Chmelaři loni sklidili meziročně téměř o čtvrtinu více chmele

V loňském roce pěstitelé sklidili něco přes 7831 tun chmele, což je ve srovnání se stejným obdobím loni o 24 procent více. Výnos dosáhl 1,38 tuny z hektaru, zatímco v roce 2004 to bylo o 0,3 tuny z hektaru méně. Informoval o tom tajemník Svazu pěstitelů chmele Zdeněk Rosa.

Dobrá byla loni i kvalita chmele, pouze průměrné hodnoty ale dosáhl obsah hořkých látek. Za slušnými výsledky stojí podle něj především loňské příznivé klimatické podmínky, zejména vydatné srážky v květnu a červenci.
"Z pohledu výnosů u nerozšířenější odrůdy, Žateckého poloraného červeňáku, jde dokonce o druhý nejlepší výsledek v historii. Více se sklidilo jen v roce 1988," uvedl Rosa. I přes vynikající výsledky ale podle něj nelze označit loňský rok za úspěšný. "Stále se prohlubuje problém stáří chmelových porostů a zrychluje se pokles ploch chmelnic v ČR. Zejména je to patrné právě u Žateckého poloraného červeňáku, kde jen od roku 2000 klesly plochy o 682 hektarů, tedy o 12 procent," doplnil.
Poukázal i na stále se zvyšující náklady na pěstování chmele, zdražila energie, nafta, lehké topné oleje, chemické přípravky, hnojiva, drátek a také mzdy. "Na druhé straně meziročně klesly výkupní ceny chmele, při průměrných výnosech nepokrývají ani vynaložené náklady na pěstování chmele. Díky dobrým výnosům se v minulém roce nezhoršila ekonomika pěstování chmele. Vzhledem k poklesu cen ale pěstitelé nepocítili ani zlepšení. Na obnovu chmelnic opět nemají dost prostředků," dodal.
Výměrou chmelnic je ČR na třetím místě na světě za Německem a Spojenými státy. Českou pozici však začíná ohrožovat Čína, která je zároveň s roční produkcí 270 milionů hektolitrů největším světovým výrobcem piva. Z celkové produkce je 80 až 85 procent českého chmele určeno na vývoz. Největším odběratelem je Japonsko, které se loni na exportu podílelo 35 procenty a z Česka dováží chmel už 100 let.