospodařit, je třeba dodržovat předpisy a nařízení. Dvě velké farmy dnes máme téměř kompletně rekonstruovány. Z devadesáti procent jsme dořešili polní hnojiště, která se pro mnoho podniků stanou za čas velkým problémem, a firma je myslím připravena, aby ustála ekologické a jiné tlaky, které v budoucnu logicky přijdou,“ konstatuje Zelenka. Za hlavní problém považuje velkou administrativní náročnost, která je spojená s čerpáním evropských peněz. „Ale zase na druhou stranu, když chci peníze, tak pro to musím něco udělat. Za loňský rok dostal náš podnik z operačního programu 12 milionů korun a za takovou částku je třeba něco podstoupit,“ přiznává.
Přes kvalitní technologii, kterou společnost aplikuje ve svém uznaném šlechtitelském chovu, se však ani jí nevyhnula v loňském roce nákaza BSE. Pro podnik to byla rána, kterou se však díky profesionálnímu přístupu MZe a pojišťovny postupně daří zacelovat. „Co nás zasáhlo nejvíc byla ztráta genetického materiálu, prakticky jsme přišli o 32 matek býků, a to lze obtížně nahradit,“ posteskl si předseda. Následky poněkud zmírnil transfer embryí u matek býků, které byly březí v době objevení BSE, takže se podařilo zachránit z hlediska genofondu maximum. V současné době ještě zbývá nakoupit několik desítek jalovic ze šlechtitelských chovů a zbytek obnoví podnik z vlastních zdrojů.
V Krásné Hoře si však velmi dobře uvědomují, že štědrá ruka evropské unie nemusí být otevřena navždy. Tlakům světové obchodní organizace WTO zřejmě nebude možné donekonečna odolávat, a možná ani další generace Evropanů nebude mít zájem, dávat do zemědělství tolik peněz, uvažuje Zelenka. „Peníze ale do zemědělství přijít musí. Jestli že někdo požaduje důkladná technologická opatření, tak nemůže očekávat, že budeme hovězí prodávat za stejné ceny jako například v Argentině, kde životní prostředí nikoho nezajímá, kde kejda teče do laguny a kravínem nazývají zastřený žlab s krmením.Takovému hospodaření samozřejmě konkurovat nemůžeme a naše investice se musejí odrazit v ceně za bezpečné potraviny,“ dodává.
Budoucnost v biomase
Dnes už je zřejmé, že budoucnost českých zemědělců nemůže být jen v produkci potravin a ve zvyšování výroby, ale také v nepotravinářském využití biomasy. To je také cesta, kterou se chtějí dát v Krásné Hoře. Přímo v areálu společnosti by měla v blízké budoucnosti vyrůst bioplynová stanice, které bude dodávat do sítě elektřinu z tzv. obnovitelných zdrojů. Dnes je záměr ve stadiu projektů a dokončená stanice bude produkovat zhruba 500 kW za hodinu a výhledově by se měl její výkon zdvojnásobit. „Bioplyn je poslední šance zemědělců realizovat něco až do finále. Podíl ve zpracovatelském průmyslu nám utekl a nemáme reálné šance ani v bionaftě či lihovém programu. Můžeme se ale podílet na těch sedmi procentech energie, která mají pocházet z obnovitelných zdrojů. Je to úžasná šance a máme tak všechny předpoklady proměnit zemědělskou produkci přímo na peníze. Je jasné, že ceny energií půjdou nahoru a já mám jako podnik jistotu, že podle nového zákona budu dostávat za dodaný 1kW do sítě 2,98 koruny,“ vysvětluje Zelenka.
Další výhodou investice do bioplynové stanice je podle jeho slov možnost vytápět odpadním teplem z výroby elektřiny farmu, což ještě zkrátí návratnost investičních nákladů, která se pohybuje u stanice pořízené za zhruba 50 milionů korun v případě samotného prodeje elektřiny kolem 6,5 roku. Další možností je odpadním teplem dosušovat biomasu a produkovat například pelety k topení.
„Nemá smysl stále křičet, že potřebujeme vyšší produkci, tu nám prostě Evropská unie nedá, protože nemá zájem na zvyšování rozměru našeho zemědělství. Naopak, na nás je využít všechny šance, které nám společná zemědělská politika dává a zužitkovat všechny výhody, které má naše zemědělství navíc proti svým konkurentům v jiných zemích,“ uzavírá Zelenka.
