Stát – vázán závazky Evropské unie - si klade jasné cíle ve využívání biopaliv v dopravě, které však zdaleka neplní. Výraznější posun v uplatňování obnovitelných zdrojů energie se nedá očekávat ani v letošním roce. Na pokraji zájmu nejspíš zůstane i cílené pěstování biomasy, protože zemědělci k němu postrádají motivaci. Jedinou plodinou, která nachází širší zužitkování pro nepotravinářské účely, je tak stále jen řepka.
Rekordní bylo v loňském roce nepotravinářské využití řepky na metylester, paradoxně podíl bionafty na prodaných pohonných hmotách zaostal hluboko za českým závazkem.
„Z téměř 120 tisíc tun metylesteru řepkového oleje (MEŘO), které se u nás vyrobilo, se ho na tuzemském trhu uplatnilo jen asi 3500 tun. Vše ostatní šlo na vývoz,“ konstatuje šéf Sdružení pro výrobu bionafty Petr Jevič. Biopaliva v České republice označuje za trvale udržitelný problém. Evropská směrnice předepsala členským zemím nahradit v roce 2005 dvě procenta pohonných hmot biopalivy. „Dosáhli jsme spíš tak 0,2 procenta,“ odhaduje Jevič. V letošním roce se ČR chtěla dostat na 3,7 procenta, jak už dříve nahlásila Bruselu. Nyní své záměry poupravuje.
Současně se žádostí o notifikaci podpory biopaliv po roce 2007, kterou ministerstvo zemědělství minulý týden zaslalo do Bruselu, informuje Evropskou komisi o přehodnocení svých původních cílů. „Komise by s tím neměla mít problém, neboť většina států povinnosti vyplývající z unijní směrnice také neplní,“ sdělil předpoklad MZe Hugo Roldán z tiskového oddělení. Úřad očekává vstřícnost komise i vzhledem k tomu, že nás vnímá jako zemi, která pro využití biopaliv podnikla již řadu kroků před přistoupením k EU.
„V roce 2007 navrhuje ČR stanovit nejméně pět objemových procent povinného přimíchávání biopaliv do fosilních paliv. Pro letošek stanovuje unijní směrnice povinnost členských zemí přidávat objem nejméně dvou energetických procent do veškerých paliv, tj. zhruba 2,75 objemových procent,“ sdělil Roldán. Dodal, že ČR tuto povinnost pravděpodobně splní díky zprovoznění nových výrobních kapacit. „V následujících letech do konce roku 2009 platí i pro naši republiku povinnost mít nejméně dvě procenta energetického obsahu biopaliv ve fosilním palivu. Od roku 2010 to bude nejméně 5,75 procenta,“ upřesnil.
Letos by se podle očekávání ministerstva mohlo na českém trhu uplatnit 120 tisíc tun MEŘO a také určité množství bioetanolu. Vláda pro tento rok zvýšila dotaci na tunu metylesteru z 3680 na 6750 korun s tím, že sazba se má pololetně upravovat podle vývoje cen řepky a nafty. Dotované množství stanovila na 125 tisíc tun. „V tom případě bychom se dostali na 2,5 procenta podílu biopaliv, není to však reálné. Když se v tuzemsku prodá 30 tisíc tun MEŘO, bude to úspěch,“ míní Jevič. Setuza jako největší výrobce metylesteru se nechala slyšet, že v dohledné době nemíní nic měnit na své dosavadní orientaci na vývoz.
Průkopníkem na poli bioetanolu, který má najít užití jako příměs do benzínu, se u nás stane lihovar ve Vrdech. Zkušební provoz má nový závod s roční kapacitou asi 600 tisíc hektolitrů spustit v květnu. „Finišujeme v dokončování stavby. První měsíce budou asi krušné, naše kapacita bude zřejmě převyšovat potřebu rafinerií a Čepra. Chceme se plně podílet na rozjezdových programech, které připravují, a přebytek budeme nejspíš vyvážet do Německa,“ předpokládá Otakar Moťka, ředitel společnosti Dehtochema Bitumat, které lihovar patří. Ročně by měl k výrobě bioetanolu zužitkovat asi 150 tisíc tun obilí.
Další dva lihovary by se měly přidat během příštího roku, uvedl Leoš Voleský z ministerstva zemědělství. Tři závody by podle něho mohly dohromady produkovat kolem 1,5 milionu hektolitrů bioetanolu.
Od roku 2007 se má biolíh plošně přimíchávat do benzínu, stejně jako metylester do motorové nafty. Stát upustil od původní snahy omezovat výrobu bioetanolu licencemi. Vydáváním statutu oprávněného výrobce chce upřednostnit ty, kteří používají jako surovinu obilí z českých a moravských polí. Nárok na vratku spotřební daně mají mít jen ti, kdo ho uplatní na biopaliva od uznaných výrobců, zatímco dnes se daňová úleva týká všech biopaliv, tedy i dovážených. Na zvýhodnění domácích lihovarů však není připravena legislativa. Návrhy novel zákonů o spotřební dani a o ochraně ovzduší zatím neprojednala ani vláda. Není vyloučeno, že Brusel, který nyní žádáme o souhlas se zamýšleným systémem podpory biopaliv po roce 2007, nás vyzve, ať si nejprve doplníme legislativu.
Od zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, platného od loňského srpna, se očekává, že podnítí zájem o biomasu. Pěstování energetických plodin, v nichž je přitom její největší potenciál, se ale letos nejspíš příliš nepohne.
“Výkupní ceny elektřiny a dotační systém v zemědělství nenasvědčují tomu, že by nastal zásadní posun,” nerad konstatuje Miroslav Šafařík, předseda sdružení CZ Biom, které se dlouhodobě snaží o rozšíření biomasy v energetice. Je mu jasné, že zemědělci raději zasejí obilí, na jehož plochu dostanou národní doplňkovou přímou platbu, která vloni přesáhla 2300 korun na hektar, než aby přešli na energetické byliny s nejistým odbytem a nižší národní dotací – dva tisíce korun na hektar. Vloni se energetické byliny pěstovaly na ploše zhruba tisíc hektarů, což je zhruba stejně jako v předchozích dvou letech.
Cestou je podle Šafaříka zvýšení výkupních cen elektřiny vyráběné z cíleně pěstovaných energetických plodin, což by povzbudilo poptávku po tomto druhu biomasy. “Je to systémové a průhledné řešení. Kdyby se zvýšily dotace pro zemědělce, ještě to neznamená, že pro tuto produkci najdou odbyt,” poznamenal.
CZ Biom se snažil přesvědčit Energetický regulační úřad, aby pro letošek zvedl ceny elektřiny z cíleně pěstované biomasy. “Dali jsme mu přesné propočty nákladů zemědělců a vysvětlovali, že na výkupních cenách elektřiny by se to v tomto roce ve skutečnosti stejně mnoho neprojevilo, protože většina energetických plodin je víceletých. Cenové zvýhodnění by ale vyvolalo větší zájem zemědělců o jejich pěstování,” vysvětlil Šafařík s tím, že sdružení se bude snažit o změnu podmínek pro příští rok. “Hlavním úkolem regulačního úřadu je chránit konečného spotřebitele elektřiny, proto nechce překročit nějakou psychologickou hranici a vyzkoušet, co trh přijme a co ne,” konstatoval.
