Fórum pro udržitelný rozvoj 2005 přilákalo desítky odborníků

Desítky odborníků, zástupců státní správy, obcí a krajů, ale také řady nestátních neziskových organizací se dnes v zasedací síni pražského magistrátu sešly na v pořadí již druhém Fóru pro udržitelný rozvoj [1]. Fórum svolal předseda Rady vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR) a místopředseda vlády Martin Jahn.

Dopolední část setkání byla věnována první oficiální prezentaci hodnotící Zprávy OECD o politice, stavu a vývoji životního prostředí v ČR. Hodnocení probíhalo od července 2004. Dnešního zveřejnění závěrečné hodnotící zprávy se zúčastnili i náměstek generálního tajemníka OECD [2] Kiyo Akasaka, vedoucí divize environmentálního hodnocení a informací OECD Christian Avérous a ministr životního prostředí ČR a místopředseda RVUR Libor Ambrozek. OECD hodnotila českou environmentálním politiku již podruhé – poprvé to bylo v roce 1998. „Od posledního hodnocení jste ušli pořádný kus cesty dopředu,“ konstatuje Christian Avérous „Stále je ale co zlepšovat,“ dodává. OECD adresovala ČR celkem 53 konkrétních doporučení, jak pokračovat dál. ČR musí pracovat zejména na snížení energetické náročnosti ekonomiky, věnovat pozornost narůstajícímu objemu silniční dopravy a ochraně biologické rozmanitosti. „Je třeba se velmi vážně zabývat ekologickou daňovou reformou,“ doplňuje Kiyo Akasaka. „Jasným poselstvím zprávy OECD je fakt, že ochranu životního prostředí nesmíme vnímat izolovaně. Resorty spolu musí spolupracovat. To je podmínkou udržitelnosti rozvoje ČR,“ říká ministr Ambrozek [3].

Odpolední část zahájila ředitelka odboru ekonomických analýz Úřadu vlády Tereza Kašťáková, zastupující předsedu RVUR Martina Jahna. Prezentovala první situační zprávu ke Strategii udržitelného rozvoje ČR (SUR) a Strategii hospodářského růstu ČR.

Situační zpráva SUR konstatuje po prvním roce existence SUR, že se situace v ČR významně zlepšila v ekonomickém pilíři udržitelného rozvoje. „Dobrým důkazem toho je relativně dlouhodobý a výrazný růst HDP i produktivity práce,“ konstatovala Tereza Kašťáková. Horší je to ale s tzv. „decouplingem“, tedy oddělením ekonomického růstu od energetické náročnosti, v níž jsme druzí nejhorší v rámci OECD, konstatuje situační zpráva SUR. Situační zpráva konstatuje pozitivní vývoj i v oblasti životního prostředí, zejména díky takřka rekordnímu snížení znečištění ovzduší a vod v devadesátých letech 20. století. Problematické jsou ale zejména emise CO2, jejichž míra přepočtená na jednotku HDP či na obyvatele po poklesu na začátku 90. let stagnuje. Mírně pozitivní trend lze sledovat i v sociálním pilíři. Stále roste očekávaná délka života mužů i žen, máme nejnižší podíl lidí, žijících pod hranicí chudoby z EU-25 a například ve srovnání se zeměmi Visegrádské čtyřky relativně nízkou míru nezaměstnanosti. Ta ovšem do nedávné doby rostla a začala viditelně klesat až v letošním roce [4].

Na SUR navazuje Strategie hospodářského růstu ČR (SHR), která právě prochází procesem hodnocení vlivu na životní prostředí (SEA). SHR má ukázat základní směřování české ekonomiky a zároveň ukázat, kde bychom potřebovali pomoc strukturálních fondů EU a dalších zdrojů.

Na řadě seminářů pro obce a kraje po celé republice se v současnosti představují kritéria pro hodnocení místních Agend 21 (MA21), která vznikla v Pracovní skupině pro MA21 RVUR.