První pole s Bt kukuřicí

Na využívání geneticky modifikovaných organismů existují rozdílné názory. U rostlin je na jedné straně nesporný přínos ve snížení používaných pesticidů, zvýšení odolnosti proti škůdcům, zlepšení výnosů i ekonomiky pěstování. Na druhé straně přetrvávají obavy z možného nepříznivého dopadu na životní prostředí, úbytku druhů, vzniku tzv. superplevelů i alergenů v potravinách.

Na podmínky pěstování geneticky modifikovaných (GM) plodin, jejich výhody i rizika byl zaměřen seminář, který uspořádal Zemědělský svaz ČR. Jeho předseda Miroslav Jirovský soudí, že GM plodiny by mohly sloužit k technickým účelům, například řepka k výrobě nafty. V sousedním Německu již, jak uvedl, zemědělci řepkový olej k pohonu zemědělských strojů používají. Jen samotné naše zemědělství ročně spotřebuje 540 milionů tun nafty, mohli bychom tedy nejméně polovinu nahradit řepkovým olejem. Půdu na to podle něj máme. Letos poprvé pěstovali naši zemědělci GM kukuřici Bt 810 odolnou proti zavíječi kukuřičnému nejen na malých zkušebních políčkách, ale i pro komerční účely. Státní zemědělský intervenční fond, jemuž plochy s GM kukuřicí hlásili zároveň se žádostí o platbu na pěstování plodin na orné půdě, eviduje celkem 270 ha s touto kukuřicí u 52 zemědělských subjektů. Podle Marie Čeřovské z ministerstva zemědělství téměř 60 procent představují výměry menší než jeden hektar. Nejvíce hektarů osela GM kukuřicí zemědělská družstva, následují akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Ze soukromých zemědělců se pro tuto plodinu rozhodli pouze čtyři. Nejvíce GM kukuřice rostlo v Jihomoravském kraji, dále ve středočeském a zlínském. Kromě ČR se v rámci Evropské unie letos pěstovala Bt kukuřice také poprvé v Německu, Portugalsku a ve Francii. V unii je nejrozšířenější ve Španělsku, kde se sklízí zhruba na 60 tisících ha. V celosvětovém měřítku se loni GM plodiny pěstovaly již na 81 milionech ha. Podle Miluše Kusendové z firmy Monsanto spočívají výhody GM plodin ve zjednodušení agronomických operací, vyšší kvalitě komodit, zejména z hlediska obsahu mykotoxinů, možnosti používání herbicidů s méně škodlivými vlivy na životní prostředí i ve zlepšení ekonomiky rostlinné výroby. Velký význam budou mít také GM plodiny, které budou schopné vzdorovat extrémnímu suchu a po dešti se regenerovat. Bt kukuřice je podle ní vhodná zejména na plochy, kde hrozí napadení zavíječem kukuřičným. "Je otázka, jakým směrem dál půjde zemědělství v EU. Zda budou zemědělci jen údržbáři krajiny, nebo budou produkovat suroviny, které se budou používat ve výrobě paliv či plastů," poznamenala Kusendová. Pokud budou chtít udržet krok s ekonomikou výroby v ostatních zemích, pak se podle ní ani čeští zemědělci sílícímu světovému trendu využívání GM plodin nevyhnou.