Na propad cen obilí se stěžují i zemědělci v sousedním Německu. Jednou z cest, jak využít i obilí horší jakosti, je jeho spalování. Přestože někteří experti namítají, že zejména potravinářské obilí obsahuje hodně bílkovin, z nichž se při spalování tvoří oxidy dusíku a že při spalování v nedokonalých zařízeních může kromě oxidu uhličitého vznikat i jedovatý oxid uhelnatý, pro energetické využití obilí mluví jeho klesající ceny a naopak zdražující se ropa.
Od mlýnů dostávají zemědělci za tunu obilí 90 eur, ale pokud zrní použije k vytápění, může ušetřit až 200 eur/t nákladů na otop. Obilí jako palivo není zatím v Německu oficiálně povoleno. Dnes dostávají zemědělci podle údajů hesenského rolnického svazu nanejvýš 10 centů za kilogram potravinářské pšenice. Za krmné odrůdy je to ještě podstatně méně. Přitom 2,5 kila pšenice nahradí jeden litr topné nafty, za který se nyní v Německu platí více než 60 centů. Vyřešily se tím problémy, co dělat s méně kvalitním obilím nebo s tím, které se nehodí na mletí ani na krmení. Na úložiště odpadů se nesmí vyvážet a tak zbývá jen kompostování nebo spalování jako odpad. Obojí je ale drahé.