České republice se nepodařilo oddělit růst ekonomiky od negativních vlivů na životní prostředí. Jeho hospodářství patří mezi energeticky nejnáročnější ze zemí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), což se projevuje v množství emisí. Příčinou je prý pokles investic do ekologie. Uvádí to zpráva OECD zveřejněná dnes v Praze.
Autoři dokumentu radí mimo jiné zavést ekologické daně a zvýšit poplatky. Aby vydělali tisíc dolarů, musejí Češi do ovzduší vypustit 1,66 kilogramu oxidu siřičitého, průměr OECD činí 1,2 kilogramu a průměr EU 0,85 kilogramu, hůř na tom jsou podle tabulek Španělé s 1,8 kilogramu. Podobný poměr vykazuje i produkce dalších škodlivin. V produkci oxidu uhličitého patří ČR mezi třicítkou zemí OECD dokonce prvenství. Stagnaci ve zlepšování kvality životního prostředí dokazují autoři studie i na emisích těžkých kovů. Jejich pokles, započatý v roce 1990, se zastavil na počátku nového století. Ačkoli v hnojení na hektar zemědělské půdy zůstává ČR pod průměrem starých zemí EU, používání hnojiv a pesticidů se zvýšilo. Stejně tak roste množství komunálního odpadu. Produkce nebezpečných odpadů na jednotku hrubého domácího produktu zůstává dvakrát až třikrát vyšší než ve většině ostatních států EU, konstatuje dokument.
Zpráva, která porovnává současný stav se situací před sedmi lety, kdy OECD hodnotila životní prostředí v Česku poprvé, poukazuje také na vzrůstající problémy s dopravou a ubývání biologické rozmanitosti. Za hlavní důvod stagnace zlepšování kvality životního prostředí označuje úbytek investic. Jejich objem poklesl z 2,5 procenta hrubého domácího produktu v roce 1997 na 0,7 procenta v roce 2002. V absolutních číslech to znamená pokles z více než 40 miliard na 15 miliard korun. Staré země EU do ekologie dají 1,2 procenta hrubého domácího produktu.
Zpráva konstatuje, že kvůli požadavkům EU objem peněz vkládaných do ekologie začal opět růst, doporučuje ale výdaje na omezování a kontrolu znečištění ještě zvýšit. Podle dalšího z celkem 53 doporučení OECD je také nezbytné zvýšit efektivitu vynakládaných peněz. Autoři studie doporučují zavést i fiskálně neutrální ekologickou daňovou reformu, která do cen výrobků promítne náklady na životní prostředí. Stát by měl také lépe zajistit soulad mezi politikou životního prostředí a politikami ostatních resortů.
V oblasti energetiky OECD doporučuje pravidelně navyšovat poplatky za emise. Energetickou účinnost hospodářství by Česko mělo zvyšovat také důsledným zaváděním a přiměřeným financováním programu úspor. Stát by měl také přezkoumat environmentální a ekonomické výsledky energetiky a na jejich základě upravit daně a ceny v oblasti energetiky. Organizace práce se týkají doporučení nabádající k rozvíjení partnerství veřejného a soukromého sektoru a posílení kapacity v oblasti ochrany životního prostředí na regionální a komunální úrovni. V oblasti nakládání s vodami by se Česko mělo snažit podle autorů studie snížit znečišťování vod dusičnany ze zemědělství.