Začít v současné době hospodařit, aniž by zemědělec převzal zajetou farmu, chce notnou dávku odvahy a elánu. I když někdo tvrdí, že je to vyloučené, najdou se lidé, kteří se z různých důvodů touto cestou vydají. Většinou jsou mladí a farmaření mnohdy skloubí se svým zaměstnáním. Impulsem, který je přivede k hospodaření, může být vyjasnění půdní držby po pozemkových úpravách nebo i placení daně ze zemědělské půdy, jež postupně přechází z uživatelů na vlastníky.
Poté, co se letos začátkem roku vlastníci dozvěděli, že mají platit daň z nemovitosti, začali se někteří o svůj majetek více zajímat a zvažovat, zda by se o pozemky nemohli starat sami.
Kontakty přes internet
„Nikdy předtím jako letos zjara jsme neměli tolik telefonátů, při nichž se lidé ptali na to, co je nutné udělat, aby mohli hospodařit. Často chtějí poradit, jak se dostat k půdě, když se nájemce brání ji předat,“ uvedl tajemník Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. Základní informace podle svých slov rád sdělí a také doporučí, na koho z regionálních organizací se nejlépe obrátit.
„Často si lidé, kteří dosud se zemědělstvím neměli nic do činění, zadají do vyhledávače na internetu slovo zemědělství a vyběhne jim naše asociace, a tak zavolají. Nejvíc jsou to mladí lidé kolem třiceti až čtyřiceti let,“ má zkušenosti Šebek.
Podporu na start
Mladé začínající farmáře potkává při svých cestách po českém a moravském venkovu také stínový ministr zemědělství ODS Jiří Papež. Pro konkrétní příklad ani nemusí jít daleko od hlavního města. „I když se spíš očekává, že zemědělství kolem Prahy bude dál ustupovat, vím o dvou mladých rodinách, které si vzaly nazpátek půdu, již dřív pronajímaly. Umožnily jim to pozemkové úpravy s vyjasněním hranic parcel. Půdu – jedna rodina má 120 a druhá 140 hektarů - využívají pro zlepšení svých příjmů, hospodaření je pro ně vedlejší činnost po hlavním zaměstnání,“ říká Papež.
Přimlouvá se za určité podpory pro lidi, kteří takto začínají. „Každopádně by se na ně mělo myslet v Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova (EAFRD), který má fungovat od roku 2007,“ zdůrazňuje.
Aby se vlastníci ujali své půdy
„Pokud by se rozšířili soukromí zemědělci hospodařící na vlastní a zčásti na pronajaté půdě, bylo by to pro naše zemědělství jedině pozitivní. Od roku 1993 se naopak systematicky podporují velké zemědělské podniky průmyslového typu, jejichž hospodaření je z pohledu ekologie pro naši krajinu problematické,“ hodnotí předseda Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků František Janda. Menší, třeba dvacetihektaroví sedláci by podle něho měli dostat šanci pro zvětšení výměry alespoň na sto hektarů. „Na nákup půdy zpravidla nemají. Mohl by pomoci třeba i Pozemkový fond, kdyby umožnil směnu půdy mezi okresy. Řada vlastníků, včetně mě, má totiž půdu v jiných okresech, než hospodaří. Pro fond to ale není zajímavé,“ posteskl si Janda.
Předseda svazu vlastníků půdy je přesvědčen o tom, že by se našlo plno lidí hlavně z venkova, kteří by se ujali svého majetku a dali se na hospodaření. „Základním předpokladem jsou ale pozemkové úpravy. Když budou mít vlastníci přístupné a scelené pozemky a k tomu by byl nějaký speciální program pro začínající, určitě by se soukromí zemědělci rozmnožili,“ věří.
Vyhledávané poradenství
Podle tajemníka Agrární komory ČR (AK) Jana Záhorky dnes u nás není možné začít hospodařit, pokud není na co navázat. „Podmínky jsou nastavené tak, že pokud někdo nezdědí statek po rodičích a ostatní se nevzdají svého podílu, tak to nejde. Mladému a začínajícímu nikdo nepůjčí,“ tvrdí. Mnoho si neslibuje ani od startovacího příspěvku ve výši 40 tisíc eur, s nímž se pro mladé začínající farmáře počítá od roku 2007 v EAFRD.
Komora podle Záhorky vypomáhá menším zemědělcům hlavně poradenstvím. „O služby krajských informačních středisek, které vznikly převážně na bázi agrárních komor, je z jejich strany značný zájem,“ dodal.
Hospodaření jako koníček
Nejen svým členům nabízí poradenské služby Společnost mladých agrárníků ČR (SMA). „V naší kanceláři máme dva pracovníky, jeden se specializuje na předčasný odchod do důchodu a druhý na operační program,“ uvedl prezident SMA Pavel Moulis. Jak dodal, „prokousat“ se administrativou a pochopit princip dotací je pro drobné zemědělce úplně to nejsložitější. V současné době se ve větší míře setkává s mladými lidmi, kteří začínají hospodařit vedle svého zaměstnání. „Je to pro ně především koníček. I ti nejmenší se snaží získat dotace a přibrat hektary, když nemají minimální výměru pro Horizontální plán rozvoje venkova, tedy pět hektarů.“
Podle Moulise mladí zemědělci využívají dotačních podpor z operačního programu. „Očekávali jsme ale větší zájem. Operační program nenahradil mladým investiční dotace, které mohli čerpat před vstupem do Evropské unie. Mnoho lidí totiž nechce podstupovat administrativní zátěž, i proto jsme začali s poradenstvím,“ vysvětluje prezident SMA. Vedle individuální výpomoci s projektem a celou žádostí nyní tato organizace připravuje sérii seminářů, jimiž chce motivovat další mladé farmáře k využívání operačního programu. „Akce proběhne vždy na farmě, která má zkušenosti s realizací projektů. Záměrně semináře pořádáme během prosince, aby lidé měli během vánočních svátků čas plánovat, co chtějí uskutečnit v příštím roce,“ dodal Moulis.
Předčasný důchod k omlazení farem
O předčasný důchod dosud požádalo 238 sedláků. Podle tiskové mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Jitky Slukové bylo 69 z nich odesláno rozhodnutí o podmínečném zařazení do programu. Zbývajících 169 žádostí je rozpracovaných. „Po zemědělcích, kteří předčasně končí s hospodařením, přebírají farmu většinou příbuzní. I když žadatelé nikde neuvádějí příbuzenský vztah k nabyvateli, dá se to soudit ze shodných jmen,“ řekla Sluková.
Program na předčasné ukončení zemědělské činnosti se podle prezidenta SMA Pavla Moulise nedá chápat jen jako poskytnutí dotace, i když to jistě důležité. „Hlavní je, že za podnik získá zodpovědnost mladý, který se k němu takto připoutá. Navíc po převzetí farmy přináší nové technologie, protože není tak konzervativní,“ zdůrazňuje.
SMA zatím vypomohla více než čtyřem desítkám zájemců o předčasný důchod. „Když se na nás někdo obrátí, nabídneme mu nejen vyplnění vlastní žádosti, ale vysvětlíme i daňové souvislosti. Za klienty se o vše postaráme i v dalších letech. Nejde totiž jen o vyplnění vlastního formuláře a podání vlastní žádosti. Každý rok se musí znovu písemně hlásit o vyplacení dotace,“ připomíná Moulis.
