Stejně vloni i letos skončí české zemědělství v zisku. Je to však do značné míry zásluhou dotací, které zemědělci dostávají na sklonku roku. V jeho průběhu se potýkají s nedostatkem hotových peněz, což zvlášť pocítili v tomto roce, který byl prvním úplným našeho členství v Evropské unii. Jednoduché to neměli ani potravináři.
„Při sebevětší snaze nemohu tomuto roku dát kladné znamínko, i když nechci hodnotit věci černobíle,“ říká prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Připomíná, že na jedné straně rostou dotace, které v současné době představují asi čtvrtinu veškerých příjmů, na druhé straně klesají příjmy ze zemědělské činnosti. „Celkový propad tržeb tak bude ve srovnání s předchozím rokem kolem 13 miliard korun,“ odhaduje Veleba. S tím podle něj koresponduje i další snížení zemědělské výroby a v návaznosti na to roste dovoz surovin a potravin. Naopak pozitivně hodnotí, že se zastavil pokles stavů skotu, zejména krav. Na velmi dobré úrovni je podle Veleby i výroba bílého masa a relativně dobře je na tom komodita mléko. „Agrární komora také vnímá, jak stát pohlíží na zemědělství. Za jediný rok máme již třetího ministra, což rozhodně není známka stability resortu,“ poznamenává Veleba.
Letošní ekonomiku podniků podle předsedy Zemědělského svazu ČR Miroslava Jirovského silně poznamenal propad zemědělské produkce, zejména živočišné, a k tomu pokles cen rostlinných komodit. Očekává, že hospodářský výsledek odvětví bude i přes nárůst dotací horší než vloni, přesto bude významně kladný. Jirovský oceňuje, jak se u nás zvládla administrativa plateb z EU, což nebylo samozřejmé u některých jiných nových členů. „Podařilo se také i díky odbytovým organizacím přiblížit cenovou hladinu některých komodit úrovni unie. Národní přímé platby se dostaly na přijatelnou úroveň, takže jsme zůstali jen pár procent pod maximem, které bylo vyjednáno v Kodani,“ pochválil Jirovský.
Po stránce hospodářské letošní rok určitě nebyl jednoduchý, hodnotí předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Stanislav Němec. „Počasí při sklizni obilí nebylo ideální a výkupní ceny už vůbec ne. Řadě zemědělců to ztížilo celkovou ekonomickou situaci a s problémy v toku peněz se potýkají dodnes,“ konstatoval. Letošek byl podle Němce také rokem dalšího utužování byrokracie a přibývání nesmyslných předpisů. „Byl tu také jednoznačný odklon, i když už se ani není od čeho odklánět, od jakéhokoliv náznaku podpory drobných zemědělců. Jestli je tady nějaká skupina ohrožená, jsou to klasičtí farmáři, kteří tvoří páteř evropského zemědělství. Jsme sice v EU, ale hlavní lobby, která u nás přes ČSSD řídí agrární sektor, tlačí zemědělství obráceným směrem, než je vývoj jinde,“ řekl Němec.
Za hlavní letošní úspěch považuje předseda Českomoravského sdružení zemědělských podnikatelů Zdeněk Koubek skutečnost, že si zemědělství udrželo kladný výsledek. „Očekáváme zisk kolem šesti miliard korun. Avšak proti loňsku poklesly tržby z rostlinné výroby o obilí o devět až deset miliard korun, v živočišné výrobě asi o dvě miliardy,“ vyčíslil Koubek. Zhoršila se podle něho konkurenceschopnost českého zemědělství jako celku v produkci na orné půdě. „Celková úroveň dotací je ve srovnání s úrovní našich kolegů v evropské patnáctce 28procentní. Sám britský premiér Tony Blair dnes říká, že přínosem rozšíření pro původní země unie bylo zvýšení exportu do nových členských států o 400 procent. A tento export nás válcuje,“ kritizuje Koubek.
„Pokud jsme si mysleli, že nejtěžší byl pro mladé zemědělce rok 2004, kdy jsme vstupovali do EU, tak letošní rok předčil naše očekávání. Naplno se začala uplatňovat pravidla společné zemědělské politiky se všemi dopady na samotné farmáře, především ve zvýšené administrativě,“ uvedl prezident Společnosti mladých agrárníků Pavel Moulis. Celková podpora mladým začínajícím zemědělcům se oproti letům před vstupem do EU snížila, porovnal. Za nejpodstatnější přínos roku 2005 označil Moulis spuštění programu na předčasné ukončení zemědělské činnosti, i když začal se zpožděním a řadou problémů. „Je to nepřímá pomoc mladým začínajícím farmářům,“ dodal.
Pro potravináře byl letošek velmi obtížný, shrnuje prezident Potravinářské komory ČR Jaroslav Camplík. „Očekávali, že připojení k unii budou doprovázet problémy, byly však daleko obtížnější a změny nastoupily rychleji,“ konstatuje. Připomíná ty hlavní: „Syrové mléko šlo za hranice a pro domácí mlékárny výrazně zdražilo. Zvýšily se i ceny vepřového masa a cukru. Naučili jsme se na to reagovat a potřebné suroviny dovážet. Ani jedno ani druhé však není dobré“. Za negativní považuje Camplík postoj obchodních řetězců, kterým jednotný trh a možnost dovézt si levnější zboží daly ještě větší prostor k tlaku na ceny.
