Mimořádné představenstvo Agrární komory ČR dnes rozhodlo ustoupit od případných protestních akcí zemědělců. Po čtvrtečním jednání představitelů agrárních organizací s premiérem Jiřím Paroubkem totiž komora získala příslib, že stát dorovná přímé platby v příštím roce až do úrovně 63 procent plateb, které jsou vypláceny rolníkům ve starých členských zemí EU.
„ Ještě v rozpočtu letošního roku, díky úsporám, které v něm jsou, si můžeme dovolit uvolnit zhruba dvě miliardy korun ve prospěch těchto přímých plateb,“ řekl Paroubek s tím, že tuto operaci může provést ministerstvo zemědělství ve spolupráci s ministerstvem financí již příští měsíc. O dalších zhruba 800 milionech korun se bude jednat počátkem příštího roku. Tato částka by podle Paroubka měla být zajištěna z úspor v rozpočtové kapitole MZe. Snahou vlády je, jak řekl, aby platby byly dorovnány do konce prvního čtvrtletí příštího roku. Podle ministra zemědělství Petra Zgarby na základě jednání předloží v průběhu listopadu jeho úřad návrh nařízení vlády, které umožní posílit zemědělskou kapitolu rozpočtu o zmíněné dvě miliardy korun.
Jednání pozitivně zhodnotil prezident Agrární komory ČR Jan Veleba, který vyjednávací tým vedl. „Šli jsme na jednání s tím, že nechceme nic navíc, ale že chceme o 30 procent méně než mají naši konkurenti v západní Evropě. Protože jsem realista, pokládám dnešní dohodu za dobrý pokrok,“ řekl.
Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Miroslava Jirovského dosáhli vyjednavači na schůzce s premiérem maxima možného. „Kladli jsme důraz na přímé platby, protože to je jediný prostředek jak posílit konkurenceschopnost českého zemědělství plošně. Současná situace způsobená poklesem farmářských cen růstem cen vstupů a především zhruba osmiměsíčním zpožděním plateb podle pravidel EU dostává zemědělské podniky do situace, kdy jejich nezaplacené závazky tvoří asi 28 procent jejich celoročních nákladů. To vytváří tlak na podniky a snižuje to ochotu jejich dodavatelů ke spolupráci, protože mají obavy o úhradu vzniklých závazků,“ řekl Jirovský. Ceny zemědělců, jak uvedl, proti roku 1993 vzrostly jenom o 14,5 procenta, ceny vstupů o 57,4 procenta a inflace za tu dobu činí asi 85 procent, což svědčí o tom, že „zemědělství jede na doraz a dotace jsou jedinou možností, jak danou situaci řešit“.
Právě nedostatek hotových peněz a nerovné podpory, které podráží konkurenceschopnost našich zemědělských prvovýrobců na evropském trhu vedly před časem jihomoravské zemědělce k výzvám k protestům a jednoznačnému požadavku dorovnání dotací na maximální povolenou výši. Přímé platby z unie příští rok stoupnou na 35 procent úrovně ve starých členských zemích proti letošním 30 procentům a stát je může doplatit až na 65 procent. Ne ve všech nově přistoupivších zemích unie se tak ale děje. Například slovenská vláda dorovná v příštím roce přímé platby na zhruba 54 procent úrovně, tedy stejně jako letos. Naproti tomu Polsko v příštím roce hodlá dorovnat rolníkům přímé platby z unie až do maxima, tedy do 65 procent.